Nejenom pro řadové občany, ale i pro investory je důležitou záležitostí bezpečnost příslušného regionu, resp. země. Společnost FM Insurance Comp. zpracovává pro ně, a také pro pojišťovny, Globální FM index odolnosti dodavatelského řetězce. V údajích za rok 2016 je zahrnuto 130 států a hodnotí se HDP na hlavu, politická rizika, kontroly korupčního chování, kvalita infrastruktury, přírodní rizika, zranitelnost k ropným šokům a kvalita risk managementu. Pořadí: Švýcarsko, následované Norskem, Irskem a Německem. USA obsadily 7. místo, ČR 27., Slovensko 45., Rusko 75. a Venezuela poslední, 130. místo. Koncem listopadu publikovalo Světové ekonomické fórum (WEF) zprávu o Globálním indexu konkurenceschopnosti (GCI) pro 138 států. Vedoucí pozici obhájilo Švýcarsko, následované Singapurem, USA, Nizozemskem a Německem. Hodnotilo se 12 pilířů, jako např. činnost institucí, infrastruktura, životní prostředí a inovace. Česká republika obsadila 37. místo, když nejhůře byly hodnoceny inovace a instituce, nejlépe zdraví a vzdělání. Koncem předešlého roku publikoval Eurostat více jak 100stránkovou studii o vývoji udržitelnosti v EU (Sustainable Development in the European Union). Ze 14 sledovaných parametrů uvádím pouze část: Téměř jedné čtvrtině (23,7 %) obyvatel EU hrozí bída a sociální vyloučení. Podíl výroby obnovitelné energie se zdvojnásobil proti roku 2004 a dosáhl výše 16 %. Podíl finančních prostředků na výzkum a vývoj z HDP dosáhl v roce 2014 výše 2,04 % proti 1,79 % v roce 2000. Je však nižší než v USA, Japonsku a Jižní Koreji. Exhalace skleníkových plynů poklesly v období 1990–2014 o 23 %, průměrná teplota vzrostla o 0,48 °C a je o 1,5 °C vyšší než v předindustriální době. Koncentrace nebezpečných částic v ovzduší měst poklesla o 21,6 % na 22,5 mikrogramu/m3. Indikátor organického znečištění vod poklesl v období 2002–2012 o 20,4 %. Průměrné množství odpadů na osobu pokleslo z 1907 v roce 2004 na 1806 kg v roce 2014. V tabulkách nalezneme postavení ČR ve všech 14 sledovaných indikátorech. Podle poslední studie Ipsos MORI, zahrnující 65 zemí, je 63 % občanů názoru, že jejich země je na špatné rozvojové cestě. Za nejhorší povazuje 38 % respondentů nezaměstnanost. Za nebezpečné je považována role populistických politiků, kolaps EU, vojenské napětí, finanční a obchodní války. Zda lze řídit stát jako firmu, se dozvíme v nejbližších letech z USA. Prezident Trump totiž jmenoval do týmu svých prominentních poradců 19 vedoucích představitelů z největších amerických firem průmyslu a obchodu. Do řídicích sfér své administrativy vybíral i z oblasti chemického, resp. plastikářského průmyslu. Nový ministr zahraničních věcí Rex Tillerson pracoval od roku 1975 u ropné a petrochemické firmy Exxon Mobil, od roku 2006 ve funkci výkonného ředitele. Firma patří k předním světovým výrobcům polyolefinů, investuje do využití břidlicového plynu v Texasu a v roce 2019 bude produkovat 2 mil. t PE. Největší americká chemická firma Dow Chemical se rozloučila se svým výkonným ředitelem Andrewem Liverisem, který se stal prezidentem nové Americké průmyslové komory. Firma Dow obdržela za rok 2016 ocenění za globální přístup k udržitelnosti. Liveris má za úkol revitalizovat americký průmysl s využitím výzkumu, inovací, investic a reshoringu (návrat průmyslových aktivit). Paní Betsy DeVos z rodiny majitelů firmy Prince Crop., firmy, která vstřikuje plastové díly pro auta, se stala ministryní školství. Americké ministerstvo obchodu povede generální ředitel Nexeo Solutions – druhé největší firmy pro vstřikování plastů – p. Wilbur Ross. Indikátor růstu Chemický průmysl je považován za významný indikátor růstu ekonomiky. Obrat světového chemického průmyslu za rok 2015 vykázal dle CEFIC hodnotu 3,5 mld. eur. Dominuje Čína s 1,4 mld. eur, následuje NAFTA s 0,6 a EU s 0,5 mld. eur. Do první desítky zemí se z Evropy protlačily: Německo, Francie a Itálie. Stabilitu evropského chemického průmyslu zajišťoval přebytek bilance export–import. Z posledních studií agentury Ceresana uvádím údaje o nejvíce používaných