V průzkumu oceánu dnes hrají významnou roli podvodní kluzáky. Jejich předností je možnost sbírat oceánografická data na velkou vzdálenost. Typicky jde o autonomní podvodní plavidla torpédovitého tvaru, která se obvykle pohybují díky změnám vztlaku. Plavidlo se střídavě ponořuje a zase vynořuje, přičemž se díky „křídelním“ plochám pohybuje směrem vpřed jako vzdušný kluzák. Podvodní kluzáky se sice nepohybují moc rychle, ale zase nespotřebují mnoho energie. Přesto nějakou energii potřebují pro systém na ovládání vztlaku a pro palubní přístroje a senzory. Pohon Seatrec vyvinul oceánograf Henry Stommel. Je založen na materiálech s fázovou přeměnou (phase- -change materials). Jsou to látky, které mění skupenství při změnách podmínek, např. při změně teploty. V případě pohonu Seatrec jde o materiál založený na parafínu, který je umístěn uvnitř hliníkového válce. Při ponoru do větší hloubky materiál působením chladu ztuhne, zatímco při vynoření zkapalní a svým tlakem rozproudí olej, který pohání generátor elektřiny. Ta může být okamžitě využita, nebo uložena do palubní baterie. Tento proces se může opakovat znovu a znovu, při každém zanoření a vynoření kluzáku. U prototypu se materiál zkapalňuje, když teplota vody dosáhne 10 °C. Podle prostředí lze ale upravit recept materiálu a tato teplota může být nižší i vyšší. Podle představitelů start-upu Seatrec je možné tímto pohonem vybavit již existující podvodní kluzáky. Tvůrci budou systém testovat ve druhém čtvrtletí roku 2021. V případě příznivých výsledků testů bude následovat komerční produkt./Stanislav Mihulka/
