Začátek letošního roku je výrazným mezníkem ve vztazích mezi Tchaj-wanem a Českou republikou. Pražský primátor Zdeněk Hřib a starosta Tchaj-peje Wen-je Ko podepsali v Brožíkově sále Staroměstské radnice sesterskou smlouvu a několik memorand týkajících se spolupráce v oblasti kultury, ekonomiky, vzdělávání a turismu. Zároveň se očekává také prohloubení kooperace v segmentu smart technologií. Byla uzavřena dohoda mezi tchajwanskou firmou MiTAC a zlínskou Monet+. „Jsem přesvědčen, že prohloubení vztahů s Tchaj-pejí na úroveň sesterské smlouvy bude pro obě strany velmi přínosné. I přes geografickou vzdálenost nás totiž pojí sdílené demokratické hodnoty, úcta k základním lidským právům a kulturním svobodám, a tak se můžeme od sebe mnohému naučit a vzájemně se inspirovat. Obě velkoměsta navíc ve svém regionu aspirují na to, stát se lídry v oblasti smart city a inovací, kde vidím velký potenciál do budoucnosti,“ uvedl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib. Dále byla podepsána také tři memoranda. Ta se týkají kontaktů mezi zoologickými zahradami v Tchaj-peji a Praze, dále spolupráce Prague City Tourism s Tchaj- -pejí v oblasti cestovního ruchu a rovněž výměny zkušeností v rámci chytrých technologií a městských inovačních projektů. Spolupráce nebude zatížena politickými klauzulemi. Otázka Tchaj-wanu je pro Čínu velmi citlivá, a tak krátce po slavnostním aktu v Praze oznámila čínská finanční metropole Šanghaj, že pozastavuje veškeré oficiální styky s Prahou. Podle primátora Zdeňka Hřiba spolupráce s čínskou Šanghají dosud pro Prahu významný přínos neměla, do budoucna se jí ale české hlavní město nebrání. Spolupráce s tchajwanskou Tchaj-pejí je nicméně podle něj v současné chvíli přínosnější. Tchaj- -wan je několikanásobně větším investorem v České republice než Čínská lidová republika. Mají se investoři bát? Tchajwanská vláda si je 40 let vědoma nebezpečí, které pro ni představuje pevninská Čína čili Čínská lidová republika. Ta už čtyři dekády vyhrožuje, že Tchaj- -wan k sobě připojí, a podle nejnovějších vyjádření dokonce třeba vojenskou silou. Tchajwanská vláda odmítá slova o znovusjednocení, protože podle jejího výkladu ostrov nikdy nebyl součástí kontinentální Číny. Proto nesouhlasí s návrhy typu „jeden stát – dva systémy“ a v tomto ohledu slouží Hongkong jako odstrašující příklad. Tchajwanská vláda jednak operuje tvrzením, že si většina obyvatel takové připojení nepřeje, jednak svým výkladem historie. Připomíná, že v roce 1895 připadl ostrov Japonsku. Na konferenci v Postupimi v roce 1945 bylo sice rozhodnuto, že Tchaj-wan bude patřit Číně, ale k naplnění tohoto rozhodnutí de facto nikdy nedošlo, protože vypukla občanská válka. Zbytky Čankajškovy armády se v roce 1949 uchýlily před komunisty na ostrov. Ten se armáda Čínské lidové republiky neodvážila obsadit, protože se Čankajšek v roce 1950 v souvislosti s válkou v Koreji dostal pod ochranu Spojených států amerických. Od té doby se Tchaj-wan těší nezávislosti a vyznačuje se obrovským ekonomickým rozvojem. Spojené státy s ním udržují sice neoficiální, ale velmi přátelské politické, ekonomické a vojenské vztahy. Například v letech 2008 až 2015 investoval Tchaj-wan 7,5 miliardy amerických dolarů do nákupu amerických zbraní a zaujal tak desátou příčku na žebříčku největších odběratelů americké vojenské techniky v tomto časovém období. A nastoupený trend pokračuje. Objednáno je už několik desítek stíhaček F 16 za 3,5 miliardy amerických dolarů. Tchajwanský vojenský rozpočet v roce 2019 vzrostl o více než 5 %. Všech těchto aspektů si je vědoma i komunistická Čína. Proto sice stále vyhrožuje, ale nehovoří o žádném časovém plánu. Je to jednoduše jen cíl. Cesta k jeho naplnění nebude ani jednoduchá, ani krátká. Americký kongres odsouhlasil a prezident Donald Trump podepsal zákon o spolupráci se zeměmi v indicko- -tichomořském regionu, v němž je speciální část věnována Tchaj-wanu. Takže se tento ostrov nemusí zatím o svou nezávislost bát. A investoři se nemusí obávat o své investice. Chytrá města Praha má zatím v prosazování konceptu chytrého města velký deficit. Odstranit tento nedostatek by mohla právě smlouva o spolupráci s Tchaj-pejí, která naopak zaujímá na světovém žebříčku smart cities přední příčky. Jistě není náhoda, že se už řadu let koná v tchajwanské metropoli veletrh a kongres Smart City Summit & Expo. Na loňském veletrhu se český stánek setkal s příznivým ohlasem. Zájem vzbuzoval chytrý hasičský oděv prezentovaný výzkumným centrem RICE Západočeské univerzity (ZCU). Ten přispívá k bezpečnosti hasiče tak, že měří teplotu povrchu