Ze všech posledních výstav PowerGen, rok
2005 Miláno, o rok později Kolín a letos opět
Miláno (26. – 28. června), byla ta poslední
největší už tím, že kromě klasické energetiky
zahrnula do svého portfolia nově i samostatné
výstavy Obnovitelné zdroje a Sítě.
Na celkovém dojmu se určitě podílelo i madridské
výstaviště, jehož řešení je velmi efektivní
a efektní (jižní a severní vstup, centrální
avenue a po stranách avenue 10 hal). Nicméně
to podstatné: vyspělý svět jedná o důsledcích
privatizace a liberalizace energetiky a snaží
se poučit z chyb, jež dohnaly USA k několika
krizím a především nestabilitě dodávek. Za
druhé, hledají se stále nové druhy obnovitelných
zdrojů, aniž by se hlasitě křičelo o jádru.
Doufejme, že tato vlna hledání a sebereflexe
zasáhne i naši zemi opojenou úspěchy ČEZ,
ale oslabovanou zvyšující se cenou elektřiny.
Ta sice vytahuje peníze z kapes obyvatel, leč
oslabuje výrobní podniky i služby.
CO ŘÍKALI ODBORNÍCI
Výstava PowerGen proběhla ve znamení
hesla „Make your mark on the European Power
Industry“, tedy výzva přispět k řešení. Souběžně
konaná konference začala tradičním zahájením
s úvodními slovy Nigela Blackabyho,
ředitele konference PennWell, a poté hlavním
referátem José Luise Marina, prezidenta
a výkonného ředitele společnosti Endesa. Jeho
přednáškou The Challenge of achieving sustainable
energy se jak červená nit táhly tři základní
požadavky: bezpečnost a stabilita dodávek
energie, maximální účinnost distribuce a využití
energie a minimalizace vlivu na životní prostředí.
Závislost energetických zdrojů na dovozu
energie v zemích EU nadále roste, a stává se
rozhodujícím faktorem každé ekonomiky. Ať se
to našemu panu prezidentovi líbí či nikoliv dává
se růst emisí skleníkových plynů do souvislosti
s klimatickými změnami na Zemi. Proto se
očekává další vývoj technologií CCS (carbon
capture and storage) a výstavba 12 demonstračních
projektů CCS do roku 2015. Pro rok 2020
je cílem snížení emisí skleníkových plynů o 20
% proti roku 1990, zavedení technologie CCS
na všech nových uhelných projektech, zvýšení
účinnosti o 20 % (což je dost těžko představitelné
a asi zde šlo o nedorozumění v pojmech
účinnost). Společnost Endesa je nositelem dalších
opatření v regionu, jimiž se právem chlubí,
neboť si získala touto iniciativou dostatek prostředků
z EU na vývoj.
Podobně by nepotěšil „vyhazováním peněz“
našeho pana prezidenta ani výkonný viceprezident
společnosti Alstom Philippe Joubert,
kladoucí stejný důraz na snižování emisí CO2
a vliv na klimatické změny, přičemž vyhodnotil
stručně ekonomickou náročnost jednotlivých
technologií, které jsou dnes k dispozici. Pak
prohlásil: kde není konkurence, nenacházíme
ani řešení.
Alberto Carbajo, provozní ředitel Rec
Electrica Spain, popisoval vliv velkých větrných
kapacit na španělský energetický systém
složený ze zdrojů spalovacími a jadernými
zdroji, a odvážil se i do prognózy vývoje dnes
tolik populárního zdroje energie. Tento referát
by mohl zajímat především lidi z ČEPS, neboť
problém přenosu v souvislosti s plným výkonem
větrných elektráren v Německu dopadá
právě na nás.
Co chystá EU prezentoval Alfonso Gonzales
Finat z EC, ředitel direktoriátu energetika
a doprava. Nastínil závěry direktiv Evropské
unie – úspory energie, zvýšení energetické
účinnosti ve všech odvětvích, zvýšení účinnosti
výroby a distribuce energií, národní akční plány
energetické efektivnosti, podpora kombinované
výroby tepla a elektřiny apod.
Je jasné, že tyto požadavky z EC se dají
splnit jen s použitím moderních technologií
a výsledků výzkumu a vývoje, trefně to vyjádřil
opět vydavatel výstavních novin Today,
kdy na titulní stránku uvedl článek s názvem
Technology meets the energy challenge. Je tedy
jasné, že jsme na prahu nové technologické éry.
Energetická krize straší Evropu, která si dobře
pamatuje 70. leta, na rozdíl od nás, tehdy bezstarostně
zásobovaných z bývalého SSSR. To
mělo neblahý vliv na rozvoj našich energetických
technologií, zaostali jsme.
