POWER GEN EUROPE 2012

V minulém vydání TT jsme v reportáži Ing. Františka Koukala zavítali na letošní Power Gen, jenž se uskutečnil v německém Kolíně nad Rýnem. Dnes si přiblížíme některé tamější firemní prezentace nové techniky a technologií. ZAMEZIT ZTRÁTÁM ENERGIE Tato myšlenka prostupovala řadou expozic. Mimo jiné i ve vazbě na průmyslové procesy, kde se využívá jako technologické teplo pára. Ta se generuje o vyšším tlaku a pro vlastní použití se redukuje na nižší tlak. Přitom dochází ke ztrátám energie, které anglická firma Heliex Power odhadla ve světovém měřítku na 40 000 GWh. Na výstavě se představila jednotka HP 145, která nahradí klasickou redukční stanici tlaku páry. Využívá šroubový element, na němž dochází k expanzi páry a vzniklá energie posloužila k výrobě elektrické energie. S ohledem na poměrnou robustnost šroubů lze element použít i pro sytou a mokrou páru. Výrobce dodává tyto jednotky se jmenovitým výkonem 150 a 350 kW. Výkony jsou závislé na dostupných parametrech páry. Česká firma GWRD z Frýdku- -Místku řeší problém maření energie při redukci tlaku páry výrobou a instalací tzv. točivé redukce ve výkonové řadě 30 až 200 kW. Lze předpokládat, že toto řešení bude investičně méně náročné. Bohužel výstavy se firma nezúčastnila… INOVATIVNÍ SIEMENS Koncern Siemens prezentoval trend posilovat nejefektivnější výrobu energie. Tím je kombinovaná výroba elektrické energie a tepla a v oblasti vyšších výkonů paroplynový cyklus. Současný podíl Německa představuje cca 12 %. Cílem je hodnota 25 % (v roce 2020). V zemích EU drží primát Dánsko s podílem 52 %. Podíl ČR v prezentaci byl uveden cca 18%. Siemens představil novou průmyslovou parní turbínu SST 111 s maximálními parametry 131 barů a 530 °C, která rozšířila portfolio průmyslových turbín až do výkonu 12 MW. Turbína může pracovat na sytou páru v protitlakém, odběrovém nebo v kondenzačním režimu. První kontrakt s tímto novým typem turbíny byl podepsán pro spalovnu odpadu v Exeteru ve Velké Británii. V Kolíně nad Rýnem se rovněž prezentoval nový Fleet Control systém. Siemens ho realizuje pro centrální monitoring, optimalizaci provozu, řízení a archivaci dat pro 13 elektráren (plyn, vítr, uhlí a voda) v Austrálii a na Novém Zélandu. WÄRTSILÄ: SMART POWER GENERATION Tato finská firma se pyšní instalovaným elektrickým výkonem 476 GW ve 168 zemích světa. Ve svém kolínském stánku s heslem Smart power generation představila nový model plynového motoru 18V50SG se jmenovitým výkonem 18,3 MW a elektrickou účinností 48,6 %. Jednotka je navržena tak, že v případě studeného startu je po 60 s možná synchronizace na elektrickou síť na 20 % výkonu a během dalších 42 s dokáže jednotka najet na plný výkon. V případě osazení více jednotek WÄRTSILÄ nabízí řešení FLEXICYCLE: v kombinaci motorových jednotek využívá i teplo spalin motorů pro výrobu páry a její exploataci parní turbínou. Firma tak garantuje pokrytí požadavků elektrického výkonu od nejmenších až po největší (v řádu stovek MW). KAWASAKI: GREEN GAS ENGINES Japonská firma Kawasaki Heavy Industries, LTD. prezentovala pod označením GREEN gas engines novou řadu plynových jednotek s elektrickým výkonem 5,2-7,8 MW na 50 Hz – 12válec, příp. 18válec, vrtání * zdvih 300 * 480 mm, s elektrickou účinností 49 %. při emisích NOx pod 200 ppm. Dosažená účinnost představuje světový