Od objevu před 16 lety mají uhlíkové nanotrubičky se svými fascinujícími vlastnostmi ambice změnit svět. Jen kdyby jejich výrova nebyla tak náročná a drahá. Teprve nedávno se podařilo výzkumným pracovníkům společnosti Bayer Technology Services vyvinout novou metodu výroby malinkých trubiček z čistého uhlíku ve velkém množství, v dobré kvalitě a poprvé za výhodnou cenu.
Snášejí vyšší tažné síly než ocel,
vedou lépe teplo než diamant a podle
struktury jsou elektrickými vodiči nebo
polovodiči. Oblast jejich využití je rozsáhlá.
Díky nim mohou být plasty elektricky
vodivé, keramika žáruvzdorná,
elektrody účinnější a technické materiály
stabilnější. Možnosti využití dosud
omezovaly vysoké výrobní náklady.
Tak zvaný Carbon Nano Tubes (CNT)
se vyráběl po gramech, nákladnými
a náročnými metodami za vysoké ceny.
Při ceně 1000 eur za kilogram byl materiál
při širokém využití nerentabilní.
Snahou je produkovat uhlíkové nanotrubičky
v nejvyšší kvalitě a za cenu
pod 50 eur za kilogram.
Díky svému tvaru jsou trubičky
mimořádně všestranné. V rozměrových
poměrech jsou jako stébla, která
ovšem mají na délku 250 m. Uhlíkové
atomy vytvářejí ve stěnách pravidelné
6úhelníkové mřížky jako plásty
ve včelím úlu. Díky tomu jsou molekuly
stabilní vůči chemickým vlivům
a odolávají mechanickému napětí
60krát lépe než ocel – při šestině
hmotnosti. Elektrické
vlastnosti se
mění s konstrukcí.
Jsou-li hrany
6úhelníků paralelní
s osou válce,
vedou nanotrubičky
proud
1000krát lépe než
měď, stojí-li kolmo,
reagují jako polovodič. Obě
varianty nejsou citlivé na teplo.
CNT jsou tak ideálním materiálem
pro elektrody nebo vysokotaktní tranzistory.
Pro každou aplikaci existují
řešení CNT, odlišující se průměrem,
délkou a tloušťkou stěny. Růst trubiček
je ovládán různými vhodnými
katalyzátory. Čím aktivnější a selektivnější
jsou použité katalyzátory, tím
delší trubičky dostáváme.
Do reaktorových pecí naplněných
katalyzátorovým granulátem je vháněn
plyn obsahující uhlík, například
methan nebo ethan. Při teplotách
nad 700 °C vznikají jemné uhlíkové
atomy, které se pravidelně vrstva po
vrstvě ukládají na krystaly katalyzátoru
a vytvářejí trubičky. Z pouhého
gramu katalyzátoru prozatím naroste
více než 150 gramů nanotrubiček bez
vzniku nečistot, jako jsou např. saze.
Vznikající produkt má sám o sobě čistotu
překračující 99 %. Takový stupeň
čistoty není zdaleka dosahován standardními
metodami laserové ablace
nebo pomocí světelného oblouku.
V pokusném zařízení Bayera
v Leverkusenu již vznikají asi 2 kg
Carbon Nano Tubes denně. Již
brzy by to ale měl být kilogram
za hodinu. Reaktor se dá
v daných poměrech snadno
zvětšovat. Na rozdíl od dosavadní
praxe mohou být katalyzátory
a plyny kontinuálně přiváděny
a hotové trubičky mohou být odebírány
bez nutnosti odstavovat reaktor
nebo měnit teplotu a tlak.
Kromě hromadné výroby je cílem
současných výzkumů také identifikování
atraktivních aplikačních oblastí
CNT. Ve společném projektu vyvíjejí
výzkumníci Bayer Technology Services
a Bayer MaterialScience metody
jak z CNT a plastů získat nové kompozitní
materiály a jak je zpracovávat.
Výsledkem mohou být například
elektricky vodivé plastové blatníky
a nárazníky automobilů, ohleduplné
vůči životnímu prostředí – protože
je lze lakovat elektrostaticky. Dalším
příkladem mohou být plasty, které
nejsou křehké a jsou vystavěny na
principu železobetonu: masa polymerů
přejímá tlak a CNT kostra odvádí
tahové zatížení. K dalším aplikacím
lze počítat sportovní náčiní s větší
rázovou stabilitou, vícevrstvé benzinové
hadice s vyšší těsností a bez
elektrostatických nábojů, vodivé
fólie a nosiče pro antistatické balení
elektronických součástí, keramické
součásti turbín se zlepšenou teplotní
vodivostí a lithium-iontové baterie se
zvýšenou proudovou kapacitou.
Jen malé procento nanotrubiček
je šetrně směšováno s polymery. To
však postačuje k tomu, aby vetkaná
uhlíková síť plnila svůj účel bez
újmy na vlastnostech plastu. Vědci
jsou přesvědčeni o značných možnostech
CNT ve zlepšování vlastností
produktů i o odkrytí nových aplikačních
oblastí. Potenciál těchto
fascinujících trubiček se
rozprostírá od nových
technických materiálů až
po funkční materiály a elektronické
aplikace (např. pro počítačové
paměti a displeje). /an/