Jak rozhýbat inovace v průmyslu Kolem nás přibývá inovací neuvěřitelným způsobem. Na každém kroku. Dvě zajímavé týdně. Jak se jimi mohou inspirovat výrobci ve strojírenství, elektrotechnice, optice, chemii apod? Jak v podniku rozhýbat inovace tak, aby kroky vedly k vynikajícímu výsledku a nepřinesly zklamání? Různě náročné inovace Jde o to, jaké inovace potřebujete. Buď jen vylepšovat jednotlivé parametry výrobku – cenu, povrchovou úpravu, hmotnost, chvění, tření, rychlost otáček, kvalitu a případné další funkcionality. To lze zvládnout jen rozumovými procesy, srovnávacími tabulkami, vyhledáváním podobných věcí na internetu či zaručenými metodami jako je TRIZ (Tvorba a Řešení Inovačních Zadání). Mnohem těžší je řešit například zlepšení poloviny uvedených vlastností nebo všech najednou. To už je řešení tzv. rozporu, kdy jednotlivé požadavky jdou proti sobě. Například odolnost, životnost, kvalita a cena. Zvýšit kvalitu a životnost a přitom snížit cenu? Zdá se to nepředstavitelné. Nebo promyslete zvýšení otáček, snížené tření, snížené chvění a snížená teplota části soustrojí. K řešení už potřebujete kreativitu v dost vysoké míře. To už bude zapotřebí použít metody: TRIZ, Synektiku, Progresivní odhalování, Druhé brýle, Změnu hranic zadání, Řízenou imaginaci a několik kombinovaných metod. Samozřejmě, že tyto nástroje musí používat kreativní lidé. Nekreativní si s nimi nebudou vědět úplně rady, nevyužijí potenciál těchto metod, budou zklamáni. Na řešení tak náročných úloh už většinou potřebujete několik kreativních vývojářů a ještě odborníka na rozvoj inovační kreativity, který bude facilitovat proces hledání nápadů. Jakých nápadů? Například jak některé části výrobku převezmou funkci jiných částí, které se vypustí, nebo se změní pořadí či množství operací obráběcího stroje, změní se obráběcí nástroj – například místo obráběcí ho nože se použije laserový či vodní paprsek, a tím se odstraní některé následné „čisticí“ a jiné operace a zvýší se přesnost obrábění. Vždycky to jde Vezměme si jako příklad sekačky na trávu. Zdálo by se, že už se principiálně nemohou změnit. Avšak jak uvádí server aktualne.cz již přes rok se v Česku vyrábí sekačka pro domácí trávníky, která předčí všechny zavedené značky. Za jejím vývojem stojí talentovaný vynálezce a konstruktér Marek Votroubek z Litomyšle. Poprvé se světově prosadil v roce 2009 ještě jako student gymnázia, kdy vyhrál se svými spolužáky Intel ISEF v Nevadě (USA), což je mistrovství světa středních škol v konstrukci robotů. V roce 2013 jej oslovil odborník na anglické trávníky Tomáš Šena s dotazem, zda s ním nechce spolupracovat na vývoji nejlepších sekaček na trávu. Vzal to jako výzvu a myslel si, jak to bude snadné. S jasným zadáním se Marek naložil o Vánocích 2013 do vířivky a za pár minut měl představu o sekačce na anglické trávníky. V půlce ledna už ji měl v hrubých obrysech navrženou. A za pár měsíců byl v provozu první prototyp. Nakonec to tak jednoduché nebylo, o sekačkách na začátku nevěděl nic, natož o vřetenové, kterou měl navrhnout. Požadavky Tomáše Šeny se ukázaly dost neobvyklé, protože chtěl vyhovět těm nejnáročnějším zákazníkům. Sekačku mohl vyřešit složitě a bylo by to hned, ale to by pro něj znamenalo prohru, nakonec se snažil každou část udělat tak jednoduše, jak jen to šlo. Díky tomu vznikl stroj, který je konstrukčně tak jednoduchý, že jde v podstatě o hračku pro velké kluky. Sekačka má neobvyklý design, protože koš na trávu je umístěn před ní a díky tomu má úplně jiné proporce než běžné sekačky. Podle Marka Votroubka však design vznikal až úplně na závěr. Sekačka nejdřív musela splnit technické požadavky a vzhled se řešil až na konec. Do výroby se dostala roku 2015 a zhotovuje se pod značkou Swardman (www.swardman.com). Své zákazníky má již ve Švýcarsku, Německu, Francii. Češi, kteří