Ukousnout si z žírného krajíce plateb za pohonné hmoty pro tuzemský transport bylo (a je) lákavé sousto. Neodolala mu ani biopalivářská lobby. Bionaftu a biolíh vyzdvihla na piedestal nové palivářské epochy. Řada ekologických entuziastů (a to i mezi novináři) je ocejchovala za první schůdek do propasti karbonové energetiky a dopravy v Česku. Jak praví klasik, čas oponou trhl. A původní smělé vize, koncepce i marketingové proklamace – vybledly. Soudě podle výrobních a odbytových bilancí na počátku roku 2017, biopalivářská bublina splaskla. Ne, nezpronevěřila se původnímu ekologickému étosu. „Ošetřily“ ji pouze některé výrobní, zpracovatelské, distribuční a obchodní subjekty. A také „politici na jedno volební období“. Zastávka u leckteré pumpy v Česku je v poslední době tristní. I při pokračujícím kolotoči cen nafty a benzínu, po tělocviku s daněmi na marketingově adorovanou bionaftu a bioetanol, stojanů a nádrží s oběma produkty rapidně ubylo. Zájem o ekologičtější suroviny pro pozemní transport ochabl. A kde chybí poptávka, tam rezignují i producenti. Zatímco v rekordním roce 2014 činila produkce bionafty bezmála 220 000 t a její spotřeba se přehoupla přes magickou hranici 300 000 t, vloni to byl razantní propadák. Se seriózními i s tendenčními zdůvodňovateli neblahé situace se příslovečný pytel teprve roztrhne. Ať už dospějí k jakémukoliv vysvětlení, ať už budou boom biopaliv srovnávat s nechvalně známým boomem soláru po česku (či nikoliv), rozhodující bude výsledek. Tedy: jak se postaví k eventuálnímu oživování nechtěného biodítětě zemědělci, konkrétní zpracovatelské firmy i jejich zákazníci? Zda a jaké resuscitační nástroje přijmou? Biopaliva nelze šmahem zatracovat. Také ČR se přihlásila k bruselským pro-gramům na postupné snižování ekologických běd. A že zastaralá doprava na bázi fosilních paliv je jedním z hlavních producentů emisí, o tom dneska nezapochybuje už nikdo. Ještě nedávno byl hitem biopalivářských predikcí přechod od I. ke II. generaci zelené biomasy. A spousta grafů a tabulek s propočty hmotností vyrobených a přimíchávaných biosložek do fosilních paliv. Co teď? Bude biopalivářská lobby skrečovat zápas o pohon autobusů, nákladních a osobních aut ve prospěch kolegů „přes plyn“? Tak či onak: ve finále by neprohráli pouze motoristé. /kar/