Co se týče jímání oxidu uhličitého - technologie
CCS carbon capture and storage. Jedná se
o separaci hlavního produktu spalování uhlíku -
oxidu uhličitého - a je v centru pozornosti všech
velkých provozovatelů zdrojů. Dnes se uvažuje
o několika způsobech separace, post combustion
(separace po spálení), pre combustion (separace
před spálením) a následně se pak uvažuje
jak uskladnit separovaný CO2 do vytěžených
ropných a plynových polí. Základním problémem
je především efektivní a levné separování
CO2, přeprava je vcelku bez problémů a zatím
největším oříškem je hledání vhodných, levných
a bezpečných úložišť. To by měl řešit
program GEO CAPACITY, kde jsou v několika
regionech soustředěné distribuční společnosti
v Evropě – viz Endesa výše, v regionu střední
a východní Evropy působí i ČEZ
NA KONFERENCI JEN JEDEN ČECH
Vlastní konference PowerGen byla rozdělena
do osmi sekcí, RENEWABLE ENERGY
EUROPE měla dvě sekce, rovněž
POWERGRID EUROPE dvě sekce. Vybrat to
nejzajímavější bylo velmi obtížné. Jde většinou
o vynikající přednášky s vysokou úrovní.
Kde se jinak dozvíte například o problémech
provozu plynových turbín při sníženém výkonu,
o jejich problémech s emisemi při těchto
výkonech atd.
Co se týče naší účasti, pak jen v sekci spalinových
kotlů HRSG, tedy využívání energie spalin
za plynovými turbínami, vystoupil jediný
zástupce kdys početné skupiny energetiků Ing.
Jan Dvořák z bývalé První brněnské strojírny
Brno (nebudeme vypisovat dlouhý privatizační
řetězec), dnes Austrian Energy and Environment
CZ. Jeho přednáška se týkala realizace
projektu Rya Göteborg, Švédsko. Zdá se, že
tam společnost odvedla vynikající práci v propočtech
účinnosti s využitím přitápění k paroplynovému
cyklu.
Výstavou se nesly informace o zdařilých projektech
na bázi kogenerace, včetně trigenerace,
a to se odráželo i v důrazu, kterou EC klade na
posílení této nejefektivnější energetické technologie
v zemích EU. Zdá se, že konečně fyzika
zvítězí na kšeftem (čtenář jistě chápe význam
tohoto hanlivého slova v souvislosti s vývojem
cen a trhu - jak jej vznosně nazývají analytici).
K některým zdařilým projektům kogenerace se
vrátíme v dalších číslech TT. Iniciativu samozřejmě
přebrali chytře Španělé a hned představili
několik projektů kogenerace (v tom horku se jim
to vyplatí?). Vrcholem byl exponát madridského
letiště Barajas s trigenerací. (Do výroby technologie
zahrnut i čínský výrobce firmy Broad.)
POHLED DO VÝSTAVNÍCH HAL
Na výstavě byli všichni velcí hráči na trhu
energetických zařízení i velké distribuční společnosti,
Siemens, Alstom, GE, Kawasaki a řada
dalších známých i méně známých z Evropy,
Severní a Jižní Ameriky a Asie, ať už v samostatných
expozicích nebo v národních expozicích
(Velká Británie, Nizozemsko, Korea, Čína,
Česko apod).
Na západ od našich hranic stále probíhá integrace
menších firem do větších celků. Příkladem
je zařazení známého výrobce turbín
menšího výkonu firmy KKK (Kuhnle, Kopp &
Kausch) do rodiny koncernu Siemens Power
Generation. (Škoda, že do toho nezahrnuli program
malých turbín PBS Velká Bíteš.)
O kogeneraci jsme se zmínili již jednou, na
letošní výstavě bylo velké zastoupení výrobců
kogeneračních jednotek, a to v provedení na zemní
plyn i na bioplyn a ostatní OZE (různé rostlinné
oleje – řepkový, palmový, sójový a biodiesel) .
Překvapující byly další informace o kogenerační
jednotce v Rakousku, poměrně velkého výkonu,
asi 1,2 MW, která jede na použitý a odpadní
kuchyňský olej. Rakouské firmy jsou v tomto
oboru zvláště aktivní. Jen v regionu Vysočina se
v poslední době chystá výstavba několika bioplynových
stanic (německá, či rakouská technologie
s výkonem cca 500 kW elektrických, investice
cca 80 mil. Kč). Zdá se, že by tyto technologie
by mohly být jedním z finančních zdrojů nových
zemědělských podniků.
