Pacienti s cukrovkou 1. typu budou podle vědců Oregonské státní univerzity možná jednou využívat kontaktní čočky s průhlednými senzory. S jejich pomocí si budou hlídat hladinu glukózy v krvi a možná i ovládat nezbytné dávky inzulínu. Badatelé vyvinuli průhledný senzor, který je založený na nanostrukturovaném tranzistoru. Jde o tranzistor z amorfního oxidu india a galia, který náleží mezi tranzistory řízené elektrickým polem (IGZO FET). Dovede detekovat velmi malé změny koncentrace glukózy v biologických roztocích, jako jsou například slzy. Cukrovka 1. typu obvykle začíná v dětském věku a je pro ni typická kompletní nepřítomnost inzulínu v těle. Když pacient s takovou cukrovkou pečlivě nesleduje hladinu glukózy v krvi, může se snadno dočkat závažných zdravotních komplikací se zrakem, ledvinami nebo například srdcem. Senzory, které vytvořili Greg Herman a jeho spolupracovníci, by měly být schopné posílat data o hladině glukózy v reálném čase do nositelné elektroniky s vestavěnou pumpou. Ta zařídí dodávky potřebného množství hormonů, které pak regulují obsah cukru v krvi – inzulín a glukagon. Senzor spojený s takovou pumpou se už vlastně blíží tomu, co by měla zvládnout umělá slinivka. Herman a spol. teď mají k dispozici průhledné senzory a snaží se pro ně vyvinout technologii pro komunikaci s ostatními přístroji. Hermanův tým může do průhledných čoček zabudovat i senzory pro detekci jiných věcí, nežli je glukóza v krvi. Mohou analyzovat stresové hormony, kyselinu močovou, nitrooční tlak, rakovinné markery a podobné věci. Také je s nimi možné monitorovat spoustu různých molekul v slzách. Velkou výhodou je, že průhledné senzory nepřekážejí, když se přes ně uživatel dívá. Vědci si tyto senzory vytvořili s využitím koloidní nanolitografie a elektrohydrodynamického tisku. Na podobných čočkách, které by hlídaly hladinu glukózy, pracoval i Google. Jeho čočky ale nebyly úplně průhledné.