Plasty a tepelné izolace budov

Zcela nedílnou součástí našeho života se staly plasty. Jejich výroba i spotřeba vykazují trvalý růst, když svým objemem překročily světovou výrobu oceli již v roce 1989 - viz graf 1. Evropští výrobci primárních plastů jsou sdruženi v organizaci Plastics Europe se sídlem v Bruselu (www. schp.cz). Jednou z jejich priorit je přispívat k úsporám energií a tím ke snižování emisí oxidů uhlíku. Výrobci plastů jsou integrální součástí chemického průmyslu sdruženého v CEFIC v Bruselu a přispívají k tomuto cíli především úspornými technologiemi, biopalivy, izolačními hmotami, nanotechnologiemi apod. (www.cefic.org/energy). Do roku 2005 se chemický průmysl EU15 podílel na plnění závazků z Kjótského protokolu jednou třetinou, když index výroby oproti roku 1990 dosáhl hodnoty 155 a index emisí poklesl na 74. Pro III. etapu snižování emisí, tj. po roce 2012, však CEFIC požaduje provést srovnání 8 klíčových technologií, které představují 90 % emisí s technologiemi mimo Evropu. Pro někoho možná bude překvapivé zjištění, že průmysl produkuje 20 % celosvětového množství skleníkových plynů. V souvislosti s budovami je tato hodnota vyšší než 40 %. Ze studie CEPS vyplývá, že izolace budov jsou absolutně nejefektivnějším opatřením při úsporách energií a snižování emisí skleníkových plynů. Při realizaci všech navržených opatření ke zlepšení energetické účinnosti evropských staveb by se ušetřilo ročně 270 mld. eur za energie a emise oxidu uhličitého by se snížily o 460 mil. t, což je více než současný závazek z Kjotského protokolu. Domácnosti se na spotřebě energií podílejí následovně: l vytápění 53 % l automobily 31 % l ohřev vody 8 % l elektrické přístroje 8 % Potenciál úspor je jak v obytných budovách, které spotřebovávají 60 % z celkové spotřeby budov, tak v ostatních objektech. Tepelné ztráty na budovách jsou rozděleny následovně: l obvodové zdi 35 % l střecha 25 % l podlaha 15 % l dveře 15 % l okna 10 % Podle jiného zdroje (www.propubs. com) se postupnou rekonstrukcí starých budov a při aplikacích nových stavebních norem mohou v EU ročně snížit emise oxidu uhličitého o 30 - 45 mil. t. O tom, jak vývoj stavebních norem v Německu ovlivňoval spotřebu energií, exhalace a náklady v budovách za rok na m2 obytné plochy, vypovídají následující údaje: Při průměrném ročním zdražování energií v ČR o 3 % protopí majitel domku za méně než 40 let stejnou částku, jako byla hodnota nového domu. Základem snížení energetické náročnosti budov jsou úpravy jejich stavebního řešení. Požadavky jsou uvedeny v ČSN 73 0540-2 z roku 2007. Nástrojem pro dílčí hodnocení stavebně energetických úprav obvodových konstrukcí budov je energetický štítek, který klasifikuje stavební řešení budovy do 7 kategorií: od velmi úsporných /A/ až po mimořádně nehospodárné /G/. Obdobný průkaz energetické náročnosti celé budovy zohledňuje součet dílčích potřeb energií na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, na přípravu teplé vody a osvětlení. Povinnost dokládat oba průkazy májí od 1. 1. 2009 vlastník budovy, společenství vlastníků, provozovatel a u novostaveb stavebník. Převážná většina bytové výstavby v ČR má parametry vnějších stěn zhruba čtyřikrát horší, než požadují současné technické normy. Profesní sdružení, které se na zateplování vnějších stěn soustřeďuje, je Cech pro zateplování budov (www.czb. cz). Etabloval se v roce 1993, sídlí v Praze a má 48 členů, jejichž činnost těsně souvisí se zateplováním stěn nejrozšířenějším způsobem, tj. aplikací tzv. ETICS - vnější tepelně izolační kontaktní systémy. V systému lze uplatnit několik druhů plastů - ať již pro izolační účely (PUR, PIR, XPS, EPS), tak pro upevnění a fixaci (PP, PA, PVC). Při překotném růstu produkce ETICS (hodnota za rok 2007 se vyšplhala na 16 mil. m2 a za rok 2008 můžeme očekávat přes 18 mil. m2) je nutno zabránit nedodržování optimálních postupů při výběru ETICS a při jeho zabudování do stavby. Cech vydal řadu technických pravidel, při jejichž dodržení by izolační systémy měly mít minimální životnost stanovenou EU na 25 let. Do mozaiky organizací, které významně přispívají k úsporám energií v budovách, patří Sdružení EPS ČR se sídlem v Kralupech - www. epscr.cz. Vloni oslavilo 10 let své činnosti, během nichž se podařilo zvýšit povědomí stavební veřejnosti o moderních postupech izolací i výstavby energeticky úsporných domů. Kupříkladu v roce 2004 byl za podpory Sdružení postaven nízkoenergetický dům v Praze a v roce 2007 další Pod strání. Těsně spolupracuje s Cechem pro zateplování budov, přičemž účinnost činnosti lze posuzovat i růstem spotřeby EPS v ČR - viz graf 3. V roce 2007 se ve světě spotřebovalo 4,7 mil. t EPS, v Evropě 1,4 mil. t. ČR se absolutní spotřebou a spotřebou na hlavu dostala do první evropské pětky. Pozitivně lze hodnotit i Ministerstvem životního prostředí připravovaný program dotací na zateplování budov v roce 2009 ve výši 10 mld. Kč s pokračováním v dalších letech. Obavy z eventuálního nedostatku izolačních materiálů lze vyvrátit grafem o historickém nárůstu výroby EPS v Synthosu Kralupy. Taktéž konkurenční výrobci EPS jsou připraveni dodat matriál v požadované tonáži. Zpracovatelské kapacity v tuzemsku jsou schopné pokrýt zvýšenou poptávku po EPS, přičemž jednou z priorit Sdružení je přísný monitoring kvality produktů z EPS. Limitem čerpání plánovaných peněžních prostředků tedy bude rychlost vydání metodických pokynů a zejména kapacita stavebních firem speciálně zaměřených na zateplování budov. V Evropě je pomocí EPS údajně izolováno neuvěřitelných 200 mil. budov. Přitom vlastní spotřeba energie na výrobu EPS perliček, transport ke zpracovateli, vlastní výrobu, úpravu a zabalení desek a jejich transport na stavbu v závislosti na objemové hmotnosti osciluje v rozmezí 108 - 269 kWh.m-3. Při aplikaci na izolaci budovy se ušetří tato energie za méně než 1 rok. Zbylé roky do ukončení životnosti (minimálně 25 let, spíše však 40 roků) už pak vykazují čistou úsporou. Na úsporách energií v budovách se podílejí kromě EPS i další plasty. Vypíchnout třeba PVC, celosvětově 3. nejpoužívanější plast ve světě. Dokonalá těsnost oken a dveří z PVC může zabránit až 25 % tepelných ztrát budov. Ing. František Vörös Sdružení EPS ČR