Textilní průmysl byl na počátku
20. století jedním z nejvýznamnějších
a nejbouřlivěji se rozvíjejících
odvětví. Proto se v roce 1908 ve
Dvoře Králové nad Labem etabloval
první Spolek chemiků-koloristů.
Dvůr Králové byl jedním
z tradičních center textilní výroby
střední Evropy, jehož význam
přesahoval hranice tehdejšího
Rakouska-Uherska. Rozvoj industrializované
textilní produkce
a velká koncentrace zušlechťovacích
továren, zaměřených zejména
na tisk, navazoval na postupně se
koncentrující výrobu tkanin, která
tu měla dávné tradice. Již v 70.
letech 19. století propůjčují rostoucí
textilní továrny Dvoru Králové
charakter průmyslového města.
Mezi první strojní textilky s barevnami
a tiskárnami patřily firmy
Popper a Sommernitz (1872-barevna,
1888 – tiskárna), Oto Emil
Schlein (1874), M. B. Neumann
synové (1878 – tiskárna doplňující
původní barevnu zal. 1857-65),
Jindřich Mayer (1865 – tiskárna).
Zřejmě první však byla v roce 1861
barevna firmy Winternitz a Friedmann.
Roku 1879 vznikla tiskárna
firmy Antonín Bauer, následována
roku 1880 tiskárnou Busch
a Deutsch a roku 1881 barevnou
firmy M.a C. Feldschrrek.
Spolu s řadou mechanických
tkalcoven a soukáren tak lze bez
nadsázky hovořit o 70. - 90. letech
19. století jako o období průmyslové
revoluce na Královédvorsku.
Rozvoj pokračoval i počátkem 20.
století, kdy vznikaly další textilní
podniky. Tak se Dvůr Králové n. L.
stal střediskem textilního průmyslu
s mimořádnou koncentrací výroby,
kde byla také největší tiskárenská
kapacita z celého Rakouska-Uherska,
představující produkci více
jak 50 mil. metrů potištěných látek.
Vzhledem ke koncentraci přádelen,
tkalcoven, bělidel, bareven a tiskáren
i úpraven si Dvůr Králové nad
Labem vydobyl název „Český Manchester“.
Nemalý podíl na stabilitě textilní
výroby ve Dvoře Králové
měla dynamicky a v duchu zlínské
baťovské školy řízená firma
SOCHOR. Sochorové dbali o rozvoj
firmy s důsledným zaměřením
na výzkum a vývoj, racionalizaci
výroby a její zhospodárnění, zvyšování
produkce a produktivity.
V roce 1935 byla vybudována
ruční filmová tiskárna, kde se
potiskovaly hedvábné šátky, kravaty
i šatovky. Roku 1939 zaměstnávala
firma SOCHOR již 1300
dělníků a úředníků.
Vysoce kvalifikovaní chemici
a koloristé měli důležité postavení
v těchto podnicích a měli také zájem
své zkušenosti a novinky v této
oblasti poznávat. Byli to odborníci
z celé Evropy a tak měla společnost
od svého počátku zcela mezinárodní
charakter. Spolek byl oficiálně zaregistrován
v listopadu 1908 a zájem
o členství byl značný z celé Evropy.
Proto se v říjnu 1909 uskutečnila
první konference a následně valná
hromada v Drážďanech (to už měl
Spolek 173 členů ze všech částí světa).
Ke zdůraznění mezinárodnosti
Spolku dostal tento ještě francouzský
název „Association des chimistes-
coloristes“ a sídlo přesunul do
Vídně, kde se rozrostl na 600 členů.
Jeho další vývoj a úspěšnou činnost
přerušila však první světová válka.
Hospodářské poměry Evropy se
po válce normalizovaly jen pomalu.
Počet členů poklesl v roce 1918 na
180. Spolkový orgán „Lehnes Färbezeitung“
zakoupilo roku 1920
nakladatelství MELLIAND, a od té
doby se časopis „Melliand Textilberichte“
stal spolkovým orgánem.
Na kongresu v Salcburku (1921)
bylo rozhodnuto pořádat odborná
setkání – kongresy každoročně
pod novým názvem „Internationaler
Verein Chemiker-Coloristen –
IVCC (Mezinárodní spolek chemiků-
koloristů). A tak se v roce 1927
pořádal v Karlových Varech již 12.
kongres, kterého se zúčastnilo na
300 odborníků a hostů ze 14 zemí,
čímž překonal všechny předcházející.
V roce 1933 v Mariánských
Lázních se nesl 17 kongres ve znamení
25. výročí založení Spolku
a zúčastnilo se ho 230 odborníků
ze 14 zemí. /jdv/
