V žurnálu Nature vědci z Imperial
College London v Británii uveřejnili
poznatky výzkumu, který trval více
než deset roků. Zjistili, že elektron je
kulatý a menší než 10 –25 mm. Pro názornost
uvedli, že kdybychom atom
zvětšili na rozměry solárního systému,
jevil by se elektron lidskému
oku jako kulička o průměru přibližně
tloušťky lidského vlasu. Zkoumali
elektrony v molekulách yterbium
fluoridu. Při výzkumu používali
k měření pohybu elektronů velmi
přesné lasery.
Badatelé na dokonale sférický tvar
elektronů usuzují proto, že jeho spin
(rotace) nevyvolává v molekule zřetelné
kmitání. Dr. Jony Hudson, jeden
z autorů studie, vyjádřil potěšení, že
svými poznatky přispěli ke zlepšení
znalostí o základním stavebním materiálu
hmoty. Měření bylo velmi obtížné,
ale obohatilo teorii základní fyziky.
Laiky mnohdy překvapuje, že teorie
fyziky ještě není definitivní. Ale právě
měřením se teorie trvale upřesňuje.
Studie však znovu připomněla základní
otázku fyziky: proč na Zemi
převládá hmota nad antihmotou? Převážně
akceptovaný názor hlavního
proudu fyziky vychází z předpokladu,
že v okamžiku Velkého třesku byla
hmota a antihmota v rovnováze. V roce
1928 vědec Paul Dirac na základě skutečnosti,
že nepatrné stopy antihmoty
pochází pouze z mimozemských zdrojů
v podobě kosmického záření a některých
dalších jevů, usoudil, že antihmota
je látka obdobná běžné hmotě,
avšak s velmi krátkou životností. Liší
se od ní pouze opačným elektrickým
nábojem. Proč nebyla dosud popsána,
snaží se vědci zdůvodnit velmi jemnými
rozdíly v chování hmoty
a antihmoty, takže je nebylo
dosud možno pozorovat.
Profesor Edward Hinds,
spoluautor studie, zdůraznil
význam jejich poznatků pro
výzkum antihmoty. Celý svět
je tvořen téměř úplně normální
hmotou s nepatrnými
stopami antihmoty. Astronomové
dohlédnou skoro na
hranice viditelného vesmíru,
ale všude vidí pouze hmotu
a žádné stopy antihmoty. Fyzikové
dosud nevědí, co se
stalo s veškerou antihmotou. Pokud by
se antihmota lišila od normální hmoty
pouze elektrickým nábojem, pak by
byl kulatý i kladně nabitý positron, tedy
elektron s kladným nábojem, a to by
mohlo být klíčem k tajemství antihmoty.
Badatelé nyní vyvíjejí nové metody
chlazení molekul na mimořádně nízké
teploty, aby mohli lépe měřit a sledovat
minimální pohyby molekul. To by mělo
umožnit mnohem podrobnější studium
elektronů, než bylo dosud možné.
Profesor Hinds míní, že kdyby jejich
výzkum zjistil, že elektrony nejsou kulaté,
potvrdilo by to, že chování hmoty
a antihmoty se liší podstatně více, než
se dosud fyzici domnívají. Také by to
naznačovalo, proč antihmota ustoupila
ve vesmíru normální hmotě.