Designem na inovace a úspory (2)
Existuje mnoho příkladů, kdy se podnikatelé snaží vymýtit papíry z firemního oběhu. Tak např. CEO personální firmy Hire Quality se už před 10 lety rozhodl elektronizovat všechny dokumenty. Chodil po firmě a sbíral lidem ze stolu papíry a ihned je trhal. Investoval 400 000 dolarů do nového vybavení a digitalizoval 200 000 svazků uchazečů o práci. Tím, že systém umí na „jedno“ kliknutí najít v této databázi vhodného uchazeče, uspořil mnoho času, telefonátů, zaměstnanců a také 9/10 papíru. Podobnou zkušenost má od té doby mnoho firem, včetně dánské na výrobu naslouchadel – Oticon. Byly zrušeny seznamy obesílaných, takže všichni adresáti museli být pečlivěji vybíráni a ručně zadáváni. To byl výborný selekční prvek. Zavedení těchto pravidel snížilo během 6 týdnů toky papíru o 30 %. Zvýšila se produktivita práce o 10–20 %, protože lidé měli více času číst jen to, co si zasluhovalo jejich pozornost. Dalším příkladem možnosti úspor papíru jsou obaly. Buď je jich mnoho – líbivý design dvou krabiček, o nějž nikdo nestojí, nebo naprosto zbytečné obaly. Podle expertů by se rozumným balením výrobků a části potravin mohlo okamžitě ušetřit 20 až 50 % papíru. Někteří odborníci míní, že 98 % obalů na výrobky, typu krabičky na zubní pastu, je zbytečných. Přibývá nápadů, jak omezit spotřebu papíru. Například se vyvíjí tzv. recyklační kopírky, které smažou starý text a natisknou nový. Lze jej použít asi 5krát. Jsou činěny pokusy s tzv. polymerovým inkoustem, který se z papíru spláchne vodou o teplotě 54 °C. Smytý inkoust se dopravuje místnímu výrobci, který jej znovu použije. Velké naděje se vkládají do tzv. e-papíru (vynález Nicka Sheridona), což je fólie, která nepotřebuje vnitřní prosvícení, ale odráží světlo jako papír. Je to elektronická obrazovka, s kterou vloni vyšla firma Sony a s úspěchem se používá i ve čtečkách. Je zajímavá tím, že při skladování textu či při jeho prohlížení nespotřebovává energii. Vydrží statisíce přepisování. http://www.zive. cz/clanky/sony-digital-paper-dotykovy- elektronicky-papir/sc-3-a-173149/default. aspx. Nevím, zda se ujme i další experiment s napustitelnými „papírovými“ novinami. Každý milovník „šustění“ papíru a držení „opravdového“ papírového vydání v rukou, bude mít takové dvojlisty doma. Vždy ráno si je přiblíží ke svému PC, klikne na ikonu „Dnešní vydání“ příslušných novin a vmžiku se mu stránky napustí čerstvým textem. Možná, že tak budou fungovat i knihy – nemyslím čtečky, ale papírové knihy. Další úspory dřeva a les ů Experti na přírodní kapitalismus (který šetří zdroje a vydělává na tom) hledají úspory všude v celém řetězci vzniku výrobku či služby – od smyslu věci samotné, přes design – koncept až po všechny kroky a fáze přípravy výroby a výroby, transportu a logistiky, užití výrobku až do finálního nakládání s odpadem. Zaměřují se na náhradu vláken z letitých krásných stromů s tvrdým dřevem, které mají mít jiné funkce než skončit na smetišti v podobě zbytečně potištěného papíru. Lesy takových stromů poskytují kyslík, éterické léčivé látky, duševní a duchovní obnovu člověka, rekreační funkce, zadržují vodu, poskytují krásu, útočiště zvěři a ptákům a tvoří hezkou krajinu. Experti proto hledají nové rostliny, které poskytnou náhradu za běžné dřevo stromů. Chtějí rozšířit farmy na vlákno a ve velkém pěstovat konopí (bez THC), které poskytuje 0,5 až 0,75 tuny suchých vláken na ar ročně, což převyšuje produkci stromů. Konopí má