Technologickou budoucnost lidstva tvoří umělci a scénáristé sci-fi Dnešním tématem trochu vybočím. Pamatujete? Několik dnů po útoku teroristů na „dvojčata“ světového obchodního centra v září 2001 vyšla v novinách zpráva, že Pentagon a CIA povolali několik předních scénáristů a ptali se jich, co si myslí, že bude následovat dále, kde a jak mohou teroristé dále udeřit, jaký bude vývoj. Tehdy to znělo jako legrace, že se stratégové ptají umělců, ale dnes jsem si jist, že scénáristé science fiction jsou velmi kreativní a mělo by se jim naslouchat. KREATIVNÍ FANTASIE MŮŽEY VYMYSLET COKOLI Technologickou budoucnost lidstva tvoří umělci a scénáristé sci-fiAlbert Einstein napsal, že cokoliv je lidská mysl schopna si představit, stává se reálným. Často nejprve v myslích scénaristů sci-fi, později v myslích vynálezců a inovátorů. Protože když něco převratně nového uvidíte poprvé ve filmu, není tak složité to zrealizovat. A nejen ve filmu. Vzpomeňte si na román Julese Verna Paříž ve 20. století. Děj se odehrává v letech 1960–1962 a napsal jej v roce 1863. Kniha je mistrovským dílem vědeckotechnické předvídavosti na 100 let dopředu. Vernova intuice ohledně dalšího technologického vývoje je až vizionářská. Zatímco jiní viděli v některých vynálezech své doby jen zábavné hračky, Verne jim udělil důležitou roli v budoucnosti. Román se odehrává v Paříži v letech 1960 až 1962, ve městě mrakodrapů ze skla, vysokorychlostních vlaků a automobilů, ve světě počítacích strojů a celosvětové komunikační sítě, v době, kdy elektrické osvětlení, faxy, telefony a výtahy jsou běžnou součástí každodenního života. Až k branám Paříže byl vyhlouben mořský kanál, splavný i pro největší námořní lodě, a na místě dnešní Eiffelovy věže byl postaven monumentální maják. Věda tak všestranně ulehčila lidský život, ten však přesto není příliš šťastný. Neustálý spěch štve lidi bez odpočinku vpřed. Kultura upadá, světu vévodí praktický materialismus, manželství přestává plnit svou funkci, neboť manželé se díky pracovnímu vytížení téměř nevidí, agresivní feminismus činí z žen „vyhynulou rasu“, začíná převládat počet dětí narozených z volného svazku. Klesá i obecná úroveň vzdělanosti, jména jako Hugo, Balzac nebo Musset se stávají prázdnými pojmy. Verne sice „viděl“ dálnopisy, televize, jezdicí schody, ale lidé v roce 1960 psali brkem. Podobných děl je mnoho. Velmi zajímavý byl televizní seriál Návrat do budoucnosti. Fanoušci s napětím očekávali datum 21. 10. 2015, kdy se Marty McFly s doktorem Brownem vrací do budoucnosti a spatří množství nových objevů a vynálezů. Četl jsem v Blesku článek Návrat do budoucnosti: V čem se filmaři nepletli? 10 vynálezů. Je zajímavé, které vynálezy se z 30 let starého filmu vlastně splnily a jsou běžné. Které nejvíce zaujaly? Chytré brýle Tak např. Marty McFly používá ve filmu brýle, jež připomínají sluneční a které mu umožňují telefonovat. Před 30 lety byl takový vynález naprosto nepředstavitelný, dnes ale opravdu existuje. Existují nejen Google Glass, ale i další multimediální koncepty brýlí. Současné „chytré brýle“ nejsou tak robustní a kromě telefonování se s nimi dá pracovat stejně jako s PC na internetu. Tenká televize (zavěšená na zdi) V 80. letech vypadaly televize jako velké bedny s řadou tlačítek a někdy i s anténou. Není tedy divu, že Marty byl „v budoucnosti“ unešený plochými obrazovkami zavěšenými na zdi. Jak tvůrci odhadli takový pokrok v miniaturizaci, LED a OLED obrazovky? Tablety Doktor Brown chodí ve filmu po ulicích s přenosným počítačem připomínajícím tablet. Podobný koncept přenosného počítače jsme měli možnost vidět v seriálu Star Trek. V současnosti vlastní chytrý telefon nebo tablet více než polovina Čechů a za rok jej bude vlastnit možná 70 až 80 procent. Videokonference Komunikace lidí na dálku skrze obrazovky i s obrazem a zvukem se v 80. letech zdála nemyslitelná. Aplikace typu FaceTime nebo Skype dnes takovou komunikaci umožňují. Navíc v podnicích může online komunikovat i několik lidí najednou z různých částí světa. Rozpoznávání obličeje Seriálový Doktor Brown byl pomocí futuristického dalekohledu schopen rozpoznat obličeje a identifikovat lidi kolem. Tehdy se to zdálo směšné a naprosto nemožné. Dnes podobnou technologii používá FBI i Facebook, Google-glass a špionážní zařízení. Za dva až tři roky to bude zřejmě poměrně běžná záležitost. Čtečky otisků prstů Ve filmu je možné pomocí otisku prstu platit a otevírat dveře. V současnosti