Druhá generace typu Kona sice od počátku svého vývoje klade důraz na elektrickou verzi, nabídka motorizací ovšem stále zůstává velmi pestrá. Důkazem budiž i náš dvojitý test výkonnějšího elektrického modelu a nejsilnějšího zážehového provedení s pohonem všech kol.
Téměř přesně před rokem vstoupila do prodeje druhá generace typu Kona (viz TT 2023/8). První zaujala zajímavou cenou, velmi solidní praktičností, slušnými jízdními vlastnostmi a také šířkou své nabídky. K dispozici byly zážehové i vznětové modely, ale rovněž elektromobil nebo dokonce ryze sportovní Kona N.
Šíře nabídky
Druhá generace na těchto pilířích staví, přestože byl od počátku kladen větší důraz na elektromobil. Zákazníci ale mají stále z čeho vybírat a důkazem budiž i náš dvojitý test. Na tradiční měření jsme si vzali model Kona Electric 64,8 kWh Power a provedení osazené přeplňovaným zážehovým čtyřválcem 1.6 T-GDI kombinovaným s dvouspojkovou převodovkou. Pro připomenutí, základ nabídky tvoří litrový tříválec (88 kW / 120 k), k dispozici je rovněž hybrid (104 kW / 141 k) a případně cenově dostupnější elektromobil Eco 48,6 kWh (99 kW / 134 k). Nabídku relativně nedávno rozšířila ještě sportovně laděná výbava N-Line. Automobilka Hyundai se netajila skutečností, že u druhé generace Kony vyvinula přednostně elektrickou verzi a od ní pak odvodila ostatní varianty. Proto zážehová i čistě elektrická provedení jsou od sebe na první pohled téměř k nerozeznání. Futuristický design se zakulacenou přídí a efektní světelnou lištou mají oba modely, stejně jako výbornou aerodynamiku (součinitel odporu vzduchu 0,27). Pokud chcete hledat rozdíly, musíte se zaměřit na detaily. Zážehový model má například vpředu dva poměrně výrazné otvory pro přívod vzduchu vybavené aktivními klapkami, liší se i provedení svíticí lišty, elektromobil samozřejmě vpředu skrývá nabíjecí konektor, a tím jsme výčet odlišností v podstatě vyčerpali. Pro úplnost navíc dodejme, že, stejně jako například u typu Staria, ona efektní diodová lišta není součástí všech výbav. U elektromobilu je dostupná od druhé úrovně Czech Edition, u spalovacích modelů je součástí nejvyšší výbavy Style.
Větší, modernizovaný…
Interiér působí stejně futuristicky jako vnějšek vozu. Dominantou palubní desky jsou dva displeje spojené do jednoho celku (tedy 2× 12,3ʺ). Toto uspořádání je standardem pro elektrické modely, základní výbava spalovacích modelů má místo 12,3ʺ menší digitální přístrojový štít s 4,0ʺ displejem. Důležité je, že automobilka zachovala tlačítka a samostatný panel klimatizace. Ergonomii to velmi prospívá. Testované vrcholné výbavy přidají velmi kvalitní materiály, vynikající zpracování a spoustu nejrůznějších prvků včetně vyhřívaných zadních sedadel, koženého čalounění nebo ozvučení Bose. Technicky vychází typ Kona 2. generace ze svého předchůdce, celkově je ale větší. Rozvor náprav narostl o 6 cm, vůz je delší o 17,5 cm, novinka je zároveň o 25 mm širší a o 20 mm vyšší. V praxi by to mělo přinést více vnitřního prostoru. Skutečně se tak stalo? V roce 2019 kolegové z redakce časopisu Automobil měli v testu první generaci typu Kona Electric Power (AR 2010/11), takže můžeme porovnávat: co do vnitřní šířky se vpředu nezměnilo prakticky nic, vzadu nabízí novinka v úrovni loktů téměř přesně o 2 cm více. Více je rovněž místa pro hlavu (vpředu až o 4 cm, vzadu o 3 cm) a o 3 cm narostl také podélný prostor pro zadní cestující. Interiér jsme v případě nové generace měřili jak u elektrického modelu, tak u toho spalovacího, takže můžeme s jistotou říci, že koncepce pohonu nemá na vnitřní prostor žádný vliv. Prostorné jsou obě varianty stejně. Pro někoho by ale mohl být důležitým rozdílem tunel na podlaze ve druhé řadě, přítomný v modelu 1.6 T-GDI 4x4, jenž logicky u elektromobilu chybí. Vzhledem k výše uvedenému nepřekvapí, že také prostor pro zavazadla nabízí v obou testovaných případech shodných 466 l v základním uspořádání, respektive že i elektromobil má dvojité dno. To je standardem pro všechny výbavy. V mezigeneračním srovnání jde o citelný nárůst, původní Kona nabízela 332 l, což se odráží i na naměřených hodnotách. Ložná plocha je delší o podstatných 10 cm v základním uspořádání, na druhou stranu ale předchůdce nabídl o 13 mm více v nejužším místě. Elektromobil disponuje také předním úložným prostorem. Ten má objem 27 l. Hodí se především pro nabíjecí kabely, ale také např. pro uložení povinné výbavy nebo sady na lepení pneumatik; ve chvílích, kdy je vůz plně naložen, chcete mít tyto „drobnosti“ lépe při ruce.
