Na březnovém summitu ministrů životního
prostředí odmítla polská delegace
návrh na postupné snižování emisí
oxidu uhličitého do roku 2050 (a to
o 80 % oproti roku 1990).
Poláci mj. argumentovali propočty
o domácí výrobě elektřiny a tepla. Na ni
z více než 90 % připadá uhlí. A z uhlí se
bude generovat nejméně 50 % elektřiny
i po roce 2030. Těžbou a zpracováním
uhlí se v Polsku v současnosti zabývá
takřka 200 000 lidí. Mnoho horníků vyjíždí
za prací do ciziny, mj. i do ČR. Pokud
by prý Poláci návrh EU akceptovali,
způsobilo by jim to ekonomické i technické
problémy.
Pozoruhodný názor uvedla polská
delegace i v globálním ekonomickém
měřítku. Připomněla, že EU celosvětově
generuje pouze 7 % emisí CO2, ale přijímá
náročné a závazné ekologické mety,
aniž je zatím známo, kdy, kdo a zda vůbec
ji bude v tomto úsilí následovat. Pro
Poláky je obtížné se vyjadřovat k situaci
po roce 2020.
Experti jsou zajedno: i přes kritiku
domácích ekologických hnutí si polské
pochybnosti zaslouží seriozní posouzení.
Kupříkladu jaký by mělo smysl stanovovat
si další a ještě radikálnější redukční
cíle a přitom nedisponovat dopadovými
rozbory. EU přijala razantní plán implementace
emisních povolenek, ale zatím
s ním stojí na pomyslné startovní čáře.
Předkladatelé nových ekologických projektů
netrpí absencí náročných cílů pro
evropské firmy a domácnosti. Po Kjótu
však zatím nedisponují celosvětově akceptovatelnou
koncepcí, kterou podpoří
i mimoevropské průmyslové velmoci
a státy BRICS. /uai/