bundy, umí zasílat do aplikace v mobilním telefonu informace, má tzv. emergency strip na límci, který přes telefon odešle žádost o pomoc na vybraná čísla. Univerzita má na části toho obleku patenty. Na veletrhu prezentovala také své další výstupy aplikovaného výzkumu v oblasti smart textilií a IoT a představila projekt chytrého univerzitního kampusu SmartCampus. Poslední den pobytu navštívili někteří účastníci podnikatelské mise vybrané tchajwanské podniky v rámci doprovodného programu veletrhu jako například Advantech Corp. nebo MiTAC, které se zabývají pokročilými řešeními pro mnoho prostředí, chytrá města, nemocnice, řízení energií či Průmysl 4.0. Letos se veletrh opět uskuteční koncem března. Pražští politici i technici snad najdou v Tchaj-peji inspiraci, která pomůže urychleně dohnat současné zpoždění v zavádění nejnovějších komunikačních a informačních technologií do života našeho hlavního města. Uveďme několik příkladů: V posledních letech realizovala Tchaj- -pej několik opatření ke snížení emisí uhlíku pomocí inteligentního systému řízení energetické sítě připojeného k síti IoT. Senzory, měřiče a další zařízení v síťovém propojení poskytují konstantní zpětnou vazbu, která dodavatelům umožňuje detekovat problémy a reagovat na potřeby uživatelů. Mezi výhody pro spotřebitele patří stabilnější dodávka energie během přepětí a levnější ceny pro zákazníky, kteří snižují spotřebu energie během špiček. Podle některých odhadů by to mohlo vést ke snížení emisí uhlíku do roku 2030 o 3,9 %. „Senzory kvality ovzduší integrované do inteligentní sítě by mohly poskytovat konzistentní a důvěryhodné údaje o emisích uhlíku a dalších znečišťujících činnostech,“ odhadují specialisté. Jiným příkladem je velmi aktivní Správa parků a pouličního osvětlení (Parks and Street Lights Office – PSLO). V Parku míru 2-28 instalovala první „chytré“ stožáry s osvětlením LED doplněné informačním systémem, veřejnou Wi-Fi sítí, dobíjecím systémem a sběrem informaci o počasí, kvalitě ovzduší a v neposlední řadě i s bezpečnostním systémem, který v případě nouze přivolá pomoc. Úspěšná je také spolupráce „chytré“ radnice s dopravním podnikem města, který spravuje metro, autobusy, a dokonce i pronájem kol a skútrů. Díky nejmodernějším technologiím se podařilo na všech stanicích metra a ve většině vozů podzemní dráhy instalovat bezplatné připojení pro mobilní telefony. Ostatně provoz metra je velmi dobře řízen a možná i zde by Praha mohla najít inspiraci. Na první pohled nejvýraznějším impulsem je množství pohyblivých schodů, které v tchajpejské podzemní dráze zvyšují dopravní komfort. To by potřebovali na mnoha stanicích v pražském metru cestující se zavazadly nebo s pohybovými obtížemi. Dalším aspektem je klimatizace v metru na rozdíl do pražského ledového průvanu. A třetím prvkem je elektronická platba. Od 1. února vstoupil v platnost nový tarifní systém, který nabízí slevy až 30 % cestujícím, kteří využijí metro více než 51krát za měsíc. Svátek počítačů Každý, kdo v technologickém světě něco znamená, směřoval vždy v červnu do Kalifornie, aby zjistil, s čím novým přichází geniální Apple. Nyní se tato situace změnila, jak napsali někteří američtí novináři: Veletrh Computex ukazuje, že mimo USA existuje celý jiný svět nejmodernější techniky. Zapomeňte na Silicon Valley! Chcete-li vidět, jak to dělá zbytek světa, musíte letět na Tchaj-wan. Computex je skutečná technická show, na níž si od roku 1981 dávají dostaveníčko nejen proslulé firmy, ale také začínající start-upy. Tchajwanská vláda zahájila už před několika lety rozvojový plán pro asijské Silicon Valley důrazem na zlepšení podnikatelského prostředí, na technologické inovace a na začínající podniky. Nejen slovy, ale i financemi. A v nastoupeném směru pokračuje. Začátkem letošního roku zahájila metropole Tchaj-pej výstavbu nového technologického parku Baogao v hodnotě 137 milionů amerických dolarů. Areál o rozloze 41 000 m2 má být dokončen do března 2021. Umístění zde nalezne 119 společností z oblasti informačních a komunikačních technologií, cloud computingu, digitálních operací a biotechnologií, a vytvoří tak více než 9 600 pracovních míst. Ostrov Tchaj-wan rozlohou odpovídající České republice, ale s trojnásobným počtem obyvatel, vsadil už před lety na podporu vědy a nejmodernější techniky. Výsledky se dostavily a mají zde sídlo významné počítačové firmy. Ať už máme na mysli hardware, či software. Ne nadarmo se začalo hovořit o ostrovu jako o asijském tygrovi. Digitalizace zde není jen prázdným slovem a přístup vládních míst by mohl být pro Českou republiku příkladem. Karel Sedláček