Díky němu patří Česká republika mezi 30 zemí světa, které jsou schopny provozovat a rozvíjet tuto nejvyspělejší technologii pro výrobu elektřiny. Studoval v Paříži u Joliot-Curieových, zakládal jaderný výzkum i vysokoškolské laboratoře v Česku, působil na vysokých pozicích v Mezinárodní agentuře pro atomovou agenturu ve Vídni či ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně v Rusku. Letos 9. května by se profesor Čestmír Šimáně dožil sta let. Výročí si 14. května ve středočeské Řeži kromě jeho žáků, vědeckých kolegů a rodiny připomínají také ÚJV Řež, Centrum výzkumu Řež a Ústav jaderné fyziky AV ČR. Vzpomínkovou akci doprovází vernisáž dobových fotografií a odhalení pamětní desky. K jaderné fyzice se talentovaný všeuměl, který hovořil sedmi jazyky a na potkání citoval latinské klasiky, dostal náhodou, když jej v knížce zaujala zmínka o štěpení uranu. Pak jí ale zasvětil celý svůj život. Profesor Čestmír Šimáně byl zakladatelem řady institucí spjatých s jaderným výzkumem i výukou, neúnavným propagátorem využití jaderné energie a jedním z našich prvních vyslanců v mezinárodních organizacích, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Reprezentoval republiku na mnoha vědeckých konferencích, podílel se na výstavbě jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích, pracoval na projektu jaderné elektrárny v Dukovanech, působil jako člen poradního sboru Státního ústavu pro jadernou bezpečnost a doslova do posledního dechu pracoval v laboratoři mikrotronu v tunelu pod Vítkovem na vědeckých projektech Ústavu jaderné fyziky. „Profesor Šimáně vydobyl československému jádru ve světě zvučné jméno, na kterém naše společnost dodnes staví při získávání komerčních zakázek a navazování kontaktů s mezinárodními institucemi,“ zhodnotil jeho přínos Daniel Jiřička, předseda představenstva a generální ředitel ÚJV Řež, jedné z nástupnických organizací Ústavu jaderné fyziky v Řeži, který Šimáně pomáhal v roce 1955 založit. V roli ředitele této nové výzkumné organizace Šimáně také v září 1957 spouštěl první československý výzkumný reaktor, v podstatě na staveništi, neboť ústav byl dostavěn až v roce 1960. Díky Šimáněmu mohou dodnes v Česku budoucí i současní jaderníci experimentovat na různých urychlovačích (cyklotrony, mikrotrony…), zkoumat strukturu materiálů v laboratořích neutronové difrakce či provádět pokusy na školním reaktoru. ÚJV Řež