rekord. SPALOVÁNÍ ODPADU Dánská firma Babcock & Wilcox Volund A/S představila spalovnu odpadu s roční kapacitou 227 000 t komunálního a průmyslového odpadu Filbornaverket ve švédském Helsingborgu. Spalovna se v současné době ještě buduje. Její zprovoznění se předpokládá na jaře roku 2013. Technologie je navržena na 27 t odpadu/h s výhřevností 10 MJ/kg. Parní výkon kotle s vodou chlazeným roštem Dyna Grate činí 88,7 t/h. Projektované parametry páry: 425 °C a 49 barů. Projektovaný elektrický výkon: 17 MW. Tepelný výkon do sítě CZT: 58 MW. Teplota spalin na výstupu: 160 °C. Firma garantuje následující parametry emisí: NOx 80 mg/Nm3, CO 50 mg/Nm3, NH3 menší než 15 mg/Nm3 a TOC menší než 5 mg/Nm3. Předpokládané investiční náklady jsou 1,85 mld. švédských korun. V této souvislosti je nutné připomenout žabomyší války a snahu ekologických aktivistů zkomplikovat a příp. překazit stavbu spalovny komunálního odpadu v krajském městě Jihlava, která by měla spalovat odpady z regionu Vysočiny. Rovněž se sluší připomenout, že Švýcarsko srovnatelné s námi počtem obyvatel (cca 10 mil.) už má vybudováno a provozuje celkem 30 spaloven odpadu. Skládkuje (na rozdíl od nás) jen odpad současnými technologiemi nevyužitelný. ENERGETICKÁ CERTIFIKACE V západní Evropě a dalších zemích se certifikát EN 16001:2009, resp. ISO 50001:2011 Energy Management System postupně stává prestižním dokumentem, kterým se certifikované společnosti chlubí. Na druhé straně zavedení systému a konečná certifikace vyžaduje nemalé úsilí a náklady, které v konečném důsledku přináší svoje ovoce ve snížení provozních nákladů na energie. V ČR má tento certifikát jen velmi málo firem. Spíše se o něm jenom mluví (v lepším případě), anebo se o něm (v horším případě) ještě neví… CO POTVRDIL POWER GEN 2012? Konference, výstava a jednotlivé prezentace na letošním POWER GEN znovu poukázaly na řadu problémů v oboru. Kupříkladu na potřebu značných investičních prostředků při řešení event. změny energetické politiky státu v době odklonu od jaderných zdrojů. Citovaná změna může způsobit zbrzdění, příp. zastavení ekonomického růstu jednotlivých států, což může mít dopad na obyvatelstvo. Vliv a dopad tohoto řešení bude ovšem rozdílný. V závislosti na jednotlivých národních energetických politikách, dostupných zdrojích (energetickém mixu) jednotlivých zemí a ekonomice příslušné země. Orgány Evropské komise předpokládají růst cen energií až do roku 2030. V Kolíně nad Rýnem byl také potvrzen hlavní trend a směr energetické politiky většiny západoevropských zemí – zemní plyn v kombinaci s alternativními zdroji a akcent na maximální efektivnost využívání fosilních zdrojů. Akce rovněž dokumentovala maximální snahu výrobců energetických zařízení dosahovat maximální energetické účinnosti a minimalizovat dopady na životní prostředí za cenu vysokých investic do vědy, výzkumu a vývoje jednotlivých technologií. Tato snaha se promítá do zvýšené konkurenceschopnosti příslušného výrobku. Je na nás, jak tyto energeticky úsporné technologie (a zejména jejich pořizovací investice) dokážeme implementovat do našich energetických systémů. Zkušenosti ukazují, že ne vždy jsou instalovány technologie s nejvyšší energetickou účinností – best available technology. Bohužel ke škodě naší i našeho životního prostředí. Ing. František Koukal Kolín nad Rýnem