V minulém vydání TT jste psali o tzv.
břidlicovém plynu a jak se liší postoje
Evropy a USA k jeho těžbě. Můžete
nám, kteří jsme se tímto novým zdrojem
energie v době studií setkat nemohli,
podat detailnější informaci odkud je
a jak se těží? (Z dopisu K. N. Lovosice.)
Břidlicový plyn je jedním z několika
druhů nekonvenčních zdrojů přírodního
plynu. Je to de facto metan uložený
v pravěkých vrstvách břidlic a pískovců.
Získává se pomocí vrtů do hloubky několika
kilometrů. K otevření cesty plynu
z břidlic se využívá kupř. tzv. hydraulické
štěpení. Je to stejný plyn, který se těží
i z konvenčních ložisek. Pouze nevytvořil
akumulace. Jímaný metan se čistí, suší
a využívá stejně jako konvenční zemní
plyn.
CO TVOŘÍ ŠTĚPICÍ KAPALINU?
Většina operační masy (99,5 %) připadá
na vodu a písek. Zbylého 0,5 %
tvoří různé chemikálie, které zajistí především
hladké vtlačení zrn písku do vytvořených
mikropuklin. Štěpicí kapalina
nezůstává v zemi. Po štěpení je vypláchnuta
zpět.
Štěpicí proces nemůže ovlivnit kvalitu
podzemní pitné vody. Její zdroje jsou
v hloubkách do 300 m pod povrchem země.
Štěpicí proces probíhá v hloubkách
2-4,5 km pod povrchem. Po odvrtání
jedné z části vrtu dochází k zapažení soustavou
ocelových trubek. Prostor mezi
okrajem vrtu a trubkami je vyplněn cementem.
Nedochází tedy ani ke kontaminaci
kupř. motorovým olejem.
JAKÁ JE SPOTŘEBA VODY?
Při těžbě není tak vysoká, jak se někdy
uvádí. Při hloubce vrtu 3 km se do něj
vejde 200-300 m3 vody. Pro štěpení jednoho
intervalu cca 20 m mocného se použije
několik set m3 štěpící kapaliny. Pro
srovnání: každý větší bazén na zahradě
má objem kolem 100 m3. Samotný vrt
na povrchu nezabere plochu větší než
100 x 100 m.
JE TECHNOLOGIE
HYDRAULICKÉHO ŠTĚPENÍ
??FRAKOVÁNÍ?? OVĚŘENA?
Není to žádná novinka. Existuje již nejméně
60 let. V USA se břidlicový plyn těží
15-20 let a existuje tam několik milionů
vrtů. Ročně se zde vytěží 137 mld. m3
břidlicového plynu. To pokrývá asi 30 %
spotřeby zemního plynu v USA.
KDE JSOU NEJVĚTŠÍ ZÁSOBY
BŘIDLICOVÉHO PLYNU?
Dominuje Čína s 36,1 bil. m3. Následují
USA (24,4 bil. m3) a třetí je Argentina
(21,9 bil. m3). Velkými zásobami
disponují rovněž Austrálie, JAR, oblasti
severní Afriky a východní Evropy, Velká
Británie a Francie. Americká federální
agentura Energy Information Administration
spočítala, že celosvětové
zásoby zemního plynu by se díky břidlicovému
plynu navýšily o více než 40 %.
Z našich sousedů má nejvíce zásob
břidlicového plynu Polsko. To ročně
spotřebuje kolem 14 mld. m3 plynu,
ale jen 4,2 mld. m3 je z vlastních zdrojů.
Zbytek dováží z Ruska. Velikou
naději spatřují Poláci jak v budovaném
terminálu na zkapalněný plyn,
tak v těžbě břidlicového plynu. Ta by
měla být zahájena již v roce 2014. Podle
prvních odhadů by mohly polské
zásoby činit 5,29 bil. m3.
JAK OBSTOJÍ ČESKÁ REPUBLIKA?
V Evropě se odhaduje, že zásoby břidlicového
plynu má nejméně 32 zemí,
včetně naší. MŽP ČR si už vloni nechalo
zpracovat studii od expertů z České
geologické služby. Jde o oblast mezi
Přerovem, Kopřivnicí a Vsetínem,
dále pak o Trutnovsko (včetně Broumovského
výběžku) a o moravské lokality,
kde se již dnes těží plyn a ropa.
Kupříkladu kolem Hodonína, Břeclavi
a pásmo kolem Karpat. Posledním průzkumným
územím by mohla být oblast
mezi Berounem a jihozápadním okrajem
Prahy. /mpú/
