Perspektiva, vytvářená pro lidi Významné projekty pro 21. století

Kdo projíždí naším pohraničím, ať už autem nebo vlakem, nemůže mu místy uniknout jistá bezútěšnost opuštěných továrních objektů, provozů, obcí, dokonce i malých měst, ze kterých vymizel život vlivem odchodu lidí za novými životními i pracovními perspektivami. Přitom toto území, jak prokazují četné výzkumy, je obrovským potenciálem pro jeho znovuoživení, dané však smysluplnými projektovými záměry. Jedním z rozsáhlých a významných záměrů v oblasti příhraniční spolupráce je příprava Evropského seskupení pro územní spolupráci – zkráceně ESÚS, které představuje novou formu přeshraniční spolupráce zejména pro programové období 2014+, to znamená minimálně do roku 2020. CO JE TO ESUS? ESÚS je novinkou, právně ustanovenou Evropským parlamentem a Radou Evropského společenství, která umožňuje vznik seskupení regionálních a místních orgánů z různých členských států, aniž by předtím bylo potřeba podepsat mezinárodní dohodu a ratifikovat ji národními parlamenty. Z praktického pohledu to má značný význam. ESÚS totiž umožňuje těmto subjektům spolupracovat mnohem efektivněji. Například tím, že jim dovolí přímo žádat o evropské dotace či se dokonce podílet na správě evropských přeshraničních programů. Od ESÚS se očekává i vyšší kvalita přeshraniční spolupráce než doposud, vysvětluje dál jeho význam Ing. Vladimír Soběslav, vedoucí Odboru grantů a dotací z Krajského úřadu Královéhradeckého regionu. Navazujeme tím na stávající zkušenosti z realizace Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013, kdy ve srovnání s dalšími českými kraji v rámci podporovaného území programu jsou výsledky pro region Královéhradeckého kraje, například ve výši obdržených finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj, velice pozitivní. Připravovaná nová forma česko - polské přeshraniční spolupráce vychází z aktuálních i perspektivních potřeb regionů. Bude zaměřena zejména na oblasti jako je krizové řízení (např. společný integrovaný záchranný systém, protipovodňová ochrana), životní prostředí včetně hospodaření s odpady, dopravní infrastruktura, cestovní ruch, omezování negativních vlivů demografické situace, podpora podnikatelského prostředí, spoluprácesamospráv, tvorba koncepcí, analýz a studií konkrétních potřeb v území. V souvislosti s propojením mezi budoucí kohezní politikou a Strategií Evropa2020 je vhodné uvažovat také o tématech jako je výzkum, vývoj, inovace, informační a komunikační technologie (ICT), podpora spolupráce vzdělávacích institucí s aplikační sférou (transfer technologií). Aktivity v rámci ESÚS, jehož pracovní název zní „Nové Sudety“, budou realizovány v česko-polském příhraničním území, v němž žije v současné době zhruba 5 mil. obyvatel. Z naší, české strany, se na vzájemné přeshraniční spolupráci budou podílet čtyři kraje – Liberecký, Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký, z polské strany to bude Dolnoslezské vojvodství, dále se zapojí rovněž i české a polské části Euroregionu Glacensis a Euroregionu Nisa. Příprava ESÚS „Nové Sudety“ bude podpořena česko-polským přeshraničnímprojektem, kdevedoucímpartnerem projektu bude Královéhradecký kraj. V česko-polském příhraničí je v přípravě rovněž ESÚS TRITIA, jehož členy budou Moravskoslezský kraj na české straně, Opolské a Slezské vojvodství na polské straně a Žilinský samosprávný kraj na slovenské straně. SOUBĚŽNĚ S PŘIPRAVOVANYM PROJEKTEM ESUS bude až do konce roku 2013 realizován již zmíněný Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013. Z pěti českých krajů (Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský kraj), spadajících do podporovaného území tohoto programu, si velice úspěšně vedou subjekty z Královéhradeckého kraje. V rámci tohoto programu, který spadá pod Cíl 3 politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, bylo doposud schváleno více než 50 projektů, na kterých se podílejí subjekty z Královéhradeckého kraje a jejich polští partneři převážně z Dolnoslezského vojvodství. Díky finančním úsporám v programu navíc v současnosti začíná realizace několika dalších projektů, doposud umístěných v zásobníku náhradních projektů. Počet schválených mikroprojektů, realizovaných subjekty z Královéhradeckého kraje a jejich polskými partnery, se blíží počtu 200. Evropská unie na realizaci těchto projektů a mikroprojektů přidělila celkem již téměř 1,5 miliardy