Že led, sníh a námraza na povrchu letadla skrývají potenciální nebezpečí a ovlivňují aerodynamické vlastnosti letadla, je bolestí letecké dopravy odjakživa. Pokud jde o potíže na zemi, používají se pro odmrazování speciální kapaliny, většinou na principu glykolu. Námrazu, vznikající během letu, odstraňují pak různé automatické mechanismy, náběžné hrany křídel a okraje motoru jsou ohřívány proudem teplého vzduchu nebo elektricky. Ve Fraunhoferově institutu IWS společně s Airbusem a drážďanskou univerzitou hledají způsoby, jak k řešení problémů s odmrazováním využít laseru. Zaměřili se na laserovou metodu s přímým laserovým interferenčním strukturováním DLIP (Direct Laser Interference Patterning), kdy pomocí ultrakrátkých pulzních laserů dochází k vytváření vícestupňové mikrostruktury na povrchu křídel letadla. Jednoduše řečeno, DLIP zahrnuje rozdělení jednoho laserového paprsku na dva nebo více dílčích paprsků. Když jsou zaostřeny na povrch současně, vytvářejí na něm díky jejich překrývajícím se světelným vlnám interferenční vzory k leptání trojrozměrných nano- nebo mikroskopických struktur. Za minutu lze takto upravit až 1 m2 plochy. Aplikace mikro- a nanostruktur na kov pak znamená, že kapky vody již nemohou na fragmentovaný povrch přilnout, nemají k tomu dostatečně souvislou plochu. Tím se rovněž významně snižuje možnost tvorby ledu. Při laboratorních testech byl použit modifikovaný proces DLIP k aplikaci 3D vícevrstvých mikrostruktur na hliníkový povrch profilu, který simuluje přední hranu křídla letadla. Výsledky byly šetřeny se strukturovaným miniaturizovaným i realistickým křídlem i nestrukturovaným profilem ve větrném tunelu Airbusu za reálných podmínek při rychlosti větru mezi 65 až 120 m/s, teplotách vzduchu pod −10 °C a různých hodnotách vlhkosti. Pokud se led vytvořil na strukturovaném povrchu, pak po určité době sám odpadl, aniž bylo nutné povrch zahřívat. Další experimenty, tentokrát při užití topného výkonu 60 W, ukázaly, že na nestrukturovaném profilu led zmizí až po 70 s, ale na strukturovaném protějšku už po pouhých 5 s. K odstranění ledu na nestrukturovaném demonstrátoru do 5 s bylo zapotřebí o 25 % více topného výkonu. Tolik zatím z testů ve větrném tunelu. Hlavní ověření bude nyní probíhat za skutečných letových podmínek na letadle Airbus A350./jiří šmíd/
