Polsko rozhodnutí Evropské komise z roku 2016 napadlo s odkazem na svou energetickou bezpečnost a energetickou solidaritu. „Soud uznal naše argumenty,“ reagoval polský ministr energetiky Krzyszt of Tchórzewski. „Obecně lze říct, že vynesením verdiktu pouze padla – do dobudování plynovodu Eugal – šance, že by společnost Gazprom Export zvýšila objem plynu, který přepravuje přes Českou republiku. Podle nyní známých informací se tak dá předpokládat, že by daná věc neměla mít negativní dopad na zásobování,“ řekla minulý týden mluvčí českého ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová. Nový plynovod Eugal má Česko propojit s diskutovaným plynovodem Nord Stream 2. U německo-českých hranic na Eugal naváže potrubí projektu Capacity4Gas, který do značné míry kopíruje existující plynovod Gazela. Nový, zhruba 150 km dlouhý plynovod má vést mezi Kateřinským potokem na Mostecku a Přimdou na Tachovsku. „Aktuální rozhodnutí v žádném případě neohrozí bezpečnost zásobování českých zákazníků, nicméně je to hrozba pro komerční využití projektu Capacity4Gas, a tím pádem pro příjmy ze zvýšené tranzitní přepravy pro Českou republiku,“ doplnil analytik konzultační firmy ENA Jiří Gavor. „Gazprom nemůže monopolizovat plynovod OPAL, ruská strana tedy nemůže zcela zastavit tranzity plynu do Evropy přes Ukrajinu, přinejmenším v následujících měsících,“ uvedl zástupce šéfa polské státní plynárenské společnosti PGNiG Maciej Woźniak. Woźniak rovněž doufá, že dnešní verdikt bude znamenat, že Evropská unie ani Ukrajina nebudou trpět přerušováním dodávek plynu. Evropská komise uvedla, že rozhodnutí soudu analyzuje a omezení přístupu Gazpromu k plynovodu OPAL zůstane v platnosti. Mluvčí komise podle agentury Reuters neuvedla, zda se unijní exekutiva odvolá. Zásad energetické solidarity si Evropská komise vysoce považuje a bude je muset zohledňovat v budoucích podobných rozhodnutích, dodala mluvčí. Plynovod OPAL navazuje na baltský podmořský plynovod Nord Stream. OPAL je pozemní částí plynovodu Nord Stream 1 a jeho vstupní bod se nachází v Německu a výstupní bod v České republice. Do provozu byl uveden v roce 2011. Evropská komise v říjnu 2016 na základě žádosti německého energetického regulátora (Bundesnetzagentur) zrušila limit, který Gazpromu z antimonopolních důvodů povoloval využívat jen polovinu kapacity plynovodu OPAL (Ostseepipeline-Anbindungsleitung). Ten navazuje na plynovod Nord Stream, který je položen na dně Baltského moře a přivádí zemní plyn z Ruska přímo do západní Evropy. Obchází tedy Polsko, pobaltské státy a také Ukrajinu, které plynovod kritizují. Unijní soud rozhodnutí Evropské komise na základě polské žaloby v prosinci 2016 zablokoval a nyní ve věci vynesl verdikt. Plyn z Ruska v Česku „Tribunál konstatoval, že zásada solidarity není v rozhodnutí z roku 2016 zmíněna a že z tohoto rozhodnutí není patrné, že by se komise touto zásadou skutečně zabývala,“ uvedl tribunál, který se zabýval mimo jiné právě argumentem Polska, že rozhodnutí Evropské komise z roku 2016 je v rozporu se zásadou energetické solidarity, protože ruské společnosti Gazprom a subjektům skupiny Gazprom umožňuje přesměrovávat na unijním trhu další objemy plynu plným využíváním kapacit plynovodu Nord Stream 1. Podle Polska by to vedlo k tomu, že by byly ovlivněny podmínky poskytování a využívání služeb jiných plynovodů, které plynovodu OPAL konkurují. Unijní soud konstatoval, že zásada energetické solidarity s sebou nese nejen povinnosti vzájemné pomoci ve stavu nouze, pokud jde o dodávky plynu, ale také, že EU a členské státy „musí v rámci výkonu svých pravomocí v oblasti energetické politiky vynaložit úsilí k tomu, aby nepřijímaly opatření, jimiž by mohly být dotčeny zájmy Unie nebo ostatních členských států, pokud jde o bezpečnost dodávek, jejich ekonomickou a politickou životaschopnost a diverzifikaci zdrojů“. Také Česko dováží většinu plynu z Ruska. Ruský plyn proudí v posledních letech do Česka hlavně plynovodem Gazela, který navazuje právě na plynovod OPAL, jenž přepravuje surovinu z plynovodu Nord Stream zákazníkům v Německu a České republice. Vedle této trasy jsou pro dodávky ruského zemního plynu do Česka v současné době využívány další dvě trasy: první vede přes Bělorusko, Polsko a Německo a druhá – dříve hlavní trasa – vede přes Ukrajinu a Slovensko.