zpracovatelských technologiích plastů – vytlačování a vstřikování. V roce 2015 se ve světě zpracovalo technologií vytlačování 114 mil. t plastů, z toho 51 % v Asii a Pacifiku, 15,5 % v Severní Americe a 13,2 % v západní Evropě. Nejpoužívanějším plastem pro tuto technologii jsou polyolefiny, následované PVC. Z hlediska aplikačních segmentů dominují obaly, následované stavebnictvím. Do roku 2023 se očekává průměrný roční růst aplikací v obalech o 3,1 %, ve stavebnictví o 2,9 %. Novinky z oblasti vytlačování plastů lze získávat na www.extrusion- -info.com. Technologií vstřikování se zpracovalo v roce 2015 ve světě 55 mil. t plastů, z toho 54 % v Asii a Pacifiku, 15,4 % v Severní Americe a 14,3 % v západní Evropě. Do roku 2023 se očekává růst spotřeby takto zpracovaných plastů o 3,7 % ročně. Dominují obalové aplikace následovány dopravními prostředky. Novinky z oblasti vstřikování lze získávat na www.smart-molding. com. Podle agentury Grand View Research by světová spotřeba vstřikovaných plastů měla dosáhnout 277,8 mld. USD s 30% podílem obalových aplikací, spotřeba v automobilovém průmyslu má růst průměrně o 5,7 % ročně (zejména náhrady kovů). Polypropylen má dosáhnout 34% podíl na vstřikovaných výrobcích, následovat má ABS a HDPE. jaké byly trendy ? Redakce prest ižního časopisu Kunststoffe, který vychází již více než 100 let, zhodnotila trendy v plastikářském segmentu za rok 2016. Za nejvýznamnější počin považuje veletrh K2016 s důrazem na plasty pro 3D tisk, vlákny plněné plasty, Průmysl 4.0 a recyklace plastů. Za top trendy v inovacích, publikovaných v Kunststoffe v roce 2016, považuje s přihlédnutím k hodnocení čtenářů: Speciálně konstruované rámy pro cyklistická kola z vlákny plněných plastových kompozit, umožňující při výborných pevnostních vlastnostech snížit hmotnost. Grafen jako materiál 21. století, který umožňuje při extrémně nízké hmotnosti modifikace plastových aplikací k vysoké pevnosti. Inovovaný způsob třídění černých plastů z proudu odpadních drtí nebo granulí. Způsob konsolidace sklem plněných plastových výrobků kombinací infračerveného záření a vakua. Snížení spotřeby energie pro tavení plastů v plastikační zóně extruderu při současném zlepšení vlastností produktu. Produkty vyrobené pomocí 3D tisku s jemnou strukturou obdobnou vlasům. Výrobu lidských implantátů pomocí 3D tisku z bioplastů. Potisk výrobků z plastů plněných vlákny aplikací 3D tisku. Bio-steel vyrobený firmou AMSilk z přírodních vláken s 25násobně vyšší odolností proti zatížení než ocelový drát a o 15 % lehčí než syntetická vlákna. Mezi nejoblíbenější produkty čtenáři zařadili: Perforované boty firmy Adidas s využitím vláken z Bio-steelu. Stavebnicový systém pro 3D tiskárnu od firmy Fischertechnik pro kutily. Snadno montovatelné celoplastové sněhové „řetězy“ z termoplastického polyuretanu od firmy BASF. Průhlednou konzervu z plastu. Další generaci 3D tiskárny firmy Stratasys pro aplikace plastů v automobilovém průmyslu. Sportovní obuv z 3D tiskárny od americké firmy Amour. Okenní tabulku s infračerveným osvětlením pro automobily z polykarbonátu, vyvinutou firmou Sabic. Elektrotrojkolku firmy Yamaha z plastů od firmy BASF. Plně automatické vypěňování volných prostor při výrobě karoserií automobilů. Nové epoxidové pryskyřice pro sklem vyztužené výrobky s rychlostí vytvrzení do jedné minuty. Stavebnictví využívá vytlačované plastové profily, hlavně pro aplikace v potrubích, oknech, dveřích, na fasádách. Poptávka roste pro nové i sanované budovy, včetně rozvodných sítí. V roce 2015 se ve světě vyrobilo vytlačováním 22,5 mil. t PVC profilů, následovaly profily a fólie z polyolefinů. Za největší globální riziko budoucnosti lidstva je považován nedostatek vody pro domácnosti, zemědělství a průmysl. Naše planeta je sice pokryta ze 70 % vodou, avšak pouze 2,5 % z tohoto množství je sladká voda, většinou ve formě sněhu nebo ledu. Průměrný roční růst populace o 80 mil. zvyšuje potřebu vody o 64 mld. m3. Nutno řešit efektivitu využívání sladké vody a její dostupnost. Již dnes nemá 900 mil. obyvatel Země