Co překvapilo
24 válcový spalovací motor pro kogeneraci
Rakouský Jenbacher, který patří do skupiny
GE Energy, prezentoval jako první na světě
24válcovou kogenerační jednotku s otáčkami
1500/min o výkonu 4 MW s palivem zemní
plyn, bioplyn, kalový plyn a podobně, předpokládaný
první zákazník – nizozemský majitel
skleníků ji bude provozovat na zemní plyn.
Oproti tomu finská WÄRTSILÄ má kogenerační
jednotky až do 17 MW, ale vše maximálně
v provedení dvacetiválec.
A ještě jednou tento výrobce plynových kogeneračních
jednotek a motorů WÄRTSILÄ, který
na svém stánku prezentoval právě výše zmíněné
energetické centrum madridského letiště
Barajas, jímž zajišťuje dodávku elektrické
energie, tepla pro vytápění a chladu pro klimatizaci
prostor prostřednictvím absorpčních
chladičů. S ohledem na podlahovou plochu
budov letiště 760 000 m2 (76 hektarů !!) jsou
samozřejmě instalované výkony obrovské - 33
MW elektrické energie, 34 MW tepelné energie
– teplo a 40 MW chladu ve vodě 7/12 °C.
I z českého prostředí známe instalace absorpčních
chladičů, napájených odpadním teplem,
ale jedná se o výkony skoro o tři řády menší,
než prezentovaný projekt!
Na konferenci, nikoliv na výstavě, představil
Siemens plynovou turbínu SGT5 – 8000H
zatím s největším výkonem 340 MW 50 Hz
a s účinností v uzavřeném paroplynovém cyklu
60 %. Jedná se o bavorský projekt Irsching 4 pro
firmu EON. Realizace probíhá v současné době.
ČESKÁ ÚČAST
Jak je zvykem v posledních letech, české
účasti dominovala jen Škoda Power. Ta uspořádala
na svém stánku tiskovou konferenci, které
se zúčastnil Technický týdeník jako jediné
české periodikum, asi šest zástupců tisku ze
zahraničí, zástupce amerického časopisu Gas
turbine a redaktor Moderm Power Systems za
světové odborné časopisy.
Ing. Jiří Zapletal z managementu Škoda
Holding uvedl, že díky rozsáhlým investicím
do vývoje a nových technologií a informačních
systémů v celkové částce 420 milionů se
Škoda postupně vrací na pozice srovnatelné se
světovou špičkou. V dalších letech chce dávat
v roce 2006 činily 2,7 miliardy Kč. Očekávané
tržby v letošním roce jsou 4,5 miliardy.
Dále byly připomenuty úpravy na stávajících
nízkotlakých stupních parních turbín 220 MW
jaderné elektrárny Dukovany, které přinesly
snížení měrné spotřeby tepla o 3,56 % proti
původním podmínkám. Tato úprava pak znamenala
zvýšení elektrického výkonu bloku JE DU
z původních 440 MW o 4,5 % na 460 MW.
Tyto zkušenosti z modernizace turbín JE DU
byly využity při modernizaci vysokotlaké části
turbíny 1000 MW jaderné elektrárny Temelín,
kde zvýšení účinnosti vysokotlakého dílu o 3
procenta přineslo celkové zvýšení výkonu turbosoustrojí
na 1 020,6 MW.
Na konferenci byla rovněž představena nová
turbína o výkonu 660 MW s nadkritickými
parametry páry (teplota 600 °C, tlak 28 MPa),
se kterou vstupuje ŠKODA do tendru na dodávku
nové elektrárny Ledvice, jež bude budovat
ČEZ.
Na vlastní výstavě byl představen výsledek
společného výzkumu a vývoje s firmou
ANSALDO - lopatky nízkotlakého stupně
parní turbíny s délku 1,22 m, která svými parametry
zvýší termodynamickou účinnost o 3 %.
O tomto řešení jsme již v TT psali.
Zdá se, že novým technologiím a novým
obchodním vztahům, které ovládají svět na západ
od nás, nevěnujeme takovou pozornost, jakou
by si zasloužily. Naše společnost zřejmě žije ve
stínu cenového stresu a chování monopolního
výrobce a dodavatele elektřiny u nás, a.s. ČEZ.
Jsme však svým způsobem zřejmě bezstarostná
společnost. Řečeno slovy pana ministra Římana:
energetické firmy prosperují, mají vynikající
výsledky, takže není co řešit. Zdali tomu tak je,
nechť posoudí veřejnost.
ING. FRANTIŠEK KOUKAL, JAN BALTUS
