Osud uhelných zásob je třeba rychle vyřešit

Výroba tepla má plnit ekologická kritéria a cena tepla má zůstat sociálně únosná. Tuto šarádu není lehké řešit, nebude-li možné v blízké budoucnosti využívat v teplárenství hnědé uhlí. To je sice méně ekologické, než například zemní plyn, ale je domácího původu, má nižší cenu a centrální zdroje výroby tepla jsou výrazně ekologičtější a méně zatěžují životní prostředí než malé lokální výtopny či individuální topeniště. Pokud by teplárny musely vyrábět teplo – a v kogeneraci s tím také elektřinu – z obnovitelných zdrojů jako je např. biomasa, konečné ceny tepla by s růstem ceny těchto zdrojů výrazně vyrostly. Nárůst dodávek tepla na bázi biomasy z 1 PJ v roce 2000 na 109 PJ v roce 2030 je přitom zcela nereálný. Pro mnoho odběratelů by byla cena tepla neúnosná a hledali by – bez ohledu na ekologii – jiné možnosti vytápění. Rozsáhlá přeměna teplárenských zdrojů na plynové by nebyla v krátkém časovém horizontu technicky možná, problémem může být také zajištění a doprava dostatečného množství zemního plynu do místa konečné spotřeby. Na konferenci Teplárenství na křižovatce, kde se energetická veřejnost sešla minulý týden, se účastníci shodli, že pro zachování přijatelných cen tepelné i elektrické energie a zajištění ekologické výroby elektřiny z uhlí v kombinovaném cyklu je třeba co nejdříve rozhodnout o osudu uhelných zásob. U hnědého uhlí, které českému státu jako všechno nerostné bohatství patří, je intervence snazší než například u dovozového zemního plynu, kde je to v podstatě nemožné. Přijatelné ceny tepla může udržet pouze další těžba prodloužená o několik desetiletí. Podmínkou dalšího využití domácího energetického uhlí by přitom mělo být jeho uplatnění pouze pro efektivní kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v teplárnách či elektrárnách s odběrem tepla. Uhlí v aukcích Limity se prolomit nedaří, takže těžaři nechtějí uzavírat s teplárnami dlouhodobé smlouvy – nemohou totiž zaručit, že by je mohly plnit. Jak oznámila například Mostecká uhelná, hnědého uhlí nebude mít zhruba od roku 2013 pro všechny zákazníky dost, takže je hodlá prodávat v aukci – kdo dřív přijde a víc zaplatí, bude palivo mít. Skupina Czech Coal spustí aukce s hnědým uhlím z Mostecké uhelné společnosti 19. listopadu. Celkem chce v několika dražbách prodat 5,76 milionu tun uhlí, které MUS vytěží v letech 2013 až 2020. To je ovšem pro teplárenské podniky velmi riziková situace, která ohrožuje přímo jejich existenci. Ukončení smluvních vztahů na dodávku uhlí k roku 2012 - 2015, a to bez náhrady, se týká například elektráren Mělník, International Power Opatovice, ČEZ Poříčí, United Energy v Komořanech, teplárny Otrokovice a Strakonice. V souhrnu tak může být ohroženo zásobování teplem více než jednoho milionu obyvatel a s tím souvisejících služeb, občanské vybavenosti a průmyslu. Ceny uhlí na aukci navíc ovlivní i ceny ostatního uhlí na trhu. Zvýšení cen se tedy týká i těch společností, které nebudou muset uhlí na aukci kupovat. Palivo v teplárnách tvoří zhruba třetinu nákladů na výrobu tepla. Jakékoliv skokové zvýšení se proto v konečné ceně tepla nutně projeví a pocítí je především odběratelé. Teplárenské firmy proto vyzývají vládu a parlament, aby rozhodly o způsobu přidělování a nakupování uhlí – vždyť to patří českému státu stejně jako všechno ostatní nerostné bohatství. Jen další těžba, prodloužená o několik desetiletí, může udržet přijatelné ceny tepla. Čísla o teple Roční spotřeba tepla v ČR činí asi 380 PJ, z toho zhruba 210 PJ pochází ze zdrojů centrálního zásobování teplem. Dvě třetiny z celkové spotřeby tohoto tepla pocházejí z uhlí. Dálkově je zásobováno 1,6 milionů bytů. Také kogenerace – souběžná výroba elektřiny – není vůbec zanedbatelná: kombinovanou výrobou se v Česku pokrývá asi 17 procent spotřeby elektřiny. Síť pro rozvod dálkového tepla patří k největším v rámci Evropské unie a je za poslední roky významně modernizovaná včetně výrobních zdrojů. Také Evropská unie pokládá sítě dálkového vytápění za energetickou infrastrukturu, která i v budoucnu umožní za ekonomicky, ekologicky a technicky přijatelných podmínek využívat obnovitelné a alternativní zdroje energie v místě a také zpracovávat veškeré odpadní či přebytečné teplo vznikající v jejich dosahu. Podporuje především kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Ze závěrů Nezávislé energetické komise vedené Václavem Pačesem vyplývá, že jak ve střednědobém, tak dlouhodobém horizontu prognózy dojde k ohrožení dálkového zásobování teplem kvůli nedostatku hnědého uhlí pro většinu teplárenských zdrojů v České republice. Milena Geussová