Inovační prostředí je tvořeno několika faktory, jejichž kombinace zaručuje synergické efekty. Jde o souběh více faktorů, které ovlivňují podnikové inovace. Je to několik systémů, které musí dobře fungovat. Je to také atmosféra, v níž se inovacím daří. Jde rovněž o souběh různých synergických efektů - vzájemné potencování jednotlivých soft a hard prvků systému do překvapivých výsledků.
Exponenciální technologie změní svět
V rámci našeho seriálu o kreativitě, strategickém myšlení, vedoucím ke vzniku modrých oceánů, se dnes zamyslíme nad možnostmi, skýtající konceptuálně úplně jiný přístup v zásobování potravinami. Vycházím z podkladů, které uvádějí prestižní vědci, filantropové a podnikatelé sdružováni kolem projektů Singularity University.
Tito vědci a filantropové chtějí do roku 2025 až 2030 změnit svět pomocí synergií mezi exponenciálními technologiemi, rostoucím hnutím domácích inovátorů, aktivitami technofilantropů a tržní silou 5 miliard těch nejchudších. Čím více firem a chytrých (kreativních) mozků se zapojí, tím rychleji bude na světě lépe.
Jak nakrmit 9 miliard lidí
V polovině století by na světě mělo žít o 2 miliardy lidí více. Podle OSN již dnes nemá dostatek potravin 925 milionů lidí. Každý rok zemře asi 5 milionů dětí v souvislosti s nedostatečnou výživou. V rozvojovém světě trpí každé třetí dítě poruchami růstu kvůli chybějícím bílkovinám, jódu a vitamínům.
Lidí přibývá a zemědělské půdy ubývá. A politikové se přou o hlouposti a tvrdí, že problémy jsou levé, pravé nebo středové. Čas běží a nebýt většiny politiků, lidstvo by již dávno dokázalo vyřešit své problémy. Jak nedávno prohlásil politolog Petr Robejšek, politikům zvoní hrana a oni o tom nevědí. Ve světě postupně dochází ke vzniku různých hnutí, která mění pojetí demokracie a kapitalismu. Některá hnutí jsou tak významná a silná, že mají dostatek intelektuálních a jiných zdrojů měnit svět k lepšímu. Například postupně odstranit hlad ve světě.
Pojetí zemědělství
Ve 30. letech 20. století došlo k prudké intenzifikaci zemědělství, které bylo založeno na hrubé síle a chemii. Na jedné straně nastala ohromná produktivita, která dokáže nasytit velkou část světa. Na druhé straně důsledkem je mnoho jezer a řek plných dusičnanů a těžkých kovů a otrávená pobřeží. Nesprávné agrotechnické postupy zapříčinily odvátí či odplavení milionů tun ornice, která chybí. Každý rok se ve světě zabetonují tisíce kilometrů čtverečních zemědělské půdy. Lékaři nás nabádají, abychom jedli zdravě a více jedli ryby. Avšak jak dlouho ještě? Intenzivní rybolov způsobuje ohromnou devastaci moří. Vlečné sítě každý rok zničí přibližně 15 milionů kilometrů čtverečních mořského dna, což je o něco méně než je rozloha Ruska. Podle časopisu Science (2006) při současném využívání oceánů nebudou v roce 2048 existovat žádné ryby, které by se daly lovit. Budou existovat jen umělé chovy v rybích farmách.
V současnosti obhospodařujeme 38 % veškeré půdy na světě. Kdyby míra produktivity zůstala na úrovni roku 1961, potřebovali bychom k vypěstování dnešního množství potravin 82 % rozlohy světa. Umožnila to intenzifikace založená na spotřebě ropy. Lidstvo se dostává k bodu zlomu, kdy již intenzifikace nepřinese větší produktivitu. Podle odborníků FAO naopak nestálost počasí a další škodlivé vlivy budou způsobovat pokles výnosů plodin až o 20 %. FAO předpokládá, že do roku 2050 se bude muset zemědělská produkce zdvojnásobit, aby udržela krok nejen s populačním růstem, ale také se změnou chutí a nároků stamilionů bohatnoucích Číňanů, Indů, Afričanů apod.
