Poodhalené tajemství déj? vu

Vědci ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity vůbec poprvé v historii prokázali, že fenomén déj? vu souvisí se strukturami v lidském mozku a jednoznačně podpořili neurologický původ tohoto jevu. Jejich výzkum dokázal, že prožitek déj? vu přímo ovlivňují konkrétní mozkové struktury. Zjistili, že v mozku lidí, kteří déj? vu zažívají, jsou tyto struktury významně menší než u těch, kteří s déj? vu neměli osobní zkušenost. Pro vysvětlení jevu déj? vu u zdravých jedinců dosud nikdo nepřinesl žádný konkrétní důkaz. Vědci z CEITECu MU a jejich kolegové z Brna a Velké Británie jsou tak prvními na světě, kteří takovou souvislost prokazují. Významně tak přispěli k odhalení tajemství tohoto fenoménu. Výsledky výzkumu v dubnu 2012 zveřejnil prestižní vědecký časopis Cortex. Déj? vu je fascinující, až mystický zážitek, při němž nám spontánně a velmi prchavě přijde určitá situace velmi známá, a současně si uvědomujeme, že tento pocit známosti není opodstatněný, neboli že tahle „vzpomínka” je vlastně falešná. Příležitostný výskyt déj? vu uvádí 60-80 % zcela zdravých jedinců, jedná se tedy o velmi rozšířený psychický fenomén. A ačkoli v současnosti již existuje nepřeberné množství hypotéz navrhujících různá vysvětlení pro běžné déj? vu, dosud nikdo nepřinesl žádný konkrétní důkaz o skutečné podstatě tohoto jevu. „U 113 zdravých dobrovolníků jsme provedli strukturální vyšetření mozku magnetickou rezonancí a následně jsme pomocí nové citlivé metody pro automatickou analýzu morfologie mozku (tzv. „source-based morfometrie“) porovnali velikosti jednotlivých mozkových oblastí mezi jedinci, kteří nikdy déj? vu nezažili a těmi, u nichž se naopak déj? vu vyskytovalo či vyskytuje. Kromě přítomnosti zkoumaného jevu byly obě skupiny vyšetřených jedinců plně srovnatelné,“ popisuje postup výzkumu jeho hlavní autor Milan Brázdil, vedoucí programu Výzkum mozku a lidské mysli z CEITECu. Provedená analýza prokázala drobné, ale statisticky významné rozdíly v množství šedé hmoty v některých oblastech mozku, s maximem nálezu těchto rozdílů v oblasti tzv. hipokampů – malých struktur na vnitřní straně spánkových laloků, ve kterých vzniká paměť a paměťové vzpomínky. Právě tyto struktury byly u jedinců s výskytem déj? vu významně menší než u těch, kteří déj? vu neznají. Navíc vědci přišli na to, že čím častěji se déj? vu u vyšetřených jedinců vyskytovalo, tím byly uvedené mozkové struktury menší. „Když hipokampus podráždíme, jsme u neurologických pacientů déj? vu schopni vyvolat. Zjištěním strukturálních rozdílů v hipokampu u zdravých jedinců, kteří mají a nemají zkušenost s déj? vu, jsme tak jednoznačně dokázali, že déj? vu přímo souvisí s fungováním těchto mozkových struktur. Domníváme se, že jde zřejmě o určitou drobnou „chybu v systému“, způsobenou vyšší dráždivostí hipokampů“, dodává Brázdil. Vědci prozatím neví, co přesně je spouštěčem déj? vu. Již dlouho je ale diskutována myšlenka, že při tomto prožitku probíhají obdobné procesy jako při epilepsii spánkového laloku. Auru charakteru déj? vu udává v úvodu epileptického záchvatu až 30 % pacientů s tímto onemocněním.