Větrné elektrárny jsou jedním z pilířů Energiewende, německé proměny elektroenergetického sektoru. Díky stabilně silnému růstu se Německu během posledních dvou desetiletí podařilo navýšit instalovaný výkon ve větrných elektrárnách na pevnině téměř z nuly na 52,7 GW k letošnímu dubnu. Rychlý růst se ovšem v posledních letech prudce zpomalil a je otázkou, zda technologie nenarazila na své limity. V loňském roce se nové instalace větrných elektráren v Německu extrémně propadly, a to na pouhý 1 GW instalovaného výkonu. V letošním roce německá vláda očekává výstavbu nových onshore elektráren o celkovém výkonu 1,3 GW. To je stále podstatně méně než v letech 2013 až 2017, kdy ročně výkon rostl o 3–5 GW. Hlavní příčinou zpomalení německého onshore větrného průmyslu jsou slabé výsledky aukcí na stavbu nových větrných parků – není v nich jednoduše dost projektů. V loňském roce se tak v šesti samostatných aukcích vysoutěžilo pouhých 1 860 MW z celkem poptávaných 3 675 MW instalovaného výkonu. Jedna z aukcí se přitom nezaplnila ani z třetiny. Důvod je administrativní: nové projekty jen obtížné získávají povolení ke stavbě. V Německu sílí odpor obyvatel a samospráv proti stavbě nových elektráren. Potenciální investoři jen těžko hledají lokality s vhodnými povětrnostními podmínkami a pozitivním přístupem obyvatel. Německo se proto hodlá více zaměřit na výstavbu větrných elektráren na moři. Neda ří se ani na moři V nadcházejících dvou desetiletích by u německého pobřeží měla vyrůst řada nových větrných parků, a v roce 2040 by země měl mít zhruba 40 GW instalovaného výkonu v offshore větrných elektrárnách. (V roce 2030 by to mělo být 20 GW.) Ale ani v tomto ohledu se zemi příliš nedaří. Za první pololetí tohoto roku bylo připojeno do německé soustavy pouze 32 offshore větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 219 MW. Oborové asociace varují, že výstavba větrných elektráren na moři může významně zpomalit, a to nejen kvůli pomalému povolovacímu procesu, ale i vlivem nevhodné formy podpory. Německé oborové asociace požadují změny v systému veřejných pobídek v oboru, především co se týče ekonomické podpory. Potenciál v Severním a Baltském moři totiž ještě není vyčerpaný, jak uvádějí asociace ve společné tiskové zprávě. Asociace podporují tzv. rozdílové kontrakty (contract for difference), které se používají například ve Spojeném království. Tento způsob podpory by umožnil zrychlit výstavbu elektráren a zároveň by zjednodušil přeshraniční tendrování. Současně by při použití rozdílových kontraktů mělo dojít až k 30% úspoře nákladů na podporu oproti současnému systému. //j/