Proto se vědci rozhodli začít ve velkém používat sofistikované systémy a moudře využívat jemné ekosystémy. K blahobytu či jen k nakrmení 9 miliard lidí může vést několik cest:
- Vyšlechtit z jednoletých obilnin víceleté, především jejich polykultury (směs víceletých rostlin rostoucích společně)
- Pěstovat a vyrábět potraviny v místě spotřeby
- Využívat hydroponii a aeroponii
- Stimulovat a podporovat zdravý životní styl obyvatel
- Pěstovat maso v bioreaktorech
Šlechtění plodin a genetické úpravy
Šlechtit nebo nešlechtit? Historie zemědělství je historií zásahu do DNA rostlin. Dnešní obilí bylo kdysi divokou trávou. Za 12 000 let je postupným šlechtěním tím, čím je. Prakticky od 16. století se rostliny neustále kříží a šlechtí. Zatím se z toho nikomu nic nestalo. Po dlouhá staletí se používalo nahodilé křížení, ale pak Mendel se svým hrachem ukázal podstatu fungování genetiky. Od té doby pěstitelé vyzkoušeli všechny možné způsoby modifikace vlastností - dokonce namáčeli semena do jedů, vystavovali radioaktivnímu záření apod. Těchto mutantů je asi 2250 a většina z nich se pyšní certifikátem „organické". A co genetické zásahy do genomu rostlin? V roce 1996 bylo GMO plodinami oseto 1,7 milionů hektarů. Do roku 2010 to bylo již 148 milionů hektarů. Navíc po 30 letech výzkumů se většina obav spojených s genetickým inženýrstvím rozptýlila. Strach, že GMO potraviny způsobí onemocnění lidí či to poškodí jejich genofond, se ukázaly jako liché. Lidé za 30 let snědli miliardy porcí jídel z GMO potravin, a nic se jim nestalo. Lidé se geneticky nemění. Zato způsob výživy založený na hamburgerech, lupínkách, toustech a sladkých limonádách jim ničí zdraví i jejich tvar ve velkém. Ale to některé ekology moc nezajímá.
Naděje pro svět? Kansaský Land Institute se snaží, aby se pšenice a kukuřice mohla sklízet vícekrát za rok a změnily se z jednoletých na víceleté a snaží se také nechat růst tzv. polykultury. Jde o směs víceletých rostlin rostoucích společně, kde každá má jinak dlouhé kořeny, stavbu těla a jsou odolné proti počasí a škůdcům. Jsou schopné produkovat mnohem více biomasy na hektar než jednoleté rostliny. Ušetří se mnoho ropy, nebude se zhutňovat půda a znečišťovat voda. Podle expertů má trvat asi 25 let, než se víceleté obilniny stanou ziskové a produktivní.
Zbytečná doprava
Velkým problémem v zásobování potravinami je doprava. Nasytit velká milionová města je obtížné. Tisíce kamionů ucpává silnice a ničí vzduch výfukovými plyny. Nemají kde parkovat, produkují hluk, překážejí. Potraviny jsou kvůli dopravě a distribuci o polovinu, v mnoha případech až o stovky procent dražší, než kdyby se pěstovaly v místě spotřeby. Kvůli skladování a dopravě se zemědělské výpěstky často napouští chemií, aby neplesnivěly a vydržely dlouho ve skladech a transport z jednoho skladu do druhého.
Tato fakta vedla k úvahám postavit ve velkoměstech 30poschoďové skleněné farmy, z nichž každá bude zásobovat ovocem, zeleninou a obilovinami asi 30 000 až 50 000 lidí. Například New York by potřeboval asi 160 až 180 takových mrakodrapů. Lidé by si kupovali čerstvé výpěstky z nejbližší farmy a nemuseli by platit za distribuci a skladování.
