Letos je tomu rovných 100 let, co německý chemik Hermann Staudinger definoval koncept makromolekul odborně označovaných jako polymery a obecně známých pod pojmem plasty. Tím položil základ jak zkoumání polymerů, tak inovativního portfolia BASF. Po 100 letech, které změnily svět, BASF přichází na stejném poli s dalšími převratnými novinkami. Bádání Hermanna Staudingera v oblasti polymerů má počátky v roce 1910, kdy pro BASF zkoumal syntézu isoprenu – monomeru, z nějž se skládá přírodní pryž. Později se Staudingerovi podařilo dokázat, že polymery tvoří dlouhé řetězovité molekuly, a za tento objev získal v roce 1953 Nobelovu cenu za chemii. Za uplynulých sto let BASF v tomto odvětví rozhodujícím způsobem přispěla k novým zjištěním a prohlubování know- -how. Deset let po vydání dnes již legendární Staudingerovy studie BASF uvedla na trh první komerční polymer: polystyren. Po něm následoval nespočet nových sloučenin, mimo jiné polyethylen, polyamidy, polyakryláty a polyuretany. „Polymery, jež tvoří podstatnou součást našeho produktového portfolia, mají zásadní význam nejen pro byznysový úspěch BASF. Život, jak jej známe, by byl nemyslitelný bez biologických makromolekul jako DNA nebo enzymy. Staudingerův objev proto znamenal průlom v mnoha ohledech. Bez něj a bez vývoje polymerů by dnes svět nebyl, jaký je,“ říká Filip Dvořák, generální ředitel společnosti BASF, spol. s r. o., v České republice.
Univerzální řešení jménem polymery BASF stála přímo u kolébky polymerové chemie a byla od počátku jejím předním průkopníkem. První z řady „polymerových“ patentů BASF – jež přinesly pokrok v tak rozličných odvětvích jako medicína, bezpečnost potravin, obuvnictví nebo stavebnictví – pochází z roku 1929. Jako přední dodavatel automobilového průmyslu BASF úspěšně použila polymery například pro odlehčování vozů. Během let kompozitní plasty snížily váhu automobilů více než o 20 %, a tím stlačily spotřebu i objem emisí oxidu uhličitého, a současně optimalizovaly odolnost komponent. V době, kdy se z odlehčování vozů postupně stávala životně důležitá otázka pro výrobce OEM po celém světě, začaly plasty hrát v automobilové produkci větší úlohu než kdykoli předtím.
Druhý život plastů Zatímco pozitivní přínos polymerů pro kvalitu života zůstává nesporný, ekologický rozměr jejich produkce a využití představuje celoplanetární výzvu. V dřívějším designu výrobků z polymerů totiž měla prioritu užitá hodnota, naopak rozložitelnost nebo možnost opětovného využití zůstávaly v jejím stínu. Toto paradigma se ale v posledních letech zcela změnilo a v tomto ohledu nabízí BASF po sto letech novou převratnou technologii. Aby bylo možné polymery využít i po skončení životnosti produktu, který z nich je vyroben, pustila se BASF jako zakládající člen Aliance pro skoncování s plastovým odpadem do projektu ChemCycling, jenž se věnuje termochemické metodě recyklace plastů. Ve spolupráci se společnostmi Borealis, Henkel, Jaguar Land Rover, Schneider Electric, Storopack, Südpack či Zott, jež chtějí rovněž aktivně snižovat ekologické dopady svého podnikání, se BASF podařilo tuto metodu nejen maximálně zdokonalit, ale rovněž certifikovat a připravit pro praktické využití. V poslední době ji BASF s úspěchem uvádí na trh. „Dnes běžně používaná mechanická recyklace by nikdy neumožnila například přechod na obaly z ryze recyklovaných materiálů, což je cílem čím dál většího počtu našich zákazníků. BASF tak přináší praktické řešení problému recyklace a posouvá hranice chemického průmyslu vstříc udržitelnosti a šetrnosti,“ zdůrazňuje Filip Dvořák.
Dárek k narozeninám Platná legislativa však plošnému zavedení této novinky zatím spíše brání, namísto ní stávající normy upřednostňují dražší, méně efektivní a méně ekologické varianty. „České i evropské zákony zatím jako jedinou metodu recyklace plastů uznávají recyklaci mechanickou. Ta ovšem stačí na pouhý zlomek plastových produktů. Když se podíváme jen na komunální odpad, české domácnosti vytřídí 67 % plastů. Z těchto 67 % se jen třetina využije pro recyklaci, zbytek končí ve spalovnách a na skládkách. Dalo by se říct, že třídíme ze dvou třetin zbytečně. Praktické řešení je přitom k dispozici – stačilo by je zákonně uznat, tedy postavit na roveň mechanické recyklaci. Tento krok by podle mne byl tím nejlepším dárkem ke stým narozeninám polymerů,“ vysvětluje Filip Dvořák.
Polymery pro 21. století Plasty urazily za uplynulých 100 let úctyhodnou cestu. Co je čeká v následujících desetiletích? „Budoucnost polymerů leží jak v jejich opětovném využívání prostřednictvím termochemické recyklace, tak ve vývoji nových, ekologicky šetrných materiálů s podílem biomasy,“ zamýšlí se Filip Dvořák. Přidávání obnovitelných zdrojů do stávajících výrobních postupů BASF zkoumá v rámci nové technologie biomass balance approach. Tato metoda umožňuje nahradit při výrobě plastů tradiční 100% podíl surovin z neobnovitelných zdrojů. Biomasa se přidává mezi vstupní suroviny ve formě bioplynu nebo bionafty z certifikované udržitelné produkce, a to hned na počátku hodnotového řetězce. Díky tomu se nemění složení ani kvalita produktu a zároveň se snižuje jeho uhlíková stopa. Společnost TÜV SÜD, která se na vývoji této metody podílela, již certifikovala několik výrobků z portfolia BASF. Jde kupříkladu o technické plasty, superabsorbenty či disperze. „Metodu lze použít u většiny produktů ze sortimentu BASF a její velkou předností je, že ji můžeme kombinovat s metodou termochemické recyklace. Oba tyto přístupy nacházejí uplatnění třeba v plně recyklovatelné látce Styropor MB. BASF ovšem v rámci konceptu využívání biomasy nabízí také další druhy EPS. Zákazníci si tento druh plastových materiálů pochvalují zejména díky jednoduché zpracovatelnosti a vynikajícím termoizolačním vlastnostem. I na základě jejich zpětné vazby věříme, že těmto látkám patří budoucnost,“ uzavírá Filip Dvořák. /pk/
