V TT č. 19/2016 jsme otiskli krátkou notickou „Klesá objem investic do energetiky“. V ní jsme mj. tlumočili několik vážných upozornění Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Za všechna si připomeňme alespoň 3 čísla: celosvětový objem investic do energetiky podle zjištění IEA vloni poklesl o 8 % a činil 1,8 bilionu USD (cca 43,3 bil. Kč). Už při prvním letmém čtení se jedná o ohromující částky. Pro větší srozumitelnost je lze přepočítat i v konzumní rovině. Třeba za nákupy tisíců rychlých sportovních aut, za tuny luxusních hodinek a šperků, příp. za turistickou invazi po nejdražších letoviscích celé planety. Jenže: byly vloženy do nových energetických zdrojů a přenosových sítí, do exaktních opatření k efektivnějšímu využívání energií a tepla a nikoliv naposledy za náhradu dožívajících fosilních energetických kapacit. Bez zbytečného patosu: na první krůčky světové energetiky po dekarbonizační trajektorii vývoje, k racionalizaci výroby a spotřeby energií, k novým nízkouhlíkovým formám produkce energie a tepla. Padla také zmínka o poklesu investic do těžby ropy a plynu. Podle IEA je alarmující. Otázka zní: pro koho nejvíce? Pro konzervativní těžařské a energetické skupiny, jež svůj byznys založily na nevratném drancování přírodních surovinových vstupů? Pro podnikatele, kteří necítí odpovědnost za ohrožování životního prostředí? Pro subjekty, jež bez skrupulí upřednostňují dnešní zisk před tolik potřebnou a strategicky nevyhnutelnou technickou a technologickou transformací? Budoucnost patří tzv. čisté energii. K jejímu prosazování a k účinné ochraně klimatu se právě před rokem (na XXI. mezinárodní konference OSN o klimatu v Paříži) zavázaly vlády dvou stovek zemí. Fakt, že nyní postupně ohlašují oficiální potvrzení pařížských dohod, je povzbudivý. Může nás těšit, že se mezi ně zařadila také ČR. Nejásejme však předčasně: na globální investice do výroby energie z nefosilních zdrojů ze vzpomenutého 1,8 bil. USD vloni připadlo jen 313 mld. USD, sotva 1/5 veškerých investic v energetickém sektoru… Odpovědný přístup k energetické současnosti i budoucnosti nelze souběžně a kategoricky podmiňovat pouze razantními a dlouhodobě se zvyšujícími cenami energie a tepla. Nestačí pařížské závazky okázale proklamovat a přitom se spoléhat, že exaktní (a nikoliv levné) kroky k jejímu naplnění příjme někdo jiný. Vztaženo na citovanou zprávu IEA třeba Čína (vloni tento největší světový investor vložil do energetiky 315 mld. USD), anebo USA, RF či Indie. Patří k lidské povaze si problémy zjednodušovat, příp. je substituovat. V případě moderní a ekologicky akceptovatelné energetiky a teplárenství, kupř. adorací nových fotovoltaických nebo eolických elektráren. Škoda, že se inkriminovaná zpráva EIA prodrala jen na stránky úzkého spektra tuzemského tisku. Nepřekryla ji pouze pofiderní bulvární témata nebo momentální politické půtky. Ale i zpravodajství z jednání OPEC, včetně informací o neskrývaných pokusech (jak některých jeho členů, tak těžařských zemí mimo tuto organizaci) ropné trhy, objemy těžby i ceny suroviny upravit (či spíše zdeformovat) k vlastnímu (ekologii vzdálenému) obrazu. Čím jiným, potřebnějším a perspektivnějším se zrovna zabývali klimatem jindy tolik posedlí politici a ekologičtí aktivisté? /uai/