s ní sekají, říkají, že to je Porsche mezi sekačkami. Čím vyniká tato sekačka oproti konkurenci? „Má nepřekonatelně čistý střih stébla, naprosto stejný, jako když stříháte nůžkami papír. Je to nejtišší benzínová sekačka na světě. Má maximální dosekávání k okraji a hlavně disponuje kazetovým systémem, takže plní najednou čtyři funkce střihání, vertikutaci, vyčesávání, kartáčování. A navíc si zákazník může vybrat barvu, doplňky, jako třeba držák na pití či materiály v podobě karbonového koše nebo řídítek pošitých kůží,“ říká úspěšný vynálezce. Ale pro Marka Votroubka to ještě není uzavřená kapitola. V tuto chvíli pracuje na dalším modelu, chce totiž s Tomášem Šenou dělat další revoluční sekačky, a to ho baví. Tolik aktualne.cz. Tedy vynálezce vzal sekačku z gruntu jinak a nenechal se ovlivňovat dosavadním pojetím. Změnil její funkce tak, aby byly co nejjednodušší, protože co je jednoduché, to se málo kazí a dlouho vydrží. To, co udělal Marek Votroubek, je jednoduchý příklad nejpokročilejší a komplexní inovace. Jeho postup lze vztáhnout na všechno. Originalita a neotřelost Dost často se stane, že se u výrobku vyčerpá jeho inovační potenciál a je třeba přijít s úplně něčím novým. Principiálně. Například sekačky už nebude třeba, protože tráva do zahrad bude šlechtěná tak, že nevyroste více než 5 cm nebo automatický sekací robot (už existují) bude udržovat 5 cm sám a usekané konečky zůstanou v trávě jako hnojivo. Podobně to bude s obaly na potraviny. Pořád se vyvíjí a vylepšují různé plasty a umělé fólie, které obsahují ftaláty a další toxické látky, jež přecházejí do jídla. Nyní se objevil obal z mléčného kazeinu, který má samá plus a žádné nevýhody. Nebude škodit tělu, z hlediska uchování potravin je 500krát lepší než stávající obaly a lze jej sníst. To už je skoková inovace, ale ne změna konceptu. Změna konceptu znamená, že by nebylo třeba obalů pro dlouhodobé uchování potravin např. pro vitariány, kteří snědí vše čerstvé a potraviny většinou (semínka a zrniny) neskladují, nebo je uchovávají doma ve sklenicích. U segmentu obráběcích strojů ve strojírenství bude zcela novým konceptem to, že se nebude obrábět vůbec, protože vše se natiskne na 3D tiskárnách, bezodpadově – přesně na míru. V budoucnu to udělají nanoroboti; budou skládat atom k atomu, molekulu k molekule a vznikne nový výrobek s předem definovanými parametry. Bez odpadu. Tedy obráběcí průmysl, jako takový, zanikne. Tento jednoduchý fakt zatím mnohým uniká. Všichni se bojí průmyslu 4.0, ale to je jen „drobná organizačně technologická změna“. Skutečnou revolucí ve všech oblastech průmyslu bude nové materiálové inženýrství. Podobně v elektrotechnickém průmyslu již nebude zapotřebí mnoha a mnoha elektrotechnických zařízení a součástek pro silovou elektřinu, protože pravděpodobně za 20 – 30 let bude každá budova na Zemi energeticky soběstačná v tzv. ostrovním provozu. A navíc všechny spotřebiče budou mít tak nízkou spotřebu, že si plně vystačíme s obnovitelnými zdroji. Pro případ, že by se změnilo klima a nastala malá doba ledová, mohou být k dispozici zakonzervované jaderné elektrárny. Není inovace jako inovace Proto vedení každá průmyslové firmy by si mělo uvědomit, jaký typ inovace potřebuje nyní, jaké za pět let a zhruba na jak dlouho. Například: 1. Primitivní: změna jednoho parametru výrobku 2. Náročná: změna více parametrů bez ohledu na vzájemné synergie 3. Velmi náročná: změna více parametrů s ohledem na rozpory a vzájemné synergie 4. Mimořádně náročná až geniální: pokročilá inovace nejvyššího řádu při zachování stávajícího konceptu 5. Geniální: skoková inovace – naprostá změna konceptu. Na každou úroveň inovací potřebujete jinou úroveň inovační kreativity v hlavách manažerů i vývojářů. Na inovace v bodu 1 a 2 potřebujete buď žádnou, nebo nízkou úroveň tvořivosti, stačí rozum - logika. Na komplexní změnu parametrů již potřebujete vysokou míru tvořivosti. A na naprostou změnu konceptu potřebujete nejvyšší úroveň tvořivosti – tzv. konceptuální. Kde vzít vysokou tvořivost vývojářů a manažerů? 