Ostravskokarvinská pánev: jedna z největších lokálních výrobních i distribučních soustav energie a tepla

V Ostravsko-karvinských dolech (OKD) stoupla v roce 2006 spotřeba elektřiny. Hlubinné doly na černé uhlí, resp. jejich vybavenost mechanizací, jsou doslova megaspotřebiteli elektrické energie: elektromotory těžních věží, těžební mechanizované výztuže, nekonečné kilometry pásových a jiných druhů doprav, osvětlení, větrací systémy a další zařízení. Jestliže v roce 2003 dosáhla vlastní spotřeba elektřiny 762 GWh, pak ve dvou následujících letech došlo k mírnému poklesu. Rok 2006 je však spjat se spotřebou 912 GWh, což představuje meziroční růst o 21,6 % (v absolutním vyjádření 162 GWh). Veškerá elektřina byla určena k vlastní spotřebě, přičemž vývoj její spotřeby byl stejný jako vývoj nákupu. INVESTICE A SYSTÉM PROVOZOVÁNÍ Za rok 2006 investovala důlní společnost do energetiky důlních provozů poměrně málo: 12,2 mil. Kč. Přesto to ve srovnání s rokem 2005 znamenalo růst o 71 %. Jednalo se hlavně o měření elektřiny v reálném čase, o sběr dat distribuce elektřiny, o připojení průmyslové zóny doplnění technologie a o měření (včetně regulace) na topných zdrojích a rekonstrukce koksových kotelen. Zajímavější je však globální pohled na celou distribuční soustavu. Ta patří mezi největší v ČR, a to jak rozlohou zásobovaného území, tak délkou vedení a přenášenými výkony. Celková délka vedení 110 kV je sice jen 10,2 km. Avšak délka sítě kabelového i nadzemního vedení 22 kV a 6 kV už má 197 km. Síť nízkého napětí 0,4 kV měří okolo 20 km. Celková přenosová kapacita soustavy je v současnosti 180 MW. Jejím hlavním úkolem je zajišťování dodávek elektřiny pro doly a organizace na území Ostravy, Karviné, Frýdku-Místku, Paskova, Havířova, Stonavy, Rychvaldu, Horní Suché a Petřvaldu. Systém provozování lokálních distribučních sítí a propojení jednotlivých vedení v uzlových rozvodnách má v tomto případě svá specifika. Je potřeba zajistit bezpečných chod důlních provozů pomocí dvou nezávislých přívodů, napojených z různých napájecích uzlů. V případě poruchy nebo výpadku elektřiny musí být zajištěno obnovení její dodávky do stanovené doby, která je přesně dána báňskými předpisy. Bývá to většinou do 20 minut. Výrobně organizační jednotka dolů – ENERGETIKA – zajišťuje distribuci elektřiny pro 296 oprávněných zákazníků. Jedná se o napěťové hladiny 110 kV, 22 kV a do 1 kV. Podle sdělení odpovědných pracovníků jsou veškerá distribuce elektřiny a související služby realizovány nákupem od dodavatelů, kteří jsou k soustavě připojeni. Z energetického zákona a souvisejících prováděcích vyhlášek vyplývá provozovateli sítě 110 kV povinnost provozovat energetický dispečink a dispečerské služby v návaznosti na báňské předpisy. Jen tak je možné zajistit plynulou distribuci pro koncové uživatele. Vždy jde o těsnou spolupráci s centrálním důlním dispečinkem. Pro zajištění vyššího stupně distribučních služeb OKD se při řízení využívá součinnost s nadřazenou regionální distribuční soustavou společnosti ČEZ. Ve hře jsou rovněž jednotlivé rozvodny, zapojené do systému, hotovostní poruchové služby i služby obchodníků s elektřinou. Výsledkem je spolehlivé zajištění distribučních nabídek. TEPLO V SOUVISLOSTECH Výrobně organizační jednotka Energetika OKD zajišťuje také výrobu a rozvod tepelné energie pro zhruba 21 000 domácností a veřejný sektor, na což má příslušné licence. Při výrobě tepelné energie jde o výrobu tepla v kotelnách. Distribuce tepelné energie znamená provoz sekundárních rozvodů tepla, předávacích stanic, plynových kotelen a kotelen koksových. Jde o dvě centrály – střediska Ostrava a Havířov. V jejich rámci je v provozu 153 předávacích stanic (okolo 269 MW) a 68 kotelen. Celkem je instalováno 142 kotlů o globálním instalovaném výkonu 22,7 MW. Z toho je 65 kotelen plynových a tři jsou koksové. Společnost Energetika zásobuje teplem domácnosti a firmy v Havířově, Karviné, Ostravě, Opavě, Frýdku -Místku a v Těrlicku. Délka tepelných sítí činí 27,3 km. Jde převážně o teplovody. Parovodní síť má jenom 1 km. Celková bilance tepla činila v loňském roce 1530 TJ tepla, přičemž vlastní výroba se na tom podílela jen z 6,34 %. Zbývající objem připadá na nákupy od cizích dodavatelů. Zásadní odběr z tohoto množství připadá na domácnosti (odběr 1226 TJ tepelné energie). Jejich podíl na užitečné dodávce ze sekundární tepelné sítě činí 84,2 %. Za zmínku dále stojí, že ztráty v rozvodech tepla dosahují 73 TJ, takže podíl ztrát v tepelných rozvodech dosáhl 4,5 %./sas/