bezprostřední přístup k vodě a 2,6 mld. nemá k dispozici sanitární systémy. Plastové trubky mohou nahradit stará kovová potrubí s rizikovým olovem a přispívají ke snížení ztrát vody během transportu. Celosvětově se totiž 20–30 % pitné vody ztrácí v distribučním systému. Náhradou klasických potrubí pro vodu plastovými před rokem 2008 došlo v Itálii k úsporám 22,2 mil. eur (zdroj Plastics Europe). Spotřeba plastových trubek má globálně dosáhnout v roce 2023 výše 37 mil. t, v aplikaci pro pitnou vodu představuje růst o 4,8 % ročně. Podle agentury Freedostia má růst globální spotřeba plastových trubek do roku 2019 o 6,7 % ročně na 19,3 mld. m, v Evropě na 2,2 mld. m. Kromě PVC se v oblasti rozvodů vody, včetně sanitární techniky a čištění odpadních vod, uplatňují polyolefiny, dále PA a ABS. V průmyslu a zemědělství se uplatňují flexibilní trubky, včetně několikavrstvých, jejichž spotřeba má růst o 3,7 % ročně do roku 2020. Dalším segmentem jsou plastové povlaky na vnitřní části kovových trubek a předizolované potrubí (PUR) pro transport chemikálií, teplé a chladné vody a plynu. Evropská asociace výrobců plastových potrubí a fitinků (TEPPFA) reprezentuje výrobce s produkcí 3 mil. t potrubí za rok. Členem je i česká Asociace dodavatelů plastových potrubí (www.adppczsk.eu). Do roku 2020 by spotřeba plastových trubek v Evropě měla dosáhnout hodnoty 12,7 mld. eur. Mezi největší výrobce patří Wawin, Aliaxis, Pipelife, Rehau a Veka. Výrobci extruzních linek, jako např. KraussMaffeiBerstorff a Battenfeld – Cincinnati nabízejí linku pro průměr trubek přes 500 mm s životností min. 100 let – viz ilustrační obrázek. Největší koextruzní linka od Battenfeldu instalovali v roce 2015 v Rumunsku pro trubky s průměrem až 1200 mm. Stejný průměr trubky z PVC vystavila na K2016 firma Molecor ze Španělska. Na tomtéž veletrhu informovala indická firma Jain Irrigation System, že objednala u firmy Battenfeld Cincinnati linku na polyolefinové trubky o průměru 2500 mm. Celoplastové podzemní nádrže se uplatňují při jímání dešťové vody i jako fekální žumpy. Předností je snadná montáž, nenáročná údržba a mimořádně dlouhá životnost. Dveřní a okenní otvory v budovách mají na svědomí až 25 % tepelných ztrát. Ještě počátkem 80. let minulého století byla standardizována U hodnota pro okna ve výši 3,7 W/m2.K, k dosažení pasivního standardu budov je nutno tuto hodnotu snížit pod 0,8 W/m2.K. K tomu účelu se aplikují plastové rámy okna s trojskly. Problematiku řeší EuroWindoor (www. eurowindoor.eu). dominantní PVC Podle studie agentury Ceresana z července 2016, dosáhne globální trh plastových oken v roce 2023 výše 270 mil. jednotek, přičemž 53 % z nich je aplikováno v nových budovách. Dominantním materiálem pro tyto aplikace je a zůstane PVC. Nový sklem plněný polyamid firmy BASF Ultramid LFX může nahradit kovové části okenního systému, a tím i snížit vodivost a hmotnost okna. Evropský trh oken a dveří dosáhne v roce 2020 výše 225 mil. jednotek z PVC, dřeva, kovu, z toho 57 % aplikací se týká renovací. Podíl plastů kolísá od 30 % ve Skandinávii, po 65 % v Polsku, Rusku a Turecku. Podle Plastics Europe se ročně v Evropě aplikuje 80 mil. oken z PVC, což přináší úsporu produkce 5 velkých elektráren. Výrobci profilů pro okna a dveře využívají extruzní linky, např. firmy KraussMaffei nebo Greiner, které umožňují při koextruzi využívat regranulát ze starých aplikací PVC. V Evropě je aktivní asociace pro výrobu okenních profilů a obdobných stavebních produktů – EPPA. Český výrobce dveřních výplní firma VP trend Kladno používá pro tuto aplikaci terpolymery ABS. Dřevoplasty pronikají i do oblasti plotů, když jejich podíl v tomto segmentu vzrostl na 10,2 %. Nezanedbatelnou aplikací plastových profilů, zejména na bázi PVC, jsou lišty a profily pro zateplovací systém ETICS na bázi pěnového polystyrenu (EPS), event. minerálních izolací. Lišty a profily vyrábějí v České republice firmy Mateiciuc, Styroprofiles, HPI a Likov. Příště se budeme věnovat aplikacím plastů v silničním stavitelství. Ing. František Vörös Sdružení EPS ČR
