Dlouhá léta patříme k evropským lídrům ve sběru, třídění a skládkování odpadu. Výsledek?
Vedle tisíců tun zčásti recyklovatelných materiálů (zejména kovů), pyramidy vršících se
nevábných pozůstatků z našich výrobních i komunálních aktivit a civilizačního komfortu.
Technicky a ekologicky vyspělá Evropa se mezitím vydala jiným směrem: maximum
energeticky využitelného odpadu za přísných legislativních, ekonomických i ekologických
pravidel spaluje.
A v tom nalezla plnou podporu
i v Bruselu. Direktivy přijaté po lisabonské
směrnici «20-20-20» ukládají
všem členským státům EU27 do roku
2020 radikálně snížit kvóty skládkovaného
odpadu a přednostně jej zpracovávat
energeticky.
Přečetli jsme si je také u nás. Odezva
na ně je však mírně řečeno – laxní.
Třebaže 1 t komunálního odpadu svou
výhřevností umožní nahradit až 1 t hnědého
uhlí. Teplárenské společnosti, které
aktivně přistoupily k termickému využívání
odpadu, lze na počátku nynější
dekády spočítat na prstech jedné ruky:
SAKO Brno, Termizo Liberec a Praha
Malešice. Vrhly nemalé prostředky do
ekologizace, do modernizací, do kogeneračních
technologií pro kombinovanou
výrobu elektřiny a tepla i do příslušných
distribučních kapacit. Mnoho následovníků
zatím ale nemají. O moderní
spalovnu usilují v Plzeňské teplárenské
– spalovna Chotíkov a v Karviné. Zapomenuty
ještě nejsou ani mediálně publikované
snahy Pardubičanů.
MAME SE ČIM PYŠNIT?
Průměrný Čech vyprodukuje ročně
cca 310 kg zbytkového komunálního
odpadu. Jsme hrdi na výsledky při třídění
plastů a papíru. Co se však týká
termického a tudíž energetického využití
odpadu, s podílem 13 % jsme na
chvostu technicky a ekologicky vyspělého
evropského peletonu. Za našimi
šumavskými hvozdy se průměrně spálí
a energeticky využívají minimálně dvě
pětiny odpadu. U nás (bohužel) miliony
tun domovního odpadu marnotratně
končí na skládkách.
SRN, Rakousko, Švýcarsko a další
státy vybudovaly v posledních letech
rozsáhlou a technicky sofistikovanou
bázi spaloven odpadu. Tamější vlády
zabezpečily jejich výstavbu a provoz
propracovanou legislativou. Investoři
i banky včas vycítili, že se jedná
o nejenom zajímavou ekologickou, ale
i ekonomickou příležitost. K reálnějšímu
pohledu na problematiku spalování
odpadu se (snad?) propracováváme
krok po kroku i u nás. Boj pardubických
a karvinských radních o čisté
a bezpečné regiony však ukazuje, že
velkým problémem nadále zůstává postoj
veřejnosti ke spalovnám. A média?
Zatím poskytují větší prostor pro názory
odpůrců projektů, než jejich tvůrců.
Byť splní všechny zákonné podmínky.
Spoléhat se na výjimky z bruselských
směrnic, jít proti zdravému rozumu nemá
při velkokapacitním nakládání s odpady
po staru ve střední Evropě šanci.
Toky fosilních energetických zdrojů
pro českou energetiku a teplárenství se
rychle tenčí a jejich ceny rostou. Limity
zdraví ohrožujících emisí se průběžně
zpřísňují. Na pořad dne se dostávají
nově daně (tzv. carbon-tax) i různé penalizace.
Včera oslavované a dnes už
nebezpečné skládky odpadu se mohou
(a musí) stát zítra novým zdrojem energie
a tepla.
„Na MPO ČR se připravuje nový
energetický program a MŽP ČR radikálně
přehodnotilo svůj postoj k energetickému
využívání odpadů,“ připomíná
v této souvislosti dr. Ing. Aleš
Bláha, ředitel Zařízení na energetické
využití odpadu Pražských služeb.
„Právě tato ministerstva musí přehodit
pomyslnou výhybku správným směrem,
tj. k efektivnímu a ekologicky
akceptovatelnému energetickému využití
odpadu. Spoléhat se přednostně
na mechanicko-biologickou úpravu
a v souladu se zákony realizovat v praxi
všechny její výstupy už při současných
objemech, kvalitách a normách
nelze. Nepochybuji, že pro správnou
ideu se nadchne spousta radnic, bank
i investorů. Především třeba nastolit
politickou vůli takto řešit a vyřešit problematiku
odpadu.“
METROPOLE JDE PŘIKLADEM
Pražští radní schválili záměr přednostně
spalovat směsný komunální
odpad v malešické spalovně. Význam
ďáblické skládky se snížil. Pražské
služby investovaly 1,1 mld. Kč do výstavby
moderní kogenerační jednotky
v ZEVO Malešice. ZEVO dokáže energeticky
zpracovat na 300 000 t odpadu
ročně. Metropole díky tomu získá cca
45 000 MWh elektřiny a 850 000 GJ
tepla pro přibližně 20 000 domácností.