je biometrika v počítačích, a při pouštění povolaných osob do důležitých objektů běžná. Firma Apple před rokem představila první čtečku otisků prstů v mobilech. Vynález snímání otisků prstů u dveří podnítil rozvoj i skenování dalších biometrických údajů. Přidalo se skenování oční rohovky, žilního řečiště dlaně, identifikace hlasu. Zanedlouho to budou identifikátory podle pachu či podle DNA. Právě nárůst bezpečnostních rizik v celém světě vyvolává ohromný nárůst poptávky po nejrůznějším zabezpečovacím zařízení. To je také obrovská oblast pro inovace i pro investice do ochrany objektů, ochrany osob apod. Internetové bankovnictví Když ve filmu Návrat do budoucnosti „starý“ Marty McFly sází online, na snímači namačká číslo své kreditní karty. Současné internetové bankovnictví a převody fungují velmi podobně. Čeká nás prokazování identity pomocí dalších biometrických údajů včetně DNA. Filmy ve 3D Marty v Návratu do budoucnosti ohromeně sleduje upoutávku na film Čelisti ve 3D a zdá se mu tak realistická, že před žralokem utíká. Lidé okolo na něj koukají jako na blázna, asi jako bychom se dívali my na člověka, který by zděšeně vyběhl z kina. Filmy ve 3D si dnes pouští i lidé doma a touto technologií byly natočeny oblíbené snímky jako Avatar nebo Beowulf. Pohybové videohry ¨Dva kluci se Martymu ve filmu posmívají, že u hraní videoher používá ruce. „Jako hračka pro děti,“ popisují ovladače posměšně. Přestože pro většinu současných her ovladače stále používáme, některé se ovládají pohybem. Hrdina tedy skáče nebo odpaluje míčky podle toho, jak se hýbe hráč. Pohybem prstů lze ovládat žaluzie, závěsy, osvětlení i otvírání vnitřních dveří domů. Drony Je to opravdu fenomén a šlágr posledních dvou let. Představte si, že můj PC – Windovs ještě nedávno slovo „dron“ neznal. Když je ve filmu lump Griff a jeho gang zatýkán, létá kolem nich dron s logem amerického deníku USA Today a pořizuje fotky do novin. V jiné scéně dron venčí psa. Jak se zdá, bezpilotní letecké systémy čeká zářná budoucnost. Jen v příštím roce by se mělo objevit několik desítek nových typů dronů. Řada z nich bude k vidění už v lednu na největším světovém veletrhu spotřební a výpočetní elektroniky International Consumer Electronics Show (CES) 6.–9. 1. 2016 v Las Vegas. Podle analytiků vytvoří v nadcházejícím roce bezpilotní systémy miliardový byznys. Drony jsou dnes populární, jak v armádě, tak mezi obyčejnými lidmi. Podle prof. Milana Zeleného a dalších odborníků se výroba a používání dronů stane nejvíce rozšiřujícím se vynálezem. Momentální brzdou rozšíření je legislativa. Tyto létající předměty musí schvalovat národní úřady pro letectví a každý, kdo ovládá dron, by měl mít jakýsi pilotní průkaz. Různé drony by měly létat v různých letových hladinách. Zvyšující se množství dronů povede ke srážkám a pádům někomu na hlavu. Obrana proti dronům Jak uvedl server tyden.cz, s rychle se zvyšujícím počtem malých bezpilotních letadel roste i počet těch, komu tyto stroje z nejrůznějších důvodů vadí kvůli narušení soukromí, anebo z vážnější příčiny, třeba šmírování na zahradě či z bezpečnostních důvodů – ohrožení střelou. Naštvaný člověk může sáhnout ke střelbě. Jeden Američan z Kentucky letos v létě sestřelil sousedův dron kroužící nad jeho domem brokovnicí. Stalo se tak ve chvíli, kdy se jeho dcera slunila na zahradě. Konstruktéři a výrobci Battelle Innovations vyšli vstříc budoucím požadavkům na obranu proti obtěžujícím dronům a vyvinuli pušku s názvem DroneDefender, která namísto projektilů vysílá intenzivní proud rádiových vln na nejčastěji používaných frekvencích. Nejen že paprskomet dron znehybní, ale také zamezí příjmu signálů od toho, kdo bezpilotní letoun řídí. Může jít například o povel k explozi, pokud dron nese nějakou výbušninu. Díky přerušení signálů od operátora by se také mělo zabránit tomu, aby se k němu dron vrátil. Stroj by se neměl zřítit, ale měl by bezpečně dosednout na zem, pokud se u něj aktivuje záchranný režim. Drone-Defender má zatím dosah kolem 400 metrů, váží necelých pět kilogramů a jeho ovládání nevyžaduje žádný speciální výcvik. Výrobce ho propaguje jako první svého druhu: přenosný, snadné zaměření a ovládání. Protidronovou zbraň mohou v budoucnu používat třeba úřady při ochraně nejrůznějších objektů včetně vězení či ambasád, uvádí výrobce. Zájem o ni bude mít ale nejspíše též soukromý sektor. PhDr. Karel Červený, MSc., MBA Vedoucí lektor kurzu rozvoje kreativity a inovací MBC