korun, více než polovina této částky náleží partnerům z Královéhradeckého kraje. V současné době se jedná o nejvyšší dotaci v rámci pěti českých krajů v podporovaném území. Podstatou tohoto úspěchu, který je výsledkem týmové práce, je zejména všestranná a trvalá komunikace s potenciálními žadateli formou osobních, telefonických i elektronických konzultací, pořádáním seminářů pro žadatele, konzultačních dní apod., komentuje dál Ing. Roman Klíma, regionální expert pro OPPS ČR – Polsko 2007-2013 z Odboru grantů a dotací Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Osvědčily se zejména výjezdy za účelem přednáškové činnosti do těch částí Královéhradeckého kraje, kde je nižší povědomí o česko-polském přeshraničním programu nebo kde žadatelé vykazují nižší úspěšnost, cílem těchto výjezdních aktivit je odstranění regionálních disparit. K velké úspěšnosti programu v regionu Královéhradeckého kraje jistě přispívá i těsná spolupráce s dalšími regionálními subjekty, např. s Krajskou hospodářskou komorou Královéhradeckého kraje, s vysokými školami apod. a rovněž součinnost s řídicím orgánem programu (Ministerstvao pro místní rozvoj ČR), Společným technickým sekretariátem programu a správcem a administrátorem Fondu mikroprojektů - Euroregionem Glacensis. To představuje nejen dokonalou znalost daného prostředí, vizi možných řešení s náležitým úhlem pohledu, ale i průběžnou kontrolu, kde měřítko potřeb je vyváženo předpokládaným efektem. POŘADI ČESKYCH KRAJŮ V PODPOROVANEM UZEMI DLE VYŠE OBDRŽENE DOTACE Základní podmínkou pro realizaci česko-polských přeshraničních záměrů je nalezení vhodného a především spolehlivého přeshraničního partnera. Ne vždy se to daří, poznamenává inženýr Klíma. Dále musí být jasně definován přeshraniční dopad projektu, kdy je třeba vycházet zejména ze společných potřeb. Schválené projekty jsou podporovány finančním podílem ve výši 85% z celkových způsobilých výdajů projektu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, čeští partneři projektu mají navíc ještě nárok na dotaci ze státního rozpočtu ČR ve výši 5 % z celkových způsobilých výdajů projektu. Vlastní spoluúčast českých partnerů tedy představuje 10 % z celkových způsobilých výdajů projektu. U mikroprojektů, které představují specifický nástroj na realizaci společných česko-polských aktivit lokálního významu, je výše finančního podílu z Evropského fondu pro regionální rozvoj shodná jako u velkých projektů, čeští partneři ale v případě mikroprojektů nemají nárok na dotaci ze státního rozpočtu ČR, naopak polští partneři mohou využít 10% dotaci ze státního rozpočtu Polské republiky. Pro polské partnery je tedy realizace mikroprojektů finančně značně výhodná – jejich vlastní spoluúčast představuje pouze 5 % z celkových způsobilých výdajů mikroprojektu. O JAKE PROJEKTY JE ZAJEM? Zde je třeba obecně diferencovat přístup „starých“ a „nových“ zemí Evropské unie, vysvětluje inženýr Roman Klíma. U nově přijatých zemí stále převládá zájem hlavně o investiční aktivity. V případě česko-polského přeshraničního programu to je zejména oblast podpory Posilování dostupnosti. Zde již při prvním hodnocení projektových žádostí v roce 2008 bylo vyčerpáno více než 70 % celé alokace, určené pro tuto oblast podpory! V rámci této oblasti podpory, která již byla zcela vyčerpána, byla v Královéhradeckém kraji realizována zejména rekonstrukce velkého počtu komunikací v příhraničí, konkrétně v Kladském pomezí, v Orlických horách i v Krkonoších. Dále byl v Královéhradeckém kraji značný zájem o investice v oblasti cestovního ruchu (budování infocenter, muzeí, cyklostezek, naučných stezek, areálů zdraví a sportu apod.), v oblasti ochrany životního prostředí (ochrana a racionální hospodaření s povrchovýmia podzemnímivodami, biologické zpracování odpadů na Žacléřsku, třídění komunálních odpadů v Náchodě a v obci Kudowa Zdrój, tvorba společného GIS v ochraně přírody pro oblast Krkonoš apod.), v oblasti prevence rizik (nákup hasičských vozidel pro účinější spolupráci hasičských jednotek v česko- polském příhraničí, investice v rámci přeshraničníspoluprácezdravotnických záchrannýchslužebKrálovéhradeckého kraje a Jeleniej Góry). Ale také v oblasti zaměřené na podporu podnikatelského prostředí (zřízení kontaktních center česko-polské hospodářské spolupráce v Královéhradeckém kraji, tvorba česko- polskéhoinovačníhoportálu, podpora vědecko-výzkumných aktivit v oblasti probiotik v