Šest států EU28 (Švédsko, Německo, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko) i v 1. čtvrtletí roku 2018 překročilo stanovený cíl, podle kterého má míra zaměstnanosti členských zemí EU v průměru dosahovat 75 %, a zároveň dosáhla svého národního cíle v zaměstnanosti 20–64letých osob. Nezaměstnanost meziročně klesá. Mezi zeměmi EU28 je v České republice míra nezaměstnanosti mužů i žen v 1. čtvrtletí roku 2018 i nadále nejnižší. Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20–64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. V 1. čtvrtletí 2018 tato míra v zemích EU28 dosahovala v průměru 72,3 %. Průměrná míra zaměstnanosti mužů za EU28 (78,0 %) převyšovala míru zaměstnanosti žen (66,7 %) o 11,3 procentních bodů. V 1. čtvrtletí 2018 cílovou hranici (75 %) dosáhlo opakovaně deset sledovaných států Evropy – Švédsko, Německo, Česká republika, Spojené království, Nizozemsko, Estonsko, Dánsko, Litva, Lotyšsko a Rakousko. Nejnižší míra zaměstnanosti je v jižních státech Unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Itálie, Chorvatska a Španělska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku. v 1. čtvrtletí 2018 se Česká republika zařadila na třetí místo mezi zeměmi EU28, když míra naší zaměstnanosti byla 79,2 %. Ze sousedních států mělo v tomto období vyšší míru zaměstnanosti Německo (79,5 %). Rakousko (75,2 %) splňuje stanovenou průměrnou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20–64 let, ale na národní cílovou úroveň mu ještě schází. Slovensko s mírou zaměstnanosti 71,9 % dosahovalo téměř na evropský průměr. V Polsku byla celková zaměstnanost zhruba o 8 p. b. nižší než v ČR. Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. V 1. čtvrtletí roku 2018 převyšovala zaměstnanost mužů v České republice s 86,8 % v této kategorii všechny ostatní členské země. Míru zaměstnanosti žen má stále nejvyšší Švédsko (79,3 %). V ČR zaměstnanost žen zůstala na 71,4 %. Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají ve státech jižní Evropy. U Řecka lze stále konstatovat, že z osob ve věku 15–64 let, které by mohly pracovat, byla více než pětina nezaměstnaná. Kvalifikace a vzdělání jsou nejlepším předpokladem uplatnění se v zaměstnání. Nižší úroveň dosaženého vzdělání zvyšuje nezaměstnanost. Sledovaným indikátorem z pohledu trhu práce je tedy podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30–34 let. Průměrná požadovaná hranice úrovně vzdělání pro EU28 stanovená strategií Evropa 2020 (40 %) byla v 1. čtvrtletí tohoto roku mírně překročena, činila 40,2 %. Průměrnou požadovanou hranici úrovně vzdělání splňuje v tomto čtvrtletí 18 sledovaných evropských zemí. Česká republika se podle výsledků VŠPS za 1. čtvrtletí 2018 řadí s dosaženým podílem 33,3 % vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30–34 let mezi země s nižším zastoupením vysokoškoláků. U nás se tento podíl meziročně snížil o 1,2 p. b. a do požadovaného evropského průměru by ČR nyní chybělo 6,7 % těchto mladých vysokoškolsky vzdělaných osob. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob mají v Litvě (58,4 %), na Kypru (56,2 %) a ve Švédsku (52,7 %). Nejméně vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30–34 let je v Rumunsku (23,3 %), v Itálii (27,7 %) a v Chorvatsku (28,2 %). Zdroj: www.czso.cz/csu/czso/zamestnanost- nezamestnanost-analyzy-komentare
