Přední světoví ekonomové a energetice jsou optimisté. Na opětovný boom uranu usuzují nejenom podle stávajícího vývoje za posledních 5 let, kdy se objem těžby uranové rudy zvýšil cca o 1/3, ale zejména podle nové vlny objednávek jaderných reaktorů ve světě. V současnosti se buduje a připravuje ke spuštění bezmála 70. Dalších cca 150–160 reaktorů chtějí zainteresované státy vyprojektovat a postavit do roku 2030. Co se týká ceny uranu – klesá. Experti to přičítají dočasnému převisu nabídky tohoto paliva nad jeho momentální spotřebou. Zejména po tragických událostech v japonské Fukušimě. Nelze přehlédnout rovněž fakt, že na světová odbytiště nastoupily některé nové těžařské státy. Třeba středoasijský Kazachstán. To mj. způsobilo, že některé firmy budou muset stávající těžařské lokality a operace uzavřít: tržby za jimi vytěžený uran v konkrétních případech nepokryjí ani jejich vlastní náklady na těžbu. Ekonomové upozorňují, že do aktuální situace na trzích s uranem se nepochybně promítne i očekávaný konec americko-ruského programu Megatons to Megawatts. Shodly se na něm vlády obou velmocí v roce 1993, když přikročily k likvidaci zásob jaderných zbraní. Rušené jaderné hlavice a transformace vysoce obohaceného uranu na zdroj paliva pro jaderné elektrárny se završí letos. Za 20 let se takto podařilo zabezpečit zdroje, na něž by jinak bylo zapotřebí vytěžit přes 10 000 t uranové rudy. Už v roce 2014 nelze podle nich vyloučit první výpadek nabídky a růst poptávky po uranovém palivu. To se mj. projeví i jeho zdražením. Antijaderné energetické koncepce některých evropských států (zejména SRN, Rakouska aj.) situaci na trzích s uranovým palivem podle expertů příliš neovlivní. Odstavku několika málo evropských jaderných reaktorů souběžně nahradí dynamická výstavba a spouštění nových jaderných elektráren v Číně, Indii, USA, Rusku a dalších státech. /ex/
