Každý z nás je za čisté životní prostředí. Za levnou energii. Nikdo se nechceme zbytečně omezovat. To vše lze pochopit. Je však toho možné dosáhnout na bázi fosilní energetiky? Protiklady se v reálném životě spojují jen zřídka. Z podstaty věcí i procesů samotných. Debaty zastánců zelené energie a naopak subjektů, jimž těžba, zpracování a prodej fosilních energetických zdrojů přináší nemalé zisky, to jen potvrzují. V mediálním stínu Paříže se v Evropě (konkrétně ve Vídni) souběžně a bez velké publicity odehrála další významná celosvětová konference: zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC-Organization of the Petroleum Exporting Countries). Jen pro připomenutí: tato vrcholná mezivládní organizace sdružuje největší exportéry ropy na planetě. Členské státy OPEC kontrolují cca 75 % veškerých ropných zásob světa. Prizmatem komerčních operací: zabezpečují cca 1/3 veškeré ropné produkce a 1/2 objemu vývozu ropy. OPEC není sbor charitativních entuziastů. Díky postavení OPEC v celosvětovém ropném průmyslu jeho rozhodnutí mají řadu konsekvencí pro ekonomickou politiku jak členských, tak zákaznických států. Zdálo by se, že stanovisko prosincového zasedání OPEC neomezovat těžbu ropy a nadále produkovat cca 31,5 mil. barelů denně vlastně konvenuje s leckdy rozhorlenými ekologickými diskusemi v Paříži. Že někteří ropní oligarchové snad dokonce pocítili spoluodpovědnost za současný stav ovzduší, vod a půd… Opak je pravdou. To bezprostředně dokumentoval briefing po skončení jednání. Absence horního limitu těžby je jen dočasná. Stejně jako propad cen. Podle generálního tajemníka Abdalla El-Badri: „OPEC počká do června 2016 a poté případně rozhodne o novém limitu těžby.“ Ještě méně servítků použil irácký ministr těžby ropy Adel Abdul Mahdi: „Proč by měl jenom OPEC obětovat část svého podílu na trhu? Američané nemají žádný těžební strop. Rusové nemají žádný těžební strop. Proč by ho měl mít OPEC?“ Suroviny je na ropných odbytištích dostatek a v dostatečné škále druhů. Cena za 1 barel krátce po zasedání atakovala hranici 40 USD. Nastoupený trend srazit těžební kvóty konkurence, „potrestat“ americké těžaře a získat zpět rozhodující pozice na světovém ropném trhu, OPEC nedeklaruje nahlas. I tak mu přináší plody. Americká těžba na ropných plošinách v šelfech během prosince 2015 už poklesla pod hranici 5 mil. barelů denně. A co se týká provozovaných ložisek, oproti loňsku jich zbyla sotva polovina. I nejloajálnějším klientům amerických ropných firem je jasné, že pokles objemu americké těžby bude pokračovat. Zatím nezodpovězenými otázkami jsou: kdy a kde se tento propad zastaví? A kolik to bude ve finále stát zákazníky, kteří se těší momentálnímu poklesu účtů za natankované palivo pro svá vozidla se spalovacími motory? Průmyslově rozvinutý svět byl v nedávné minulosti vystaven důsledkům střetů o ropu a plyn, resp. o větší sousta z tržeb za tyto fosilní energetické suroviny, již několikrát. Dostatečně poučeni jejich dopady můžeme jen souhlasit s těmi ekologickými sdruženími, která horují za principiální dekarbonizaci a transformaci světové energetiky. Odchod od jejich uhlíkových forem a zdrojů se však nepodaří hned a nebude levný. Dokud se ale nedokážeme účinně oprostit od uhlíkové stopy, podobným situacím budeme vystavováni i nadále. /uai/
