Pomůže objev tvaru elektronu nahlédnout do antihmoty?

V žurnálu Nature vědci z Imperial College London v Británii uveřejnili poznatky výzkumu, který trval více než deset roků. Zjistili, že elektron je kulatý a menší než 10 –25 mm. Pro názornost uvedli, že kdybychom atom zvětšili na rozměry solárního systému, jevil by se elektron lidskému oku jako kulička o průměru přibližně tloušťky lidského vlasu. Zkoumali elektrony v molekulách yterbium fluoridu. Při výzkumu používali k měření pohybu elektronů velmi přesné lasery. Badatelé na dokonale sférický tvar elektronů usuzují proto, že jeho spin (rotace) nevyvolává v molekule zřetelné kmitání. Dr. Jony Hudson, jeden z autorů studie, vyjádřil potěšení, že svými poznatky přispěli ke zlepšení znalostí o základním stavebním materiálu hmoty. Měření bylo velmi obtížné, ale obohatilo teorii základní fyziky. Laiky mnohdy překvapuje, že teorie fyziky ještě není definitivní. Ale právě měřením se teorie trvale upřesňuje. Studie však znovu připomněla základní otázku fyziky: proč na Zemi převládá hmota nad antihmotou? Převážně akceptovaný názor hlavního proudu fyziky vychází z předpokladu, že v okamžiku Velkého třesku byla hmota a antihmota v rovnováze. V roce 1928 vědec Paul Dirac na základě skutečnosti, že nepatrné stopy antihmoty pochází pouze z mimozemských zdrojů v podobě kosmického záření a některých dalších jevů, usoudil, že antihmota je látka obdobná běžné hmotě, avšak s velmi krátkou životností. Liší se od ní pouze opačným elektrickým nábojem. Proč nebyla dosud popsána, snaží se vědci zdůvodnit velmi jemnými rozdíly v chování hmoty a antihmoty, takže je nebylo dosud možno pozorovat. Profesor Edward Hinds, spoluautor studie, zdůraznil význam jejich poznatků pro výzkum antihmoty. Celý svět je tvořen téměř úplně normální hmotou s nepatrnými stopami antihmoty. Astronomové dohlédnou skoro na hranice viditelného vesmíru, ale všude vidí pouze hmotu a žádné stopy antihmoty. Fyzikové dosud nevědí, co se stalo s veškerou antihmotou. Pokud by se antihmota lišila od normální hmoty pouze elektrickým nábojem, pak by byl kulatý i kladně nabitý positron, tedy elektron s kladným nábojem, a to by mohlo být klíčem k tajemství antihmoty. Badatelé nyní vyvíjejí nové metody chlazení molekul na mimořádně nízké teploty, aby mohli lépe měřit a sledovat minimální pohyby molekul. To by mělo umožnit mnohem podrobnější studium elektronů, než bylo dosud možné. Profesor Hinds míní, že kdyby jejich výzkum zjistil, že elektrony nejsou kulaté, potvrdilo by to, že chování hmoty a antihmoty se liší podstatně více, než se dosud fyzici domnívají. Také by to naznačovalo, proč antihmota ustoupila ve vesmíru normální hmotě.