Pozoruhodný projekt Best Agers aneb Nejlepší staříci

Pracovníkům švédské university v Gothenburgu se podařilo získat z fondu pro rozvoj regionů prostředky na částečné financování projektu Best Agers (Nejlepší staříci). Do projektu jsou zapojeny země z regionů okolo Baltického moře a vyčlenilo se do něj 4,5 mil. eur. Věk 55 roků stanovili experti jako parametr definující „starého“ profesionála. Podle zprávy uveřejněné Evropskou komisí v roce 2008 vzroste v populaci členských států podíl občanů v této věkové skupině do roku 2060 o 13 %, a to na 30 %. Příčinou bude hlavně snižování porodnosti. Průměrný podíl lidí starších než 80 roků vzroste za příštích 50 let o 8 % na 12 %. Starší lidé, kteří jsou zdraví a odborně zdatní, mohou pomoci řešit negativní efekty demografických změn, a to odliv mozků a úbytek pracovních sil v regionu, míní prof. Roland Kadefors, jeden z iniciátorů projektu. Podle jeho názoru by profesionálové ve věku kolem 55 roků mohli být esem v rukávě baltického regionu. Projekt byl zahájen v Rize, hlavním městě Litvy, v únoru. Záměrem je vypracovat a šířit metody usnadňující setrvání starších zaměstnanců v pracovním procesu a také způsob jak předávat zkušenosti a zručnost těchto profesionálů mladším pracovníkům. Projektu se účastní 19 partnerů z 8 národností baltického regionu. Konsorcium zahrnuje různé ekonomické sektory a představuje vícegenerační prostředí, takže bude možná výměna znalostí a zkušeností. Projekt bude koordinován oddělením pro vědu o práci university v Gothenburgu a jeho pracovníci budou v každé ze zúčastněných zemí zkoumat faktory negativně ovlivňující začlenění lidí ve věku kolem 55 roků do pracovního prostředí. Mohou to být záležitosti zdravotní, zhoršení výkonnosti a zručnosti, přístup spolupracovníků nebo legislativa. Zvláště obtížnou situaci mají v tomto směru malé a střední podniky, které velmi pociťují odchod starších zkušených pracovníků. V tomto kontextu se také nejvíce projevuje nedostatek metod pro předávání kriticky důležitých prvků daného podnikání nastupující generaci. Obdobné problémy v souvislosti se zvyšováním věku pro nárok na důchod mají v Británii. Proto studovali fenomén stárnutí. Bylo zjištěno, že ve věku 50 až 55 roků dosahuje maxima hladina stresu zaměstnanců. Pak se snižuje s blížícím se odchodem do důchodu. V Británii je to dosud 60 roků. Ale zdravotní efekty vzniklé během stresového období mohou působit i dlouho po odchodu z pracovního procesu. To podstatně zvyšuje náklady sociálních služeb. Profesorka Amanda Griffiths z University of Nottingham, která vedla tento výzkum, také zdůrazňuje, že stres vyvolaný pracovním prostředím působí větší ztráty pracovního času než jakékoli jiné zdravotní příčiny. Začíná být zřejmé, že je to jeden z hlavních faktorů ovlivňujících vůli a schopnost starších pracovníků k setrvání v zaměstnání. Nižší úroveň stresu byla pozorována u dělníků blížících se k důchodu, kteří vyměnili pracoviště s náročnou náplní za lehčí. Autoři studie navrhují, aby byly stresující situace včas identifikovány a odstraňovány. Jedním ze způsobů, jak to zajistit, je poskytnutí větší volnosti starším pracovníkům v řízení vlastní práce. Umožnit jim pružnější pracovní dobu a dát najevo větší uznání přínosu jejich práce. K tomu profesorka Griffiths dodává, že s přibývajícím věkem se mění priority. Práce a kariéra přestávají být hnacími faktory. U žen často převládne vůle nebo nutnost věnovat určitý čas vnoučatům, u mužů zase jiným mimopracovním zájmům. Předpokládá to vůli zaměstnavatelů k vytváření atraktivního a pružného pracovního prostředí, které by vyvažovalo nároky na výkon s ostatními zájmy staršího člověka. Z uvedených příkladů vyplývá, že problematiku stárnutí populace, která je většině evropských zemí společná, lze řešit různými způsoby. U nás snižováním důchodů na úroveň, která mnohým nestačí ani na úhradu nákladů základních životních potřeb: bydlení a potravy. Doslova živoří a poplatky ve zdravotnictví hradí z položky potrava. Jinde hledají cesty jak umožnit starým lidem přiměřené aktivní zapojení do společnosti. /šu/