1. Vychovat si je jednoletým až dvouletým tréninkem inovační kreativity. Výhoda: firma získá tým inovátorů – vývojářů s výraznou inovační kreativitou, který vysoko zvedne konkurenceschopnost firmy. Nevýhoda: zásadní inovace budou muset rok až dva počkat, a pokud se firma nebude k vývojářům dobře chovat, mohou se svou rozvinutou kreativitou odejít ke konkurenci. 2. Pozvat si do firmy odborníka na inovační kreativitu, aby vedl inovační projekty. Výhodou je rychlá inovace uvedená do praxe. Nevýhoda: v hlavách vývojářů a konstruktérů nezůstane kreativita, jen znalost metod, které facilitátor použije. 3. Pozvat si do firmy odborníka na inovační kreativitu, aby vedl inovační projekty a na nich také trénoval inovační kreativitu vývojářů a konstruktérů. To znamená, že se na potřebných inovacích intenzivně pracuje a lidé se zároveň intenzivně vychovávají v tvořivosti (learning by doing). 4. Pozvat si do firmy 5 startupů a zadat jim inovaci. Těm s nejlepším prvotním nápadem ji zadat nebo nechat inovovat všech 5 start-upů najednou. Je to rychlé a levné, panuje vysoká pravděpodobnost výsledku. Startupové firmy mají neotřelé nápady a snaží se získat referenci i zakázku. Proto se velmi snaží. Nevýhoda: ve firmě nezůstane v hlavách vývojářů žádná kreativita. Při každé inovaci musíte hledat pomoc venku. 5. Vypsat na internetu výzvu k vyřešení části technického problému - inovaci spolu s poměrně vysokou odměnou za vyřešení. Výhoda: z několika milionů lidí na světě, které výzva osloví, určitě někdo přijde na řešení, které právě potřebujete. Řešení nebude trvat dlouho a je relativně levné. Můžete i rozpustit tým vývojářů a ušetřit na mzdách. Nevýhoda: i když v zadání zmíníte jen část technické dokumentace, budete mít obavu, že vám někdo vaše know-how okopíruje. Obvykle se to nestane. Nevýhoda je stejná: ve firmě nezůstane v hlavách vývojářů žádná kreativita. Při každé inovaci musíte hledat pomoc venku. Postup k inovační excelenci Pokud chcete ze své firmy udělat velmi progresivní inovativní firmu, bez odborníků na inovační kreativitu se neobejdete. Co vám tito odborníci navrhnou a vyřeší? a. Mapování stávajícího stavu: zmapují firemní kulturu, styl řízení, vzdělávání, iniciativu lidí k zlepšovacím návrhům, vizi, strategické cíle a motivaci lidí odevzdat ze sebe to nejlepší, hodnotový systém. b. Návrh inovačního prostředí pro líhnutí nápadů: navrhnou vám přesné parametry pěti částí tzv. Inovačního prostředí. c. Navrhnou trénink: sestaví trénink inovační kreativity na míru s ohledem na složení týmu, oborovou potřebu inovací a strategické cíle vaší firmy. d. Projekty jako trénink: připraví inovační záměry - projekty, na nichž se tým naučí inovační postupy. e. Implementace: budou s vámi implementovat a stabilizovat inovační prostředí jako záruku budoucích inovací. Výzva majitelům a ředitelům firem Na celém světě vychází z univerzit odhadem milion inženýrů, techniků a asi stejné množství absolventů studia přírodních věd. Všichni mají stejné vzdělání. Učí se stejné vzorečky, principy a zákonitosti. Jak je možné, že jen několik z nich přijde na mimořádné inovace, objevy a vynálezy? Protože dokážou spojovat naučené principy způsobem, jakým to před nimi nikdo neudělal. Umí se dívat přes hranice odvětví a oborů. Umí si všímat a propojovat zdánlivě nespojitelné. A takové myšlení potřebujete dostat do firmy. Udělejte ze své firmy báječné místo k žití. Ať to tam lidi baví. Dejte jim smysl práce a inovací, možnost seberealizace a neklaďte jim překážky. Budou vám oddaní a vymyslí věci, o nichž se vám nesnilo. PhDr. Karel Červený, MS c., MBA
