Designem na inovace a úspory (2)
Dějiny inovací přinášejí velké poučení. Podíváme- li se do historie, zjistíme, že industrialismus byl hnán textilními technologiemi: byl to spřádací stroj Jamese Hargreava, přádelna bavlny sira Richarda Arkwrighta, poté i jeho stroj na předení nití poháněný vodou. Spřádací stroj spolu s přádelnou zvyšovaly produkci tkalce nejprve o faktor 8, později o faktor 16 a nakonec o 200. Spřádací stroj se 40 vřeteny stál 6 liber, tedy méně než roční mzda jednoho dělníka. Výhody Angličanů z tohoto pokroku v produktivitě byly mimořádné. V roce 1800 se výroba znásobila 10krát, o 15 let se opět ztrojnásobila. Přesně za 51 let se anglická textilní výroba zvýšila 120krát. Úžasný pokrok v produktivitě, který měl přinést lidstvu štěstí. Plýtvání jako základ podnikání Na druhé straně, i když se zvyšuje produktivita, nezvyšuje se množství využité energie a materiálu na výrobky. Industriální společnost je při životě udržována systémy, které vyžadují obrovské teplo a tlak, jsou závislé na petrochemii, náročné na materiály a vyžadují mohutné toky toxických a nebezpečných chemikálií. Tyto „prázdné kalorie“ nakonec skončí jako znečištění – kyselé deště, skleníkové plyny a odpady, které narušují environmentální, sociální a finanční systémy. I když se všichni inovátoři a vynálezci snažili o pokrok, je to zatím málo. Například americká ekonomika je podle expertů velmi neefektivní: odhaduje se, že pouze nějakých 6 % z jejích ohromných materiálových toků nakonec skončí jako produkty. Celkově se poměr odpadu k trvanlivým výrobkům, které představují základ materiálního blahobytu, blíží poměru 100 : 1. Ekonomika jako celek dosahuje méně než 10 % (pravděpodobně jen několik procent) energetické účinnosti, kterou jí umožňují fyzikální zákony. A toto plýtvání je často podporováno dotacemi. Podle známého ekologa, zahradníka, publicisty a popularizátora přírodního kapitalismu Paula Hawkena jsou vynikající příležitostí pro inovace vlákna. Vlákna jako len a později bavlna nastartovala technickou revoluci a vynutila si vznik parních strojů, které čerpaly vodu z uhelných dolů a poháněly textilní stroje. Vlákna změnila tvář světa. Rozšířily se bavlníkové plantáže v USA a dalších zemích, lovili se a vozili otroci na dřinu na těchto polích, vznikaly chemické firmy jako BASF, které vyráběly anilínové barvy na vlákna/tkanivo. Historie vláken je vlastně historií lidstva. Vlákna jsou z různých zdrojů. Výrobky z vláken pocházejících z lesa a luk zahrnují papír, dřevo, řezivo, kord do pneumatik, umělé hedvábí či cigaretové papírky. Z bylin zase získáváme vlákno v podobě bavlny, lnu, konopí, textilií, provazů, plastů z rostlin. Zvířata nám poskytují vlnu, kůži, hedvábí. Dokonce i minerály nám dodávají vlákna z kovu, azbestu a skla. Moře a oceány nám dodávají chaluhy, řasy – chitosan na léčení ran a další produkty. Petrochemie (uhlovodíky) nám poskytuje širokou škálu vláken, jako jsou textilní a čalounické látky, průmyslové tkaniny, lanoví apod. Příležitosti pro inovace Výroba jakéhokoliv vlákna má své důsledky. Většina přirozených vláken se vyrábí už z bavlny, jejíž pěstování spotřebovává čtvrtinu agrochemie a čtvrtinu všech insekticidů. Kilogram bavlněného vlákna (pěstovaného konvenčním způsobem) spotřebuje 5 tun vody a vyvolává erozi 44 kg ornice. Regiony, kde se intenzivně pěstuje bavlna, jsou nenávratně poškozeny. Zrovna tak masový chov koz, ovcí a dalších zvířat mění rozsáhlé oblasti v poušť. Mnohé firmy s osvícenými majiteli či řediteli to nenechává klidné. Třeba firma Patagonia, známá svou podporou životního prostředí a vyznávající filozofii svobody v práci (svobodná