Na evropské programy ochrany
klimatu zareagovalo svérázně
Polsko. Země, v níž se více než
čtyři pětiny elektřiny a prakticky
veškeré teplo vyrábí z uhlí, tedy
největšího zdroje skleníkových
plynů, hledá možnosti snižování
nákladů za vypouštění emisí.
Nachází je v sousední Ukrajině.
Polský ministr hospodářství Waldemar
Pawlak oznámil začátkem
června, že se tam postaví nová
uhelná elektrárna, jejíž proud posílí
polskou energetickou bilanci. Stávající
přenosová trasa má dostatečnou
kapacitu a potřebuje jen
modernizovat.
Za celým projektem stojí snaha
Poláků uniknout stále přísnějším
klimatickým cílům Evropské unie.
Už dnes musí polské elektrárny
nakupovat emisní povolenky, což do
budoucna ještě více prodraží jejich
produkci. Počet bezplatně přidělovaných
povolenek má navíc rok od
roku klesat až k nule; tento stav by
mohl nastat už v roce 2013. Dodatečné
náklady na povolenky pro polské
elektrárny odhadují experti na
pět miliard eur ročně.
Že by se podobné stěhování energetiky
stalo pravidlem, věří i v Polsku
jen málokdo. Spíš jde o určitou
formu nátlaku na Evropskou komisi,
aby se s poskytováním povolenek
skončilo postupně nejdříve
v roce 2020: „Podobně, jako tomu
je v jiných sektorech,“ požaduje
Mikolaj Budzanowski z polského
ministerstva životního prostředí.
Evropský projekt snižování emisí
skleníkových plynů pod úroveň
roku 1990, čemuž má napomoci
mj. zvyšování podílu obnovitelných
zdrojů na celkové výrobě elektřiny
až na pětinu v roce 2020, by v případě
„stěhování emisí“ ztrácel smysl.
Ostatně už nyní je systém „bližší
košile než kabát“, tedy nízké domácí
emise na úkor zahraničí, v sedmadvacítce
běžný. Italové nakupují
pětinu domácí spotřeby elektřiny
v zahraničí, hlavně ve Francii.
Rakušané dovážejí desetinu proudu
– shodou okolností právě z Polska,
jehož uhelné elektrárny ohrožují klima
největšími emisemi oxidu uhličitého.
Náklady na povolenky hrají
mimochodem značnou roli v současných
úvahách lineckého ocelářského
a strojírenského koncernu
Voest o výstavbě továrny za sedm
miliard eur; kromě Ukrajiny s měkčími
emisními pravidly než uchazeči
ze západní Evropy mají šanci také
Bulharsko a Rumunsko, připomíná
rakouský deník Die Presse.(kp)
