Energetická společnost ČEZ zahájila
v půli března v Počeradech
stavbu své první velké paroplynové
elektrárny (viz aktualitu v TT
č. 7/2011). Instalovaný výkon dosáhne
840 MW. Generálním dodavatelem
cca 20miliardové investice je
ŠKODA PRAHA Invest.
„Vývoj v energetice směřuje k nízkoemisním
či zcela bezemisním zdrojům,“
uvedl Martin Roman, předseda
představenstva a generální ředitel
ČEZ. „Právě plynové elektrárny můžeme
do nich zahrnout. Jsou vysoce
ekologickým zdrojem pro výrobu
elektřiny. Svým provozem příliš
neovlivňují životní prostředí. Díky
nejnižším nákladům na instalovaný
megawatt, krátké době realizace a vysoké
tepelné účinnosti jsou výrazně
zvýhodněny oproti ostatním zdrojům
na fosilní paliva.“
Paroplynové elektrárny jsou vysoce
flexibilní. Dokáží stabilizovat elektrizační
soustavu. Ve výrobním portfoliu
ČEZ však dosud scházely. Nový paroplyn
v Počeradech získá oborový
primát 1. velkého zdroje v tuzemsku.
Z pohledu plynařů: ze zemního plynu
se v ČR zatím generuje pouze cca
1,5 % elektřiny ročně.
NOVY ZDROJ V AREALU
STAVAJICI UHELNE ELEKTRARNY
Surovinově umožnil ČEZ výstavbu
paroplynové elektrárny 15letý kontrakt
na dodávku plynu se skupinou
RWE. Zajištění dlouhodobé dodávky
od stabilního partnera je pro výstavbu
nových zdrojů klíčové. Nový paroplyn
vznikne v areálu současné uhelné
elektrárny. Její chod ovlivní jen minimálně.
Podle specialistů ČEZ: nová
elektrárna poběží na plný výkon pouze
v pracovních dnech (od 6 do 22 hodin).
O víkendech a v nočních hodinách bude
paroplynový cyklus odstaven.
Generální dodavatel stavby společnost
ŠKODA PRAHA Invest pracuje
na tomto projektu už od roku 2008.
Kompletně jej zabezpečila v rámci
programu Obnovy výrobní kapacity
Skupiny ČEZ v ČR, jež realizuje jako
generální dodavatel. Zajistila rovněž
všechna legislativní oprávnění a vybrala
vhodné dodavatele zařízení. Mimo
jiné objednala dvě plynové turbíny
(každou o výkonu 284 MW) u společnosti
Siemens. U společnosti ŠKODA
POWER zajistila dodávku parní
turbíny o výkonu 273 MW a u firmy
SES Tlmače spalinový kotel s příslušenstvím.
Podle generálního ředitele
ŠKODY PRAHA Invest Ing. Daniela
Jiřičky: „Tímto projektem se potvrzuje
významná role naší společnosti jako
vyspělého generálního dodavatele
energetických celků. Výstavba paroplynové
elektrárny je bezpochyby jak
pro nás, tak pro všechny zúčastněné
dodavatele významný projekt, neboť
tato oblast energetiky má při nárůstu
výroby z obnovitelných zdrojů a zvyšující
se potřebě diverzifikace výrobních
zdrojů velkou budoucnost.“
První elektřinu by počeradský paroplyn
mohl dodat do sítě již v červnu
2013. Dosahovaná garantovaná čistá
účinnost paroplynového cyklu má činit
57,4 %. Z ekologického pohledu:
paroplynové elektrárny neprodukují
žádné emise oxidů síry či prachu a co
se týká emisí oxidu uhličitého, jsou
považovány za nízkoemisní zdroje.
KAM SMĚŘUJE VYVOJ
PAROPLYNOVYCH ELEKTRAREN?
Za uplynulých 5 let se celosvětová
energetická síť rozrostla řádově
o stovky nových a rozestavěných paroplynových
zařízení. Celkový počet
instalovaných jednotek o výkonu nad
400 MWe už jde do tisíců. Vedoucí
tandem v instalaci nových paroplynových
zařízení představují USA a Japonsko.
V Evropě jsou průkopníky
Itálie, Španělsko a Velká Británie.
Nejnákladnější částí paroplynových
zařízení je spalovací turbína. Dlouhodobě
je jedním z hlavních témat zvyšování
teploty spalin na vstupu do spalovací
turbíny. Očekává se postupný
růst až na 1500 °C, a to už během příštích
5 let. Zároveň dojde ke zvýšení
čisté tepelné účinnosti paroplynového
oběhu: na 60 %.