laboratořích Akademie věd ČR v Novém Hrádku apod.). Podstatně odlišná situace je například u česko-bavorskéhopřeshraničníhoprogramu, kde je o investice do dopravní dostupnosti daleko menší zájem. To vypovídá o tom, že problém týkající se rekonstrukce komunikací na západní hranici není tak akutní, jako v česko-polském příhraničí. Určitý paradox v česko-polském přeshraničním programu představuje oblast podpory Rozvoj podnikatelského prostředí. Skutečnost, že tento program je určenproveřejnoprávnísubjekty(města a obce, občanská sdružení, obecně prospěšnéspolečnosti, hospodářskéa agrární komory, veřejné výzkumné instituce, nadace, církve, školy apod.) a není určen přímo podnikatelským subjektům, je pravděpodobně hlavním důvodem toho, že o tuto oblast podpory není takový zájem, jaký byl očekáván (k dispozici je ještě téměř 60 % finančních prostředků). Přitom právě zde jsou podporovány obecně žádané aktivity, jako např. rozvoj inovačního potenciálu podniků, tvorba a rozvoj sítí spolupráce mezi malými a středními podniky a výzkumnými a vývojovými institucemi, univerzitami a vysokoškolskými zařízeními. Podporovány jsou aktivity vytvářející síťové vazby a přispívající k šíření inovací a k rozvoji inovačních klastrů. Podporovány jsou také menší projekty podnikatelské infrastruktury, např. podnikatelské inkubátory, informačních místa pro podnikatele apod. Financovány jsou dále společné vědecké, výzkumné a vývojové aktivity příhraničních vědeckých středisek (včetně vysokoškolských zařízení) zahrnující i pořádání konferencí či sympozií. Propagována je přeshraniční spolupráce hospodářských komor, podnikatelských svazů a dalších institucí tohoto typu, přispívající k vytváření prostředí pro provozování dlouhodobé přeshraniční podnikatelské činnosti. USPĚŠNOST ČESKO-POLSKEHO PŘESHRANIČNIHO PROGRAMU A ČASOVE OMEZENI PROJEKTŮ Operačníprogrampřeshraničníspolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013 je pozitivně hodnocen jak ze strany evropských institucí, tak i z pohledu konečných příjemců. V závěru roku 2010 obdržel Řídicí orgán česko-polskéhopřeshraničníhoprogramu dopis José Palma Andrese z DG Regionální politika, který se týkal ročního posouzeníčesko-polskéhopřeshraničního programu. Vyznění tohoto dopisu je velmi pozitivní. Za pozornost jistě stojí skutečnost, že česko-polský přeshraniční program je ze všech evropských přeshraničních programů na prvním místě jak z pohledu počtu schválených projektů, tak i podílu využitých prostředků. Navíc Evropská komise oceňuje vysoký zájem žadatelů o česko-polský přeshraniční program, efektivitu vynaložených prostředků čí nízký počet nesrovnalostí. Logickým důsledkem tohoto pozitivního hodnocení je však skutečnost, že pro v pořadí čtvrté hodnocení projektových žádostí, které se uskuteční koncem letošního roku, zbývá již jen necelých 8 % celkové finanční alokace určené pro program. To představuje částku ve výši cca 400 mil. korun. Některé oblasti podpory jsou již dočerpány, v jiných však naopak zbývá ještě více než polovina alokovaných finančních prostředků. Region Královéhradeckého kraje je schopen účelně absorbovat další finanční prostředky pro realizaci přeshraničních projektů, o čemž vypovídá stále narůstající počet zaregistrovaných i schválených projektových žádostí v kraji: Délka realizace velkých projektů není přesně určena, předpokládá se ale časové rozmezí cca 2 až 3 let, pak následuje povinná pětiletá fáze udržitelnosti výstupů projektu. Je zde nastaven systém tzv. průběžného proplácení oprávněných výdajů – to je příznivé vůči konečným příjemcům, protože se tak dostanou k finančním prostředkům již v průběhu realizace projektu. U mikroprojektů nesmí délka realizace přesáhnout 18 měsíců, udržitelnost se nastavuje individuálně v závislosti na typu a charakteru mikroprojektu. V případě mikroprojektů je nutno nejdříve všechny realizované aktivity uhradit z vlastních zdrojů, k vyúčtování z evropských zdrojů dochází až po ukončení realizace všech aktivit mikroprojektu. Nejbližší konečný termín pro předkládání projektových žádostí na realizaci velkých projektů byl stanoven na 15. červen 2011, projektové žádosti na realizaci mikroprojektů je možné odevzdávat do 26. října 2011. Informace pro potencionální žadatele v regionu Královéhradeckého kraje poskytuje Odbor grantů a dotací Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (Ing. Roman Klíma, Ing. Luboš Pechánek). Oldřich Houška