Díky cíleným investicím do nových
technologií pro čištění spalin Malešice
plní 8 z 11 sledovaných ekologických
limitů na 10 % stanovených hodnot
a zbývající tři v průměru na 50 %.
Malešická spalovna funguje už 13
let. Jejími ohništi s provozními teplotami
přes 900 °C prošlo za tu dobu v nepřetržitém
provozu na 3 mil. t odpadu.
Než shoří, musí absolvovat vážení, detekci
i přísnou evidenci. Finální odpad
– 65 000 t škváry ročně – se managementu
firmy daří uplatnit.
„Bez peněz, stejně jako bez osobní
odpovědnosti centrálních i lokálních
politických garnitur, to nepůjde,“ říká
Bláha. Sám se o tom přesvědčil během
dvacetiletého pobytu v SRN. „České
radnice promarnily velkou příležitost,
kdy EU v minulé dekádě nabízela až
40procentní úhradu při realizaci spalovacích
projektů. Eurozóna nyní prochází
krizí. Peněz nebude nazbyt. Pokud
výstavbu nových spaloven zahájí
další česká města a obce, budou muset
být vděčná i za mnohem nižší spoluúčast
Bruselu.“
? A nepomohla by razantnější aktivizace
soukromého kapitálu?
Nepochybně. Jenže vstup privátního
kapitálu do těchto procesů je třeba dopředu
a komplexně ošetřit. Vzpomeňme,
jak neslavně dopadl tzv. boom fotovoltaiky
po česku v letech 2008–10.
I kdyby se to podařilo (a jiné východisko
patrně nemáme), nepodléhejme
iluzím, že privátní investoři budou sledovat
jen vznešené energetické a ekologické
cíle. Nebudou chtít podstupovat
složitá a zbytečně dlouhá byrokratická
řízení. Celý proces bude nutno usnadnit.
Usilují o vysoký zisk, o rychlou návratnost
vynaložených prostředků. Tomu by
mohla odpovídat i technická a technologická
úroveň instalovaných zařízení
a parametry jejich provozu. Naše v minulosti
tolikrát kritizované Malešice by
se pak mohly stát pro některé komuny
se zasmluvněnou privátní spalovnou
nedosažitelným snem. V případě privátního
investora je vliv komunální správy
na provoz spalovny mnohem slabší, než
je tomu u zařízení pod komunální správou.
Proto si musí radnice možnost vlivu
dobře ošetřit v dlouhodobé smlouvě
uzavírané s privátní spalovnou. To se týká
i emisí. Byť i privátně zainvestované
spalovny musí dodržet všechny limity
vyplývající ze zákona, resp. stanovené
povolovacími orgány.
? Jak hodnotíte míru rozladění
bank a investičních skupin z dosavadního
tempa energetické a termické
exploatace odpadu v ČR?
Pro banky to už je zajímavá a bezpečná
investice. Uvědomily si, že lidé
i fabriky budou produkovat odpady
permanentně, alespoň tedy v měřítku
životnosti spalovny. Při rostoucích
cenách klasických fosilních vstupů do
energetiky a teplárenství, sehraje odpad
v blízké budoucnosti důležitou roli.
Investoři jsou rozladěni. Stávající
legislativa a myšlení některých skupin
obyvatelstva je od podobných projektů
u nás odrazují. Pamatuji si, že podobnou
etapou si před více než 15 lety museli
projít i v SRN. Jenže tam spolková
vláda po etapě diskusí přijala řadu razantních
opatření. Výsledek: více než
70 moderních spaloven, čistší vody,
půda i ovzduší, díky vysokému stupni
recyklace pak ve výsledném efektu
i nižší poplatky firem a obyvatelstva za
svoz a likvidaci odpadu. Němečtí politici
si dostatečně uvědomili vážnost
problematiky i výhody termického řešení
a své voliče přesvědčili skutky.
? Totéž, co předvedla pražská radnice?
Ano. Praha si poradila s odpady i díky
ZEVO moderně a s dostatečnou rezervou
na x-let dopředu. Bez skládky to však ani
v budoucnu nepůjde. Stále bude třeba několik
desítek tisíc tun odpadu skládkovat,
a to buď z titulu jeho nevhodnosti pro
energetické využití, anebo v rámci odklonění
odpadu na skládku během ročních
odstávek ZEVO, potřebných na nezbytný
servis. Ideální by byla samozřejmě dohoda
o výměně odpadu v rámci sítě spaloven.
Náš odpad by během naší odstávky
převzala sousední zařízení, my bychom
jim tento dluh splatili převzetím jejich odpadu
v období jejich odstávky. Vzhledem
k určitým výkonovým rezervám bychom
se s mírně navýšeným množstvím dokázali
po omezenou dobu vyrovnat.
? A co kaly z čistíren odpadních
vod, na jejichž výstavbu Brusel tlačí
již celou dekádu?
Tohle bude nový a možná stejně velký
problém. Na řadu měst a obcí, které
dnes zápasí s projekty čističek, dopadne
vzápětí po přestřižení slavnostní pásky.
? I na Prahu, resp. na ZEVO?
I na Prahu. Otázka kalové koncovky
dlouhodobě vyřešena není. Bez dostavby
kaly ve stávající technologii malešické
spalovny zpracovat nedokážeme /bs/