O něco „opatrnější“
O nabídce motorizací pro typ Kona druhé generace už řeč byla. Testovaný model Electric 64,8 kWh Power je výkonnější možností pro zájemce o bateriový vůz. Stejně jako dříve (a stejně jako u typu Kia Niro EV) jde o automobil vybavený elektromotorem uloženým vpředu o výkonu 150 kW (204 k). Mezigeneračně ale došlo k poměrně výraznému snížení maximálního točivého momentu. Patrně proto, že původních 395 Nm bylo z pohledu trakce problematických i na suché vozovce. Dnešní elektrická varianta typu Kona tak disponuje maximálním točivým momentem 255 Nm, což se na dynamice v kombinaci s většími vnějšími rozměry nemohlo neodrazit. Oficiální tabulky sice uvádějí pro předchůdce čas 0 až 100 km/h 7,9 s a u současné generace 8,1 s (v kombinaci s testovanými 17ʺ disky), takže rozdíl není na pohled tak markantní, jenže v minulosti jsme se přesvědčili o tom, že jde o čísla poněkud pesimistická. Původní Kona Electric Power byla velmi dynamickým vozem a v testu zvládla sprint na 100 km/h za 6,8 s. Nová byla o 0,9 s horší. I tak ale akceleruje lépe, než udává výrobce. Dynamika by měla být shodná se zážehovým modelem vybaveným pohonem všech kol, což náš test opět potvrdil. I spalovací model zrychloval lépe, než udává výrobce. Výsledkem je 7,7 s. Čas by mohl být ještě lepší, nicméně rozjezd pod dohledem dvouspojkové převodovky DCT je velmi opatrný. Zážehový model s pohonem všech kol je oproti svému elektrickému sourozenci citelně rychlejší do 75 km/h, následně začne ztrácet a možná pro někoho překvapivě nad 115 km/h už je rychlejší elektromobil. Přesto platí, že i přeplňovaný zážehový čtyřválec jede ve vyšších rychlostech jak z praku a celkem lehce atakuje i 200 km/h. Elektrickou Konu zastaví na hodnotě 172 km/h omezovač.
