Počátkem března roku 2020 bylo vše připravené. Vývojáři, výrobci, prodejci, spotřebitelé i další příznivci elektrotechniky, energetiky, elektroinstalace, elektroniky, digitalizace, automatizace, ICT, osvětlení a zabezpečení se chystali na každoročně pro Českou republiku (a vlastně i pro Slovensko) největší veletržní událost zaměřenou těmito směry (pokud tedy nepočítáme Mezinárodní strojírenský veletrh, který je však orientován mnohem šířeji). Za uplynulých 27 let své existence se veletrh Amper stal zajímavou, do jisté míry mezinárodní komunikační platformou, v jejímž rámci se setkávají výrobci a poskytovatelé technologií s novými potenciálními obchodními partnery, a rovněž místem pro odbornou diskuzi s předními autoritami českého průmyslu. Připraveni jsme byli i my. Příloha Průmyslová automatizace a robotizace, jež obsahově veletrh silně akcentovala, už byla v tiskárně. Technický týdeník, jehož hlavním tématem byl právě Amper 2020 už byl také téměř hotový, když den před odesláním do tisku přišla zpráva o ročním odkladu tohoto veletrhu. Stalo se tak pouhé čtyři dny poté, co byly v České republice odhaleny první tři případy onemocnění dnes už dobře známého pod označením covid-19. Ačkoliv to v té době mohlo mnohým připadat jako poněkud přehnaná reakce, následující dny prokázaly, že šlo o velmi prozíravé rozhodnutí. Už 12. března totiž vláda vyhlásila nouzový stav, jehož součástí byl zákaz kulturních, sportovních, společenských i náboženských akcí s účastí přesahující 30 lidí a o dva dny později už se zavíraly některé obchody a restaurace. Nechci celou tu anabázi uplynulých dvou let dále podrobněji připomínat, ostatně všichni ji máme ještě v živé paměti. Připomenu jen, že ani v loňském roce se Amper nakonec neuskutečnil a na letošek jej pořadatel z opatrnosti posunul až na květnový termín, který po zkušenostech z minulých let sliboval větší míru jistoty konání. Virus SARS-CoV-2, který onemocnění způsobuje, postupem času potvrdil hypotézy některých odborníků o tom, že by se v rámci mutací mohl proměnit v nakažlivější variantu, která však nakonec sama povede k útlumu pandemie. Podobně jako tomu bylo u pandemie španělské chřipky na počátku 20. let minulého století. Díky tomu se i přes nesouhlas velké části obyvatel s očkováním svět vrací alespoň v tomto ohledu k normálu a platí to také o světu akcí a veletrhů. Byl by to vlastně i dobrý důvod k oslavám, nemohu však ani v této souvislosti opomenout dění na Ukrajině. Pro miliony lidí ve východní části Evropy se svět totiž do normálu nejen nevrátil, ale je pro ně ještě mnohem horší. Většina světa se k tomuto sice nestaví lhostejně, nicméně útrapy desítek milionů Ukrajinců se ani tak nedaří zastavit. Následky pandemie se tak propojují s důsledky válečného konfliktu, který vedle mnoha obětí a škod prohlubuje už tak nemalou složitost situace v oblasti nedostatku některých surovin a komponent i růstu cen, a tedy i inflace. Nepochybně tak jistě i do určité míry ovlivní i účast, respektive neúčast některých vystavovatelů a exponátů na zmíněném veletrhu. Važme si toho, že žijeme v míru a že můžeme opět navštěvovat kulturní, sportovní, společenské a veletržní akce i sebe navzájem bez omezení. A zůstaňme solidární. /Ing. Michael Málek, šéfredaktor/