vynikající vlastnosti, hodí se pro výrobu papíru, oblečení, je vhodné pro výrobu pytloviny, plachtoviny, koberců, sítí, tkaných řemenů a hlavně pevných a odolných lan. Takové výrobky jsou odolné jak proti mechanickému namáhání, tak i proti vlhkosti a hnilobě. Z krátkých vláken – koudele – se vyrábějí provazy a izolační technický materiál (např. těsnění topení). Dalším, nesmírně užitečným zdrojem vlákna, je bambus, který je na jednotku hmoty pevnější než ocel. Roste rychle, a v Asii se z něj dělá vše možné; hlavně je užitečný ve stavebnictví. Vynikající je i kanaf – východoindický ibišek, který je příbuzný bavlně a okře. Vyžaduje malé vstupy, roste v širokém rozpětí podmínek a přináší několikrát více vlákna na hektar než dřevo. Alternativou je i tzv. sloní tráva (Typha elephantina), ptačí zob a vylisovaná cukrová třtina. Tyto byliny jsou mnohem produktivnější než rychle rostoucí strom s tvrdým dřevem. Zbytky ze zemědělské produkce přesáhly v USA 300 milionů tun ročně, což je obdoba celosvětové spotřeby papíru nebo veškerá těžba dřeva v USA. Většina z toho se spálí nebo shnije či přijde na skládku, místo aby se využily pro další výrobu či zvyšování úrodnosti půdy. Nadějí pro lesy a svět je, že od roku 1980 roste výroba papíru z nedřevných vláken třikrát rychleji než výroba z dřevných vláken. Avšak pořád je to málo; v USA je to jen 1 % amerického papíru. Čína je na tom mnohem lépe – z nedřevných vláken vyrábí 80 % papíru. Palety – super pl ýtv ání Globalizace a neustálé hledání levnějších výrobních mezikroků jsou příčinou nesmyslného pojíždění kamionů po celé Evropě i po celém světě. Představte si, že výroba a doprava jahodového jogurtu spotřebiteli do německého Stuttgartu zabere asi 11 700 km, tedy asi tolik jako na Nový Zéland. Lidstvo se v honbě za blahobytem asi zbláznilo. Jednou se výroba všeho, co potřebujeme k životu, vrátí do místa spotřeby a svět nebude jen továrnami, silnicemi a kamiony a vybetonovanou plochou. Představte si, že 11 % veškerého stavebního dřeva a dvě pětiny tvrdého dřeva těženého v USA je spotřebováno na výrobu přepravních palet. V USA je v současné době asi 1,5 mld. palet. To je 6 palet na každého občana USA. Každý rok se vyrobí dalších 400 mil. Palety se většinou neopravují, pálí se. Naopak v Německu vyrábějí palety pečlivě, trvanlivé, opravitelné, s čárovým kódem. Naštěstí přibývá výrobců plastových palet, které jsou často levnější než dřevěné palety. Jenže lidé jsou konzervativní a těžko si zvykají na nové – lepší. Design – koncepce , hled ání smyslu Spotřeba dřeva neustále roste. Nezadržitelně. Možná, že únikovým, nekoncepčním řešením, jak obnovit vytěžené lesy a zažít za svého života jejich velikost, je hledání urychlovačů růstu stromů pomocí genetické manipulace. Zabývají se tím mnohé laboratoře na světě. I když nějaké výsledky zatím jsou, dřevo je řídké a nekvalitní, stromy se mohou zhroutit vlastní vahou, dřevo nelze použít. Snad zatím půjdou použít na obnovu lesů. Jednou se to podaří, aby rostly rychle a byly kvalitní. Každý příklad plýtvání, nízké funkčnosti nebo ničení životního prostředí je příležitostí k inovacím. A ne ledajakým. Nestačí dílčí – izolované inovace nějakého bodu v celém toku materiálu. Nejlepší jsou kumulativní či synergické inovace, kde se sčítají či násobí zlepšení v každém kroku toku materiálu či provozu nebo naprostou změnou konceptu či designu nebo smyslu užití. PhDr. Karel Červený, MSc., MBA, vedoucí lektor rozvoje kreativity MBC