Periodická tabulka má oficiálně již 112 chemických prvků

Úvodem připomeňme, že transurany jsou chemické prvky, které následují v Mendělejevově periodické soustavě za uranem. V přírodě se běžně nevyskytují, všechny se připravují uměle. Lehčí transurany, jako je neptunium, plutonium, americium a curium, jsou produkovány v lehkovodních jaderných reaktorech. Mají poměrně dlouhé poločasy rozpadu a lze je tedy extrahovat z vyhořelého jaderného paliva chemickou cestou. Další je však nutno připravovat náročnými technikami v cyklotronu nebo urychlovači částic a jejich existence trvá titěrný zlomek času (řádově v tisícinách sekundy). Až po více než 13 letech uznala v červnu letošního roku Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou chemii (IUPAC), sdružující chemiky z více než 80 zemí světa a dohlížející na výběr oficiálních vědeckých názvů, značek a terminologie, nový prvek s atomovým číslem 112 jako 19. transuran. První přípravu tohoto silně radioaktivního kovového prvku, nesoucího prozatím název ununbium (Uub), oznámil mezinárodní tým fyziků vedený prof. Sigurdem Hofmannem z Helmholtzova centra pro výzkum těžkých iontů (GSI) v německém Darmstadtu již v roce 1996. Objevili jej při experimentech na urychlovači těžkých částic UNILAC (produkujícího paprsek iontů o rychlosti až 32 000 km/s), když bombardováním izotopu olova (82 protonů) jádry atomu zinku (30 protonů) získali první izotop ununbia 277 s poločasem rozpadu asi 0,2 milisekundy. Příprava několika atomů tohoto prvku trvala 24 dní a jeho identifikace vycházela z analýzy rozpadové řady. Ačkoliv nebyl dosud izolován v dostatečném množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty, předpokládá se pravděpodobně kapalné nebo plynné skupenství a chemické vlastnosti připomínající rtuť. V následujících letech byla existence ununbia několikrát ověřena (také v USA a Japonsku), vědci postupně získali jeho několik různých izotopů s delšími poločasy rozpadu - nejstabilnějším potvrzeným je ununbium 285 s poločasem rozpadu asi 30 s. Výsledky jiných pokusů hovoří dokonce o izotopu s poločasem rozpadu až 9 min a možnostmi výroby a využití v lékařství a chemii. Vědci z GSI mají v tomto oboru již dlouholetou praxi - od roku 1981 se jim podařilo objevit celkem 6 nových chemických prvků s atomovými čísly od 107 do 112, které mají vyjma unanbia již oficiální názvy: bohrium, hassium, meitnerium, darmstadtium a roentgenium. Většina názvů je odvozena od příjmení slavných vědců, výjimku představují „místní názvy“ darmstadtium a hassium (od spolkové země Hessensko, kde Darmstadt leží). O jménu nového prvku by se mělo rozhodnout do šesti měsíců. /tes/