Polsko chystá stavbu největšího energetického úložiště v Evropě s kapacitou 200 MW, aby zvýšilo energetickou bezpečnost země a co nejlépe využilo možnosti svých obnovitelných zdrojů. Projekt již získal předběžnou licenci od polského energetického regulátora. Bateriové úložiště s kapacitou více než 820 MWh bude napojeno na přečerpávací 716MW elektrárnu Zarnowiec, čímž vznikne hybridní zařízení o celkovém výkonu 921 MW s kapacitou přes 4,6 GWh. To odpovídá kapacitě největších konvenčních výrobních jednotek v Polsku, které jsou schopny zásobovat statisíce domácností. Zařízení, které buduje polský státní výrobce elektřiny PGE, bude sloužit pro pokrývání nestabilit a hladké napojení obnovitelných zdrojů energie závislých na počasí. PGE již provozuje větrnou farmu o výkonu 100 MW 30 km od Zarnowiece a vlastní licence na výstavbu pobřežních větrných farem v Baltském moři s kombinovaným výkonem 3,5 GW. PGE nyní hledá partnery na financování celého projektu. Plánovaná hybridní instalace by měla zvýšit energetickou bezpečnost nejen Polska, ale i pobaltských států a synchronizovat litevské, lotyšské a estonské energetické soustavy se systémem kontinentální Evropy prostřednictvím projektu Harmony Link, elektrického propojení mezi Litvou a Polskem. Z 330 km vedení bude asi 290 km umístěno pod mořskou hladinu. Klíčovou součástí je 700MW vysokonapěťový stejnosměrný kabel. Investory jsou polští a litevští provozovatelé přenosových soustav elektřiny, PSE a Litgrid, přípravné práce probíhají již od začátku roku 2019. Výstavba propojovacího vedení měla být podle původních plánů dokončena v roce 2025, projekt však nabral zpoždění. Litevský provozovatel Litgrid nedávno oznámil, že stavba podmořského propojení Litvy a Polska bude zpožděna minimálně do roku 2027 nebo dokonce až do roku 2028. Zdržení by však podle Litgrid nemělo oddálit plán na oddělení pobaltských států od ruské energetické sítě. Podle analýzy Evropské asociace pro ukládání energie (EASE) je tempo budování úložišť v Evropě pomalé a je nutní ho zrychlit alespoň na 14 GW/rok, aby bylo dosaženo klimatických cílů stanovených Bruselem. To představuje kolem 200 GW kapacity do roku 2030 a minimálně 600 GW do roku 2050. Rok 2022 ale podle EASE přinese jen něco přes 5 GW nových instalací a 10 GW takzvané kumulativní kapacity. Při tomto tempu by to do roku 2030 znamenalo pouze 57 GW úložné kapacity. /md/
