Pohled do starobylé Nitry: výstavba rychlostní silnice formou PPP pokračuje

U našich východních sousedů mají projekty PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru) zelenou. Dokladem toho je právě probíhající výstavba rychlostní silnice R1 v úsecích Nitra západ – Tekovské Nemce a budování severního obchvatu města Banská Bystrica. Na Slovensku jde o první PPP projekt v tak velkém rozsahu. Měl by trvat až 30 let. PPP projekt rychlostní silnice R1 spočívá v zabezpečeném financování, naprojektování výstavby, provozu a následné údržbě s dvakrát dvěma jízdními pruhy v celkové délce 52 km. Celá stavba zahrnuje čtyři úseky: Nitra – Selenec, Selenec – Beladice, Beladice – Tekovské Nemce a Banská Bystrica – severní obchvat. Ve veřejné soutěži zvítězilo konsorcium Granvia (koncesionář) a Granvia Construction (hlavní dodavatel stavebních prací). Kromě toho se podílejí další subdodavatelé. Celý projekt je součástí rychlostní komunikace R1, která v budoucnu propojí Trnavu a Ružomberok v délce 225 km. Po svém dokončení se stane R1 součástí moderní evropské sítě silnic a dálnic, splňující ta nejnáročnější kritéria jak z hlediska bezpečnosti provozu, tak z hlediska kvality. Nitra západ – Tekovské Nemce a severní obchvat Banské Bystrice O výstavbě tohoto úseku se vedly veřejné diskuse zhruba od 90. let minulého století. Stávající silnice z Nitry do Zlatých Moravců je kapacitně velice vytížená a dochází zde k častým vážným dopravním nehodám. Bylo proto třeba uvažovat o vybudování moderní která by alespoň částečně vyřešila dopravní problémy v regionu. Úsek je stavebně rozdělen do čtyř etap. Hlavním zhotovitelem stavby je společnost Granvia Construction, Bratislava, generálním projektantem bratislavský Dopravoprojekt a projektantem liberecká společnost Valbek. První etapou je rychlostní silnice Nitra západ – Selenec. Je dlouhá 12,6 km a motoristům by měla začít sloužit přibližně za rok. Na úseku bude 12 mostních objektů. Zajímavostí je, že zde bude nejdelší most na celé stavbě. Jeho délka je skutečně úctyhodná – 1165 m. Je rozdělen na dva tvarově odlišné dilatační celky. Výstavba prvního celku probíhá formou výsuvu jednotlivých lamel monolitické betonové konstrukce. hydraulických lisů. U druhého dilatačního celku mostu, který přechází řeku Nitru, zvolil projektant technologii letmé betonáže na 5 polích (přibližně na 360 m délky mostu). Další mostní objekty na tomto úseku již nejsou tak složité; jedná se většinou o klasická prefabrikovaná mostní díla. Celý tento úsek by měl být zprovozněn zhruba za rok. Druhým úsekem je rychlostní silnice Selenec – Beladice. Jedná se o nejdelší úsek; má 19 km. První motoristé by se po nové silnici měli projet v září příštího roku. Na tomto úseku najdeme více než dvě desítky mostních objektů. Součástí stavby je rovněž 5 mostních estakád. Najdeme zde i druhý nejdelší most na celé stavbě, dlouhý 960 m. Také tento most je v mnoha směrech už to, že se jedná o dálniční most pro oba jízdní pásy. Betonáž se provádí na rozpětí 70 m. K tomu se využívá speciální technologie podpěrné výsuvné skruže, která zajistí spolehlivou betonáž na celou délku. Skruž, která je používaná na stavbě tohoto úseku, je evropským unikátem a byla zapůjčena z Portugalska. Celá technologie betonáže je plně automatizovaná, čímž je zaručen rovnoměrný proces betonování. Jednotlivé takty řídí počítač. Tato technologie je zatím v našich zeměpisných šířkách ojedinělá. Dalším zajímavým mostem na stavbě tohoto úseku je 800 metrů dlouhý most o 14 polích. Nosná konstrukce mostu je prováděna technologií letmé montáže. Na stavbě mostu pracují dva montážní soubory a nosná konstrukce se tak skládá na obou stranách mostu. Mosty jsou vskutku unikátní Třetím úsekem je více než 14 km dlouhý úsek rychlostní silnice Beladice – Rekovské Nemce. Motoristé se budou moci poprvé projet po tomto úseku už v červenci příštího roku. Na tomto úseku je nejdelší most 300 m. Jedná se o monolitický most budovaný technologií výsuvné skruže. Zajímavý je i ocelový most s monolitickou deskou dlouhý 200 m. Jde o druhý nejdelší most na tomto úseku. Technologicky nejnáročnějším je nejkratší úsek stavby – 5,7 km dlouhý severní obchvat Banské Bystrice. Náročnost výstavby tohoto úseku spočívá v tom, že úsek je stavěn přímo ve městě. Je zde značné množství různých stavebních objektů. Bylo potřeba zajistit inženýrských sítí; mnohé z těchto sítí ale nebyly patřičně zdokumentované, nebo byly zdokumentované jen zčásti. Projektant proto musel často do značné míry improvizovat přímo na místě. Na tomto úseku najdeme také nejvíce mimoúrovňových křižovatek – celkem čtyři. Je zde rovněž 28 mostních objektů. Úsek bude v provozu od července 2012. Výstavba nové rychlostní silnice má mít význam nejen z hlediska dalšího rozvoje silniční sítě a regionu, ale podle odborníků dojde také ke zvýšení atraktivity území pro regiony a k vytváření nových pracovních míst. Moderní rychlostní komunikace zajistí také větší plynulost a bezpečnost silničního provozu. Konečně díky odklonění dopravy se sníží emise hluku a dalších škodlivin dojde tak ke zvýšení kvality života obyvatel v regionu. Vláda chce pomocí projektů PPP maximálně urychlit výstavbu slovenských dálnic; výhledově by se jich mělo postavit kolem 150 km. Po R1 mají přijít na řadu severní úseky dálnice D1, která v budoucnu spojí Bratislavu s Košicemi.