Polské ministerstvo klimatu schválilo výstavbu malých modulárních reaktorů polským producentem kovů KGHM. Oznámil to v polovině července polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin. Polsko chce prostřednictvím jaderné energie snížit svou závislost na fosilních palivech.
Společnost KGHM hodlá v Polsku vybudovat elektrárnu s kapacitou 462 MW tvořenou šesti malými modulárními reaktory (SMR — small modular reactor). Nezbytnou podmínkou k získání dalších potřebných úředních povolení pro tento projekt byl souhlas tamního ministerstva klimatu, který už jí však podle informací agentury PAP byl udělen. Šéf KGHM Tomasz Zdzikot uvedl, že firma si chce výstavbou malých modulárních reaktorů zajistit „bezpečný, ekologický a cenově stabilní zdroj energie“, který jí pomůže udržet konkurenční výhodu na globálním trhu. Společnost loni podepsala dohodu o předběžných pracích na projektu s americkou firmou NuScale Power. Uvedla tehdy, že počítá se spuštěním provozu prvních reaktorů v roce 2029. Náklady na plánovaných šest reaktorů loni odhadla na 1,5—2 miliardy USD (zhruba 32—42 miliard Kč). Reaktory NuScale jsou založeny na osvědčených principech tlakovodních reaktorů, nepředstavují tedy z technologické hlediska nic nového a nevyzkoušeného. Zmíněné rozhodnutí má mimo jiné výrazně snížit administrativní zátěž spojenou se schvalováním nového typu do praxe. Tepelný výkon jednoho modulu, který v jednom celku zahrnuje vlastní primární okruh i parogenerátor, činí 160 MW. Udávaný elektrický výkon dosahuje 50 MW (záleží však na provedení a účinnosti sekundárního okruhu). Modul má přibližně tvar válce o výšce 25,3 m a průměru 5,0 m. Hmotnost prázdného modulu (během přepravy) by měla činit 700 t.
Jako houby po dešti?
Výstavbu malých modulárních reaktorů plánuje rovněž polský petrochemický koncern PKN Orlen, který je majitelem českého Unipetrolu. PKN hodlá ve spolupráci s chemickou firmou Synthos stavět reaktory založené na technologii společnosti GE Hitachi. Orlen uvádí, že jeho plánem je do roku 2038 na území Polska postavit až 79 reaktorů BWRX-300 na zhruba dvou tuctech lokalit. Rozsah je dán i tím, že Polsko čeká v příštích desetiletích odchod od zatím dominantních uhelných zdrojů, tamní energetiku tedy čeká zásadní proměna. Zatím jde ovšem pouze o záměr, který může ještě mnoha způsoby ztroskotat. Orlen Synthos Green Energy (OSGE) a jeho partneři ale již alespoň zahájili předlicenční proces podáním žádosti o posouzení BWRX-300 polské Národní agentuře pro atomovou energii. Malý modulární reaktor BWRX-300 (viz obrázek) je vodou chlazený varný reaktor o výkonu 300 MWe s pasivními bezpečnostními systémy a přirozenou cirkulací chladiva. Je založen na zjednodušené konstrukci 1500MW reaktoru ESBWR od společnosti GEH, který má certifikaci amerického regulátora NRC již od roku 2014. GEH tvrdí, že díky výrazně jednodušší konstrukci ve srovnání s vodou chlazenými malými reaktory jiné konstrukce nebo se stávajícími velkými jadernými reaktory bude BWRX- -300 vyžadovat až o 60 % nižší kapitálové náklady na vyrobenou megawatthodinu. Zatím ovšem tento předpoklad nebyl nikdy prakticky ověřen, a tak je nutné ho brát s jistou rezervou. Uváděná cena navíc nepochybně platí pro kusy ze zavedené produkce, nikoliv pro první zařízení svého druhu. Rozdíl v nákladech v podobných případech totiž bývá značný.
Velké plány
Polský stát má také vlastní jaderný plán. Země, která je v tuto chvíli zhruba ze ¾ závislá na uhelných elektrárnách, schválila v roce 2014 jaderný program s cílem vybudovat 6—9 GW kapacity v klasických velkých tlakovodních reaktorech minimálně 3. generace. Už tehdy se polská vláda zároveň rozhodla budovat větší počet reaktorů stejného typu od jediného spoluinvestora, a využít tak výhodu množstevní slevy. V roce 2019 Poláci svou strategii potvrdili a zpřesnili. Stanovili milníky, podle nichž se má první jaderný blok rozběhnout v roce 2033. Postupně má být do roku 2043 uvedeno do provozu celkem šest velkých reaktorů ve dvou lokalitách. Investorem má být k tomu účelu založená státní firma, do níž mají později vstoupit strategičtí partneři — dodavatelé, a to až do výše 49% podílu. Vláda ve Varšavě na podzim 2022 vybrala dodavatele prvních tří jaderných bloků: společnost Westinghouse. Ta má první polský reaktor uvést do provozu v roce 2033 v lokalitě Lubiatowo-Kopalino v Pomořanském vojvodství. V letech 2035 a 2037 tu má postupně rozjet další dva stejné bloky. Podle premiéra Mateusze Morawieckého má první jaderná elektrárna se třemi reaktory Poláky přijít na zhruba 20 miliard dolarů (v přepočtu cca 430 miliard korun). V únoru 2023 podepsala polská státní firma PEJ s Westinghousem smlouvu o zahájení předprojekčních prací. /jj/
