Na základě výsledků již mnoha pedagogických, psychologických, psychiatrických, neurologických, neuroinformatických, sociologických a dalších odborných prací i experimentálních studií a mezinárodních šetření víme dnes jedno: digitální média (počítače, tablety, mobilní telefony, smartphony, organizéry a navigace, herní konzoly, notebooky, laptopy a v neposlední řadě i televize) nám usnadňují a obohacují život. Leč současně mají vysoký závislostní potenciál a dlouhodobě škodí celému lidskému organismu – tělu a především mysli. Okrádají nás o spánek, berou nám duševní práci (tím způsobují ochabnutí paměti), vedou k poruchám pozornosti a čtení, snižují schopnost sebeovládání. Naprosto nevhodné jsou v oblasti vzdělávání; sociální sítě narušují sociální chování a podněcují úzkost a deprese. Především však používáme méně mozek, čímž jeho duševní výkonnost časem klesá a zůstává pod úrovní svých možností. Protože není dostatečně vytížený, scvrkává se, stres ničí nervové buňky a dorůstající buňky nepřežijí, protože jich není zapotřebí. To se netýká jen našeho myšlení, nýbrž i vůle, emocí a sociálního chování. Tato digitální demence se vyznačuje především narůstající neschopností využívat duševní výkony v plném rozsahu a ovládat je, tzn. myslet, chtít, jednat – při vědomí, co se právě děje, kde jsme a také kdo jsme. Tváří v tvář všem těmto vědecky mnohokrát dokázaným negativním účinkům digitálních médií na psychiku i tělo (zejména u dětí a mladistvých) se vnucuje otázka, proč si nikdo nestěžuje nebo se alespoň nezlobí a nebouří. Proč se nic neděje? Dnes máme již ohledně závislostního potenciálu internetu a počítačů k dispozici řadu časopiseckých studií a knižních publikací (např. dílo německého univerzitního profesora pro obor psychiatrie Manfreda Spitzera Digitální demence, vydané v českém překladu brněnským nakladatelstvím Host v loňském roce), obsahujících jednoduché testy s ustálenými otázkami k odhadu vašeho vlastního ohrožení – nebo některé vám blízké osoby – při užívání internetu. Standardní ot ázky k odhadu ohro žení internetovou závislostí : 1. Jak často je pro vás obtížné, jste-li online, ukončit užívání internetu? 2. Jak často pokračujete v užívání internetu, i když jste vlastně chtěli přestat? 3. Jak často vám druzí lidé, například váš partner, děti, rodiče nebo přátelé říkají, že byste měli internet užívat méně často? 4. Jak často dáváte internetu přednost před trávením času s druhými, například se svým partnerem, dětmi, rodiči, přáteli? 5. Jak často příliš málo spíte, protože jste online? 6. Jak často myslíte na internet, i když právě nejste online? 7. Jak často už se těšíte, že si zase sednete k internetu? 8. Jak často přemýšlíte o tom, že byste měli na internetu trávit méně času? 9. Jak často jste se neúspěšně pokoušeli trávit méně času na internetu? 10. Jak často své domácí úkoly plníte ve spěchu, abyste mohli jít dříve na internet? 11. Jak často zanedbáváte své každodenní povinnosti (práci, školu, rodinný život), protože jdete raději na internet? 12. Jak často chodíte na internet, když se cítíte na dně? 13. Jak často užíváte internet, abyste unikli starostem nebo potlačili špatnou náladu? 14. Jak často cítíte neklid, frustraci nebo podráždění, když nemůžete používat internet? Vyhodnocení odpovědí: Nikdy (0 bodů), výjimečně (1 bod), občas (2 body), často (3 body) a velmi často (4 body). Při čtrnácti otázkách lze tedy dosáhnout maximální výše 56 bodů (14 × 4), přičemž veškeré hodnoty od poloviny výš – tedy od 28 bodů – bývají považovány za zřetelnou indicii pro výskyt internetové závislosti. /tes/
