Požadavek Evropské unie snížit
polské emise oxidu uhličitého do
roku 2020 o pětinu už odstartoval
diskusi o změnách tamního energetického
mixu. Doposud se bezmála
90 procent elektřiny vyrábí
v tepelných elektrárnách, miliony
tun hnědého a černého uhlí se rok
co rok spálí v teplárnách.
Energetická koncepce do roku
2030 předpokládá stagnaci uhelné
těžby mírně nad úrovní 130 milionů
tun ročně. „Dnes otevřená ložiska
černého uhlí vystačí na 27 a hnědého
na 30 let,“ citoval deník Gazeta
Wyborcza profesora Janusze Lewandowského
z varšavské Polytechnické
univerzity. K využití obrovských
zásob hnědého uhlí v okolí Legnice
a Glogowa však zatím stát nevydal
souhlas, navíc se nezřídka nacházejí
v chráněných oblastech. Začátkem
20. let bude tedy nezbytné uvést
do provozu první polskou jadernou
elektrárnu, soudí profesor. Podíl
jaderné energie na primárních zdrojích
má podle energetické koncepce
činit v roce 2025 čtyři a v cílovém
roce dokonce devět procent.
(kp)