Plodiny lze snadno pěstovat hydroponním způsobem, tedy ve výživných roztocích, bez hlíny. Jsou s tím velké zkušenosti již od roku 1952, kdy armáda USA vyprodukovala v hydroponních farmách v různých místech světa 3500 tun čerstvých zemědělských plodin. Tyto technologie pěstování podporuje NASA, ale zároveň dává přednost aeroponii, kdy jsou rostlinky zavěšeny ve vzduchu a živiny se jí dostávají pomocí speciální mlhy. Je to úžasná technologie, protože ušetří spoustu vody. Tradiční zemědělství spotřebuje 70 % dostupné vody planety. Hydroponie je o 70 % efektivnější než tradiční zemědělství. Aeroponie je o 70 % efektivnější než hydroponie. Kdybychom používali aeroponii, mohli bychom snížit spotřebu vody v zemědělství ze 70 na 6 %. To je úžasné.
Změna životního stylu obyvatel
Je prokázáno, že zatímco 1 ha zemědělské půdy uživí jednoho „masožravce", tak stejná plocha uživí 14 vegetariánů a 50 veganů. Co se týká spotřeby vody, tak na 1 kg obilí se spotřebuje cca 60 až 100 litrů vody. Na 1 kg hovězího to činí 16 000 až 20 000 litrů. Pro zajímavost: na produkci jednoho vajíčka se spotřebuje 456 litrů vody, na jeden meloun 380 litrů. Podle manželů Ehrlichových, kdyby se snížila spotřeba masa jen o 10 %, nasytilo by se obilím 60 milionů lidí, protože na přírůstek 1 kg hovězího musí dobytek sníst 16 kg obilí. Také miliony hektarů zemědělské půdy jsou osázeny tabákem a jinými drogami, které by mohly produkovat zdraví prospěšné plodiny. Vlády by měly platit celoroční osvětové kampaně a zdravotní pojišťovny poskytovat bonusy za zdravý životní styl.
Pěstování masa
Letos svět užasl, když vědci představili steak z masa, které vzniklo z kmenových buněk hovězího svalu. Patrně to je vynikající cesta jak nakrmit „všežravce", protože kromě jiného chov dobytka ničí ozonovou vrstvu více než veškerá automobilová doprava na světě. Navíc to udělá dobře citlivým jedincům, kteří se nemohou smířit s utrpením zvířat, která jíme.
Domnívám se, že pokud nám budou za 10 až 15 let lékaři ve velkém měnit opotřebované či nemocné orgány, které vypěstují z našich kmenových buněk, tak nám eticky nebude vadit ani steak z kmenových buněk nějaké krávy či prasátka.
Vznikají i tzv. vertikální rybí farmy, kde budou ryby chovány ve velkém a jejich trus se využije ke hnojení plodin. Mořské a sladkovodní rybí farmy jsou jediným řešením, jak získat rybí maso, protože oceány budou za 20 let prázdné.
Na čem vydělat?
Tyto informace mohou nadchnout některé firmy, jež do budoucna hledají nový byznys. Na těchto nových směrech lze vydělat. Velké korporace se již dnes pouštějí do byznysu, který je dost odlišný od jejich původního zaměření. Tak například firma Sony pěstuje ve velkém v bývalých továrních halách sterilní zeleninu, hlavně saláty, a prodává kus za tři dolary. Ročně utrží čtyři miliony dolarů. Google skupuje firmy vyrábějící roboty a chce se stát robotickou velmocí. Automobilky vědí, že jednou nebudou auta hlavním předmětem jejich obživy, ale budou to urbanistické koncepty dopravy a jejich komplexní provozování ve velkých městech. Tedy již dnes si firmy mohou kreativně chystat zdroje na budoucí modré oceány či pomocí kreativity vymýšlet jak reagovat na tyto nové výzvy.
Příště: Voda jako zdroj byznysu
Karel Červený MSc., MBA Talent Innovation