Praha hostila VI. Mezinárodní energetické regulační fórum

Evropská unie klade důraz na posilování bezpečnosti a diverzifikaci dodávek energií. Kde však leží hranice udržitelného rozvoje sítí versus náklady, kvalita, regulatorní požadavky a výroba z OZE? Bude regulátor schvalovat dlouhodobé investiční plány operátorů přenosových/přepravních soustav a kontrolovat dodržování pravidel vlastnického unbundlingu? Převládnou národní zájmy pro ochranu domácího trhu nebo propojování soustav a sjednocování trhů? I takových témat se dotkla diskuse na VI. mezinárodním energetickém regulačním fóru v Praze. Přítomní experti z domova i ze zahraničí se shodli v názoru, že ČR má z pohledu bezpečnosti dodávek velmi dobré postavení. Zároveň si kladli otázky, jaký vliv bude mít na ceny energií a stabilitu soustavy další dynamický rozvoj OZE. Není pochyb, že Česká republika má v porovnání s EU relativní výhodu z pohledu závazku k podílu OZE. Jenže za jakou cenu se nám jej podaří splnit? Setkání se uskutečnilo krátce po přijetí opatření k regulaci tzv. solárního boomu v ČR. Odborníci poukázali, že současná výkupní cena za solární energii patří k nejvyšším v Evropě, že stávající rozvoj OZE (zejména FVE) způsobil rapidní nárůst příspěvků koncových odběratelů a zároveň vyčerpal využitelnou kapacitu výkonu sítí. Evropa liberalizuje své energetické trhy. To si nepochybně vyžádá zkvalitnění jejich regulace. ACER – Rada evropských regulátorů je nepochybně důležitým krokem k prosazování energetické politiky EU. Řada energetických manažerů a obchodníků s energií se však obává, nakolik je posilování pravomocí regulátorů správným krokem k liberalizaci trhů s energiemi? Osobitá pozornost se soustředila na problematiku zemního plynu, bezpečnosti jeho dodávek a vývoje cen. Jak se s touto strategickou záležitostí Evropa vypořádá po končící ekonomické krizi? Podaří se „těžařům“ plynu vybudovat stejně silnou organizaci jako OPEC, aby mohli regulovat cenu komodity, resp. vývoj nabídky a poptávky? Krize postihla i vývoj cen elektřiny a plynu na velkoobchodních trzích. Všechny nyní zajímá, jaký vývoj a jaké parametry ovlivní jejich cenu už v letech 2010–13. V ČR nezřídka žehráme na vysoké náklady na elektřinu, české domácnosti nevyjímaje. Existují rezervy pro jejich snížení cen, kupř. v oblasti daní? Vrátíme se po volbách k regulaci cen pro konečné zákazníky? Organizátorem a odborným garantem fóra, jehož se zúčastnilo více než 150 energetických odborníků, byla poradenská společnost Arthur D. Little. Odbornou záštitu převzali ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský, ministr vnitra Martin Pecina a předseda ERU Josef Fiřt. V obsáhlém programu Fóra vystoupily více než dvě desítky manažerů a zástupců regulátorů z Německa, Švédska, Rumunska a Albánie. Některé poznatky a závěry, které zazněly během prezentací a v diskusních panelech, nelze opomenout: Mimo jiné poprvé v historii bude životní úroveň další generace v Evropě nižší, než je naše současná. Nebo: současná energetická spotřeba v Evropě i v ČR je dlouhodobě neudržitelná. Polemika se dotkla rovněž liberalizace energetických trhů. Ta je dlouhodobým cílem EU. Na druhé straně nelze přehlédnout, že přináší i řadu rizik: nemotivuje dostatečně k investicím (zde se pozornost zaměřila na nezbytnost podpory ze strany státu), negativně ovlivňuje stabilitu energetických trhů, koneční odběratelé se budou dlouhodobě vracet k velkým a stabilním dodavatelům apod. Do budoucna lze očekávat větší regulaci energetických trhů. Neměla by se však dotknout cen za komoditu ani v ČR, ani v Evropě. Klíčovým tématem všech hlavních hráčů na energetických trzích je diverzifikace, a to jak funkční (různé typy zdrojů), tak geografická (různé přístupové cesty k nim). Absence dlouhodobého dokumentu určujícího směřování energetiky v Evropě i ČR však vyvolává nejistotu investorů a ohrožuje propagovanou bezpečnost a spolehlivost dodávek. Aktualizovaná Státní energetická koncepce ČR Podle řečníků je velmi kvalitní a realizovatelná. Bude však politicky těžko prosaditelná. Třebaže varuje, že ČR bude v roce 2050 z 50 % závislá na dovozu energií a musí současně dosáhnout 50procentní redukce spotřeby energií. Závazek 13procentního podílu energie z OZE do roku 2020, který ČR přijala, je ambiciózní a obtížně splnitelný. V každém případě je spojen s nákladnými investicemi. K nejžhavějším tématům nesporně i na tomto fóru patřila produkce a výkup proudu z FVE. Vlivem štědrých dotací za poslední dva roky vzrostla 25násobně. Předpokládá se, že v roce 2010 bude tvořit 40 % veškeré elektřiny vyrobené z OZE. Energetický regulační úřad je připraven na situaci, kdy nainstalovaná kapacita nových FVE podle reálných odhadů převýší kapacitu sítě. Již stávající legislativa umožňuje v případě přetížení sítě a tzv. stavu nouze nadbytečné zdroje odpojovat bez nároku na kompenzaci. Vzhledem k vysoké marži však v součtu půjde stále o vysoce ziskový business. Nutnost dalších úspor Mnohokrát jsme kritizováni za své energetické chování. Krize přinesla velký pokles poptávky po energii ze strany velkých zákazníků (v rozsahu 15-20 %). Spotřeba domácností však stagnovala. Změny ve spotřebě domácností nelze očekávat ani v budoucnu. Úspory vyplývající z nižší energetické náročnosti moderních spotřebičů budou kompenzovány jejich větším množstvím a častějším využitím. Ceny elektřiny na velkoobchodním trhu, které se v létě 2008 pohybovaly na úrovni 80 – 90 EUR za MWh, poklesly k hodnotě 40 EUR MWh. V roce 2011 by se ceny neměly zásadně měnit a budou se pohybovat na úrovni 45 EUR/MWh. Vývoj cen ropy v následujících dvou letech bude kopírovat světový hospodářský růst. Ten by se měl pohybovat mezi 3,5 – 4 % v roce 2010. Poptávka po ropě by měla růst polovičním tempem a na konci roku 2010 by mohla cena dosáhnout 87 USD za barel. Podle dlouhodobé prognózy pro roky 2011-14 by cena ropy měla oscilovat mezi 90-95 USD za barel. Racionálně se smart technologiemi A ještě jeden zajímavý moment na závěr: technologie pro Smart Grid. V ČR byly implementovány již v 80. letech v podobě systémů hromadného dálkového ovládání. Experti se shodli, že vzhledem k vysokým investičním nákladům na nové smart technologie musí být definováno budoucí využití a také očekávání od implementace nových technologií pro měření a řízení sítí. Regulátor není připraven a ochoten uznat náklady spojené s investicemi do Smart Grids do oprávněných nákladů distributorů a ceny za distribuci. Již VII. ročník Mezinárodního energetického regulačního fóra se uskuteční v březnu 2011. /uai/