Jednou z nepřehlédnutelných kampaní nastupujícího podzimu s dopady na dopravu a energetiku byl Evropský týden mobility. Jsou to právě doprava a energetika, která se citelně podepisují na neblahém stavu našeho životního prostředí, a to nejenom v podobě dusivého smogu v dopravně přetížených centrech měst anebo při permanentních pohybech cen tankovaných paliv. Vzpomenutý Evropský týden mobility je každoroční kampaní o udržitelné městské mobilitě, organizované s podporou Evropské komise. Neměl by ustrnout jen u plamenných apelů na další intenzifikaci hromadné veřejné dopravy na úkor přetížené individuální. Neměl by vygenerovat pouze nové plány na budování cyklostezek a zkvalitnění pěších zón, třebaže ani na ně bychom neměli zapomínat. Energetické, teplárenské a dopravní emise představují zdravotní riziko a podílejí se na vzniku řady vážných chronických onemocnění. Podle MŽP ČR koncentrace aerosolových částic v městském ovzduší byly v roce 2016 jednou z příčin zhruba 4 000 předčasných úmrtí. Při čtení oné cifry mrazí. Stejně jako z detailního rozboru největšího ohrožení: pro lidské zdraví jsou nejproblematičtější jemné prachové částice, které díky své velikosti pronikají až do plicních sklípků. Na ně se mohou vázat polycyklické aromatické uhlovodíky – zejména benzo(a)pyren, jenž má prokázané karcinogenní účinky. Stesky na dopravní prostředky se spalovacími motory se mohou opřít i o výmluvné ekonomické údaje, a to ze studií Ústředního automotoklubu ČR a ČVUT v Praze: od roku 1993 se počet osobních vozidel v tuzemsku téměř zdvojnásobil. Českého řidiče přijde „postávání“ v dopravních zácpách ročně bezmála na 19 000 Kč a dlouhé hady čekajících vozidel se jen předloni promítly do ekonomické bilance ČR ztrátami ve výši 118 mld. Kč. Počítalo se také v Bruselu: podle Evropské komise dopravní zácpy představují pokles HDP až o 1 %... Nový parlament a nová vláda by měly začít konat. Principiálně a nekompromisně. V zájmu nás všech. A nejenom proto, že máme pár dnů po skončení voleb. /uai/
