Úvodem připomeňme, že transurany jsou chemické prvky, které následují v Mendělejevově
periodické soustavě za uranem. V přírodě se běžně nevyskytují, všechny se připravují
uměle. Lehčí transurany, jako je neptunium, plutonium, americium a curium,
jsou produkovány v lehkovodních jaderných reaktorech. Mají poměrně dlouhé poločasy
rozpadu a lze je tedy extrahovat z vyhořelého jaderného paliva chemickou cestou.
Další je však nutno připravovat náročnými technikami v cyklotronu nebo urychlovači
částic a jejich existence trvá titěrný zlomek času (řádově v tisícinách sekundy).
Až po více než 13 letech uznala
v červnu letošního roku Mezinárodní
unie pro čistou a aplikovanou
chemii (IUPAC), sdružující
chemiky z více než 80 zemí světa
a dohlížející na výběr oficiálních
vědeckých názvů, značek a terminologie,
nový prvek s atomovým
číslem 112 jako 19. transuran.
První přípravu tohoto silně
radioaktivního kovového prvku,
nesoucího prozatím název ununbium
(Uub), oznámil mezinárodní
tým fyziků vedený prof. Sigurdem
Hofmannem z Helmholtzova
centra pro výzkum těžkých iontů
(GSI) v německém Darmstadtu
již v roce 1996. Objevili jej při
experimentech na urychlovači
těžkých částic UNILAC (produkujícího
paprsek iontů o rychlosti
až 32 000 km/s), když bombardováním
izotopu olova (82 protonů)
jádry atomu zinku (30 protonů)
získali první izotop ununbia 277
s poločasem rozpadu asi 0,2 milisekundy.
Příprava několika atomů tohoto
prvku trvala 24 dní a jeho identifikace
vycházela z analýzy rozpadové
řady. Ačkoliv nebyl dosud
izolován v dostatečném množství,
aby bylo možno určit všechny
jeho fyzikální konstanty, předpokládá
se pravděpodobně kapalné
nebo plynné skupenství a chemické
vlastnosti připomínající rtuť.
V následujících letech byla existence
ununbia několikrát ověřena
(také v USA a Japonsku), vědci
postupně získali jeho několik různých
izotopů s delšími poločasy
rozpadu - nejstabilnějším potvrzeným
je ununbium 285 s poločasem
rozpadu asi 30 s. Výsledky
jiných pokusů hovoří dokonce
o izotopu s poločasem rozpadu
až 9 min a možnostmi výroby
a využití v lékařství a chemii.
Vědci z GSI mají v tomto oboru
již dlouholetou praxi - od roku
1981 se jim podařilo objevit celkem
6 nových chemických prvků
s atomovými čísly od 107 do
112, které mají vyjma unanbia
již oficiální názvy: bohrium, hassium,
meitnerium, darmstadtium
a roentgenium. Většina názvů je
odvozena od příjmení slavných
vědců, výjimku představují „místní
názvy“ darmstadtium a hassium
(od spolkové země Hessensko, kde
Darmstadt leží). O jménu nového
prvku by se mělo rozhodnout do
šesti měsíců. /tes/