Paroplynové elektrárny se dnes dodávají
prakticky „na klíč“. Cena standardních
modelů se pohybuje okolo
500 EUR/kWe. Rozptyl výsledných
investičních nákladů je způsoben rozdílnými
technickými a ekonomickými
podmínkami instalace a zprovozňováním
zařízení. Takže průměrné výsledné
investiční náklady jsou zhruba
dvojnásobné. Doba výstavby paroplynového
zařízení se pohybuje v rozpětí
30–40 měsíců. To je výrazně méně než
u klasických uhelných nebo jaderných
elektráren.
„Obětí“ za tyto přednosti jsou dodávky
ušlechtilého a drahého paliva
pro provoz spalovací turbíny. Nejčastěji
se paroplynové zdroje staví
na zemní plyn, v některých případech
na olej. V úvahu přicházejí rovněž plyny
po zplyňování uhlí, biomasy, event.
z různých technologických procesů.
Tyto varianty jsou spíše výjimečné.
Zajímavou perspektivu do budoucna
nabízejí paroplynové zdroje s integrovaným
zplynováním uhlí (IGCC
– Integrated gasification combustion
cycle), které patří k tzv. technologiím
čistého uhlí (Clean Coal Technologies).
„Neméně významným hlediskem je
energetická bezpečnost. Tu můžeme
dosáhnout jen diverzifikací zdrojů,
a to jak z hlediska zemí, odkud zdroje
energie dovážíme, tak rozhodnutím
v jakých typech elektráren budeme
elektřinu vyrábět. Výroba elektřiny ze
zemního plynu je v ČR zatím na minimální
úrovni,“ poznamenal Peter
Bodnár, člen představenstva a ředitel
divize investice ČEZ.
CO S „UHELNYMI“ POČERADY?
Projekt uhelné Elektrárny Počerady
I a II se začal připravovat v říjnu
1959. Výstavba započala v únoru
1964. Všechny bloky elektrárny vyprojektovala
a postavila ŠKODA
PRAHA. V I. fázi proběhla výstavba
bloků č. 1 až 4. Do provozu byly
uvedeny v letech 1970 a 1971. Ve II.
fázi vznikly bloky č. 5 a 6, které byly
zprovozněny v roce 1977. Počerady se
tak staly v tehdejším Československu
1. zdrojem osazeným výlučně bloky
o výkonu 200 MW. Na začátku roku
1994 byl blok č. 1 (vzhledem k útlumovému
programu uhelných elektráren)
odstaven z provozu. Bloky č. 5
a 6 pak byly v říjnu 1994 vůbec první
odsířené v ČR. Odsíření zbylých bloků
se kompletně dokončilo na podzim
1996. Nyní mají Počerady výkon 5 x
200 MW.
Elektrárna Počerady patří v současné
době mezi největší výrobní zdroje
v rámci uhelných elektráren Skupiny
ČEZ. Ročně vyrobí cca 7 TWh elektrické
energie, při průměrné spotřebě
tepla v palivu 10,25 GJ na vyrobenou
MWh. Není bez zajímavosti, že původně
měla stát v Egyptě. Z kontraktu
však v 50. letech 20. století sešlo a hotový
africký projekt se použil pro Počerady.
Strojovny bloků jsou proto postaveny
z montovaného železobetonu
a nejsou podsklepeny. Vlastní turbíny
a alternátory jsou umístěny v samostatných
boxech, které jsou odděleny
od ostatních turbosoustrojí. Každý
z boxů má dvě posuvné střechy. Nad
boxy projíždějí dva portálové jeřáby
umožňující montáž a demontáž turbín
či alternátorů. V tomto projektovém
uspořádání tedy schází klasická hala
strojovny, jak je tomu ve většině ostatních
tepelných elektráren. Průtlačné
kotle jsou postaveny v tzv. polovenkovním
provedení. Veškerá podlaží
jsou z ocelové konstrukce a zvenčí
(od 15 až do 50 m) jsou pouze oplechovaná.
Plechové jsou i zauhlovací
zásobníky.
Podle oslovených expertů, management
ČEZ bude muset rozhodnout jak
naloží se starým dosluhujícím počeradským
zdrojem. O jeho definitivním
odstavení, anebo naopak o rozsáhlé
technické a ekologické modernizaci
rozhodne nejenom poptávka po elektřině
na tuzemském a evropském trhu
v průběhu této dekády, ale i možnost
zajistit pro něj spolehlivé, dlouhodobé
dodávky paliva za akceptovatelné ceny.
/fa/