firma), používá pro své oblečení jen látky z organicky pěstované bavlny (bez chemie), což je zatím málo rozšířený přístup. Její snahu napodobují firmy Mustang, H&M, CA a řada dalších menších. Petrochemický průmysl, i když znečišťuje životní prostředí, dokázal svou produkcí vláken zabránit obrovskému mýcení lesů. Například jedna petrochemická továrna o rozloze 12 000 arů, zvládá výrobu vláken odpovídající 24 mil. arů bavlny. Tyto ekonomické údaje nám mohou napovědět, kudy se budou ubírat inovace. Nejvíce spotřebovávaná vlákna jsou stromy. Ty se nejvíce kácejí kvůli stavebnímu dříví a na tvorbu papíru. Zatímco úroveň těžby dřeva používaného na stavební dříví zůstává relativně na stejné úrovni, spotřeba výrobků z papíru na hlavu se zdvojnásobila. Svět nyní spotřebovává 5krát více papíru než v roce 1950. A to máme počítače, CD, DVD a flešky. Moderní „západní“ papírna je gigantická továrna, která vyžaduje tolik energie jako malé město. Pro jednu velkou papírnu se denně vykácí 3000 arů lesa. Papír představuje 2 % světového obchodu a 2,5 % světové průmyslové výroby. Jen asi 10 % z celosvětového toku papíru zůstane archivována. Zbytek skončí na skládkách. Každý člověk na Zemi (statisticky vzato) spotřebuje 50 až 90 kg papíru. Jak z toho ven? Elektronizace dokumentů a změna myšl ení Od počátku zavádění PC se věřilo, že jednou paměťové nosiče „vytlačí“ z trhu všechen kancelářský papír a vše bude existovat jen v elektronické podobě. Zatím se to moc neprojevilo. Navíc se ukazuje, že výrobcům elektronických nosičů je úplně jedno, jak se budou data a dokumenty v budoucnu převádět z jednoho systému do druhého. Kdo dnes může něco přehrát z disket? Cédéčka vydrží 5 až 10 let. Flešky také. Papír je věčný, vypadá pořád stejně. Pokud jej nezničí požár, záplava či jej neokoušou myši, zůstává stejný. Navíc stačí, aby někde nastal silný elektromagnetický výbuch a všechna data v dosahu se vymažou. Uchovat je bez obav lze v umělé DNA a ve skleněných nosičích. Přetahovat data ze starých nosičů do nových je určitě velmi zajímavá inovační příležitost – snad si s tím vším nějaký výrobce poradí. Existuje mnoho příkladů, kdy se podnikatelé snaží vymýtit papíry z firemního oběhu. Tak např. CEO personální firmy Hire Quality se už před 10 lety rozhodl elektronizovat všechny dokumenty. Chodil po firmě a sbíral lidem ze stolu papíry a ihned je trhal. Investoval 400 000 dolarů do nového vybavení a digitalizoval 200 000 svazků uchazečů o práci. Tím, že systém umí na „jedno“ kliknutí najít v této databázi vhodného uchazeče, uspořil mnoho času, telefonátů, zaměstnanců a uspořil 9/10 papíru. Podobnou zkušenost má od té doby mnoho firem, včetně dánské na výrobu naslouchadel – Oticon. Nizozemský terapeut v podnikání Eric Poll navrhl pro evropské ústředí firmy Dow ve švýcarském Horgenu jednoduchá pravidla, jejichž respektování ušetří lidem mnoho času a papíru: » Jakékoliv papírové nebo elektronické sdělení (mnohá elektronická se tisknou) automaticky odešle odpověď, zda příjemce o sdělení stál. Příště bude vynechán z adresáře na podobné zprávy a zařazování do „infa“ – do kopie. » Byly zrušeny seznamy obesílaných, takže všichni adresáti museli být pečlivěji vybíráni a ručně zadáváni. To byl výborný selekční prvek. » Jakékoliv delší texty musely být posílány s krátkým souhrnem. Úžasně se to vyplatilo, podobných zpráv významně ubylo, protože řada odesílatelů dlouhé texty nečetla, jen přeposílala dál. » Velmi pomohlo, když do nadpisu e-mailu bylo jednou větou uvedeno, o co jde. Příjemce se rozhodl, zda e-mail otevře. PhDr. Karel Červený, MS c., MBA , vedoucí lektor rozvoje kreativity MBC Pokračování v příštím čísle