Spotřeba pod bedlivou kontrolou
Spotřeba a dojezd jsou veličiny velmi sledované zejména u elektromobilů, přičemž tyto parametry byly silnou stránkou už u 1. generace modelu Kona Electric Power. Reálných 400 km nebyl příliš velký problém. To samé platí také pro 2. generaci. Na naší trase jsme zjistili průměr 19,3 kWh / 100 km při teplotě 3 °C. Při testu Kony Electric Power z roku 2019 jsme dosáhli na výsledek 17,1 kWh/100 km, ovšem za mnohem příznivějších teplot (test probíhal v létě). Pro zajímavost, během testovacího týdne nové Kony začalo silně sněžit, tak jsme zajeli naši trasu pro měření spotřeby s novou generací ještě jednou, ovšem za ještě daleko horších podmínek, kdy na většině trasy byla silnice pokrytá sněhem, teplota byla pod nulou a občas sněžilo. Výsledek měl hodnotu 25 kWh / 100 km. Vzhledem k využitelné kapacitě akumulátoru 64,8 kWh i za těchto opravdu špatných podmínek vůz zvládne přes 200 km. Zážehové provedení zajelo trasu pro měření spotřeby s výsledkem 7,7 l / 100 km. To ho řadí spíše pod průměr. Podobně na tom byl například typ Subaru Forester 2.0i Lineartronic (7,6 l / 100 km). Pro srovnání a demonstraci efektivity elektrického pohonu stojí za zmínku přepočet z kWh na litry benzínu. Při průměrném energetickém obsahu benzínu 8,89 kWh/l nám vychází u Kony Electric 64,8 kWh Power přepočtená spotřeba z testovací trasy 2,17 l / 100 km. A jak jsme si řekli, dynamicky na tom je elektromobil o malinko lépe. Nabíjecí křivku pro novou Konu Electric jsme tentokrát nezjistili. Důvodem bylo právě zimní počasí. Vůz umožňuje přes menu infotainmentu aktivovat předehřev akumulátoru, přesto při našem měření zjištěné hodnoty nabíjení nebyly příliš vypovídající. Oficiálně zvládne i nová generace na DC nabíjecích stanicích až 100 kW. Z 10 % na 80 % by to podle výrobce mělo trvat v nejlepším případě 39 minut. Výkon 100 kW je slušný standard, ale v tomto směru se mezigeneračně nic nezměnilo, což je trochu škoda. Dnes už totiž na trhu existuje mnohem silnější konkurence a například takové MG4 dokáže nabídnout v tomto směru více. Dobíjení a jiné funkce vozu pak lze ovládat přes aplikaci pro chytré telefony BlueLink.
Pro široké spektrum zájemců
Typ Kona ve své 2. generaci přináší také řadu asistenčních systémů, ať už jde o asistované řízení (HDA 1.5) propojené s navigací, varování před čelní srážkou při odbočování, nebo přednárazové systémy s rozpoznáváním cyklistů. Pokud patříte mezi hračičky, patrně oceníte kromě zmíněné aplikace pro vzdálený přístup také další vychytávky, jako je třeba možnost zadávat při jízdě do infotainmentu hlasové poznámky, sledovat aktuální spotřebu elektrické energie rozdělenou podle toho, kolik spotřebovávají jednotlivé spotřebiče, případně lze přes multimediální systém po zadání oblíbených, například fotbalových týmů sledovat během zápasu přímo na obrazovce infotainmentu aktuální stav utkání, která se v daných okamžicích hrají. Jízdně působí Kona 2. generace velmi dospělým dojmem. V případě naší dvojice si více zábavy užijete s přeplňovaným modelem vybaveným náhonem na všechna čtyři kola, protože má lepší trakci a v zatáčkách umí být jistější, elektrická alternativa ale v dynamice příliš neztrácí, a pokud ano, dohání to návykovým tichem na palubě a komfortnějším podvozkem. Ten byl dost možná dán i tím, že elektromobil přijel do testu na 17ʺ kolech, zatímco spalovací model obouval disky o palec vetší. Osmnáctipalcové disky pro elektrické provedení v nabídce zcela chybějí, větší alternativou jsou pouze disky devatenáctipalcové. Jejich volbu bychom si dobře rozmysleli, protože kvůli efektnímu vzhledu bude nutné akceptovat nejen horší komfort, ale také slabší dynamiku a kratší dojezd. Hyundai Kona zůstává i ve 2. generaci především univerzálním malým crossoverem, jehož nabídka dokáže pokrýt potřeby velmi širokého spektra potenciálních zákazníků. Díky rozměrnější karoserii je novinka praktičtější než dosud a zároveň disponuje modernějšími technickými prvky. Futuristický vzhled společný pro všechny modely bez rozdílu druhu pohonu pak už je jen bonusem navíc, jenž ale jistě také bude pro řadu zájemců velkým lákadlem.
/Lukáš Dittrich/
