V Česku bylo v loňském roce instalováno celkem 62 MW nových solárních elektráren, o pětinu více než v roce 2020. Zvýšený zájem odstartovaly dotace pro rodiny a firmy v kombinaci se zdražováním energií. Podle české Solární asociace současná poptávka ale již naráží na strop kapacit instalačních firem.
Loni bylo podle prezentovaných dat v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren, což je o 3 028 více než v roce 2020. Nadále dominují menší střešní výrobny. Byť se tedy počet zprovozněných elektráren zvýšil meziročně téměř o polovinu, celkový výkon nových elektráren vzrostl jen o 20,6 %. Dramatický nárůst celkové výroby tedy nelze čekat. Celková kapacita fotovoltaiky neroste v Česku zatím rychle. Trend by se ovšem mohl změnit, o tom dále. Stát v loňském roce proplatil celkem zhruba 6 500 žádostí o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám. (V roce 2020 jich bylo necelých pět tisíc, konkrétně 4 846.) Celých 80 % žadatelů přitom zároveň využilo systém s ukládáním elektřiny do baterie. Většina, celkem 58,6 % fotovoltaických elektráren, byla zprovozněna ve 2. pololetí. „Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,“ komentoval vývoj na trhu pro novináře ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Vzhledem k očekávaným vyšším cenám elektřiny by měla být v příštím roce poptávka po fotovoltaických instalacích vyšší než v předchozích letech. Některé okolnosti ovšem nasvědčují, že potenciální zákazníci budou mít problém najít vhodné dodavatele, a čekací doba pro instalace na rodinných a obytných domech se tedy spíše prodlouží. Předpokládá se například, že značným problémem může být i nedostatek solárních panelů. V celé republice je v současné době necelých 42 tisíc solárních elektráren o celkovém výkonu přibližně 2 200 MW. Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 stagnoval či jen mírně rostl. Při takzvaném solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to ze 465 MW ke konci roku 2009 na 1 959 MW v roce 2010. Pozůstatkem této doby je každoročně vyplácená podpora. Celkové náklady na takzvané podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun. Co se týče domácích instalací, Státní fond životního prostředí eviduje v rámci programu Nová zelená úsporám od roku 2014 do roku 2021 celkem 22 tisíc podaných žádostí na stavbu solární elektrárny. Vyhověl přes 17 tisícům z nich a proplatil přes dvě miliardy korun. Instalovaný výkon podpořených elektráren činí 80 MW. V programu po roce 2021 je zatím evidováno téměř 1 700 žádostí.
Další boom V příštích letech má nastat další kolo rychlého nárůstu kapacity fotovoltaiky. Jeho gros budou ovšem tvořit zřejmě velké investice, na kterých se budou podílet z velké části finančně velmi silné subjekty (ČEZ). Rozvoj bude do velké míry důsledkem stavby nových kapacit díky prostředkům z takzvaného Modernizačního fondu určeného pro transformaci energetiky v deseti státech EU, které v minulých letech dosahovaly nejnižšího HDP. Pro financování fondu jsou celkově vyčleněna 2 % emisních povolenek v období 2021—2030. Každý stát má dále určený vlastní podíl z tohoto celku. Česko získá 15,6 % z vyčleněných povolenek, což je po Polsku druhý nejvyšší objem. Fond má obecně podporovat projekty, které nám pomůžou splnit cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Protože se ceny povolenek mohou ještě měnit, není stále jasné, kolik peněz v jeho rámci bude rozděleno. V tuto chvíli by Česká republika měla do roku 2030 v rámci fondu získat prostředky ve výši minimálně 150 miliard korun. V Česku je především ohromný hlad po dotacích do obnovitelných zdrojů, které v minulých letech nebyly státem příliš podporovány. Zájem je ohromný. Státní fond životního prostředí i ve snaze zmapovat zájem o dotace z Modernizačního fondu vypsal na sklonku loňského roku takzvanou předregistrační výzvu. Kolo skončilo 1. února a fondu několik dní trvalo, než sdělil výsledek: přijal celkem 10 300 projektových záměrů. Velká část z nich byla ovšem ve fázi „vize“, jinak řečeno, nebyla příliš připravena. Předběžný zájem o podporu z fondu ve výzvách projevilo přes 3 000 subjektů. Byť velká většina z projektů byla na malé obnovitelné zdroje, skutečnými výherci budou v tomto případě ovšem velké firmy. Ministerstvo životního prostředí do finální verze dokumendokumentu zaneslo, že 60 % alokace z druhého programu připadne současným velkým výrobcům elektřiny. Jde o takzvané „subjekty 10c“, které jsou součástí systému obchodování s emisními povolenkami (tedy EU ETS). Zbylých 40 % nedostanou pouze ostatní, tedy noví zájemci o výrobu elektřiny, ale budou opět dostupné pro všechny. /jj/
