Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal u příležitosti svých stoletých oslav mezinárodní odbornou konferenci s názvem Budoucnost průmyslu. Přední zahraniční i čeští odborníci a podnikatelé na ní hovořili o nových trendech v průmyslu, jako jsou digitalizace, robotizace a s nimi spojené nároky na školství a vzdělávání. Večer čeští průmyslníci oslavili sté výročí na slavnostním galavečeru ve Španělském sále Pražského hradu spolu s předsedou a zástupci vlády, diplomacie a zahraničních průmyslových svazů. O transformaci průmyslu se diskutuje nejen v Česku, ale v celé Evropě. Evropská unie v minulosti přijala vlastní strategii, která má za cíl zvýšit podíl průmyslu na evropském hrubém domácím produktu. To vše v prostředí, kdy evropské firmy čelí stále silnější konkurenci firem z rychle se rozvíjejících zemí v Asii či Jižní Americe. „Potřebujeme znovu získat důvěru v průmysl EU a uvědomit si jeho význam pro hospodářství a společnost jako celek. EU musí především využít dostupných prostředků, aby urychlila digitální transformaci ve všech členských státech. U příležitosti oslav stého výročí českého Svazu průmyslu a dopravy bych chtěl Českou republiku vyzdvihnout jako skvělý příklad země se silnou průmyslovou a výrobní základnou,“ říká o budoucnosti průmyslu Markus Beyrer, generální ředitel BusinessEurope. České firmy se už na změny, které přinášejí nové technologie, připravují. „Pokud ale nezefektivní výrobu a procesy, můžou zkrachovat či zmizet z trhu. Jak ale reagovat na nejmodernější trendy a zůstat konkurenceschopní? Umělá inteligence, virtuální a rozšířená realita či blockchain už ve firmách nalézají svá uplatnění a jejich další rozvoj může být velmi rychlý,“ připomíná Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Firmy také budou potřebovat podporu ze strany státu, který musí lépe plnit své funkce. „Přejeme si, aby se také stát podíval do budoucnosti a pomohl nám v ní obstát. Potřebujeme, aby rychle dokončil dálniční sítě, zajistil v celé České republice vysokorychlostní internet a digitalizoval státní správu,“ dodává Hanák. Na galavečer do Španělského sálu Pražského hradu dorazilo na pozvání SP ČR přes 350 hostů, kteří si připomněli historii průmyslu v Česku a Československu a nahlédli, jakým směrem se průmysl bude ubírat v budoucnosti. Při této příležitosti SP ČR poděkoval všem průmyslovým podnikům za jejich velký přínos pro celou Českou republiku. Společně s průmyslníky oslavil stoleté jubileum SP také premiér, vybraní ministři, ředitelé zahraničních průmyslových svazů či zahraniční diplomaté. Oslavě udělil záštitu prezident republiky. Galavečer začal 18. června ve 20 hodin, přesně po sto letech od vzniku prvního Českého svazu průmyslníků. Ten byl založen ještě před vznikem samostatné Československé republiky. V jeho činnosti pokračovaly další průmyslové svazy, mezi nimi například Ústřední svaz československých průmyslníků nebo Ústřední svaz československého průmyslu, od roku 1990 pak dnešní Svaz průmyslu a dopravy ČR. Trendy a výzvy, kterým bude čelit český průmysl Průmyslové firmy a průmyslovou výrobu v příštích letech promění postupující digitalizace a automatizace výrobních a dalších firemních procesů. Přizpůsobit se tomuto trendu budou muset také zaměstnanci. Klíčová pro úspěšné zachycení tohoto trendu bude součinnost státu, který se bude muset angažovat ve vybudování potřebné digitální infrastruktury. Firmy se už na změnu připravují a do nových digitálních technologií, často označovaných jako Průmysl 4.0, investují. Mezi hlavní technologie, které ovlivní budoucnost průmyslové výroby, patří pokročilé průmyslové roboty, internet věcí a aditivní výroba, nazývaná také 3D tisk. Podniky jsou dnes mnohem lépe informovány o možnostech a výhodách digitalizace výroby a firemních procesů než před dvěma roky. Nakupují už řešení, která se opírají o chytré senzory, analytická měření nebo umožňující prediktivní diagnostiku. Roste také zájem firem o propojení dat z návrhu a výroby konkrétního produktu s provozními daty, které vznikají při jeho používání. K investicím do automatizace motivuje firmy také nedostatek pracovníků. „Viděli jsme to na regionálních seminářích, které jsme o nasazování technologií Průmyslu 4.0 pořádali. Část firem raději řeší, jak zvýšit kapacitu výroby pomocí digitalizace, než aby najímali další ukrajinské dělníky. Vědí, že to pomůže jejich konkurenceschopnosti i do budoucna,“ uvádí Jiří Holoubek, člen představenstva SP ČR a ředitel společnosti Elcom. Rychlejšímu zavádění digitálních technologií často brání dlouho zažité firemní postupy. Příkladem může být využívání prediktivní údržby. Místo předem plánovaných odstávek na údržbu je možné díky datům o skutečném stavu strojů k opravám přistupovat, až když je to nutné. Tím lze zvýšit využitelnost výrobních linek. Proti používání prediktivní výroby jdou ale podnikové bezpečnostní normy, které trvají na dodržování lhůt pro údržbu a využívání prediktivní údržby nedovolují. V oblasti 3D tisku zatím české průmyslové firmy spíše hledají možnosti, jak tuto technologii využívat. Roste počet firem, které si aditivní výrobu z kovu chtějí vyzkoušet. Jednou z překážek většího rozšíření 3D tisku z kovu je pořizovací cena tiskáren, která se u nejčastěji poptávaných modelů pohybuje mezi 10 a 20 miliony korun. Firmy ovšem musejí mít výrobní program, kde lze 3D tisk optimálně využít. Kromě 3D tisku z plastu a kovu se začíná rozšiřovat také 3D tisk z písku, který lze uplatnit třeba při výrobě prototypů a vzorů pro odlévání. SP ČR prosazuje, aby větší investice do automatizace získaly podporu v rámci nových pravidel pro investiční pobídky. ČR A PRŮMYSL 4.0 Česká republika je nejprůmyslovější země Evropy, proto se jí 4. průmyslová revoluce dotkne velmi výrazně. Mnoho českých firem již některé z prvků konceptu Průmysl 4.0 využívá a naplňuje, některé ale stále nemají představu, co to znamená. První firmy začaly robotizovat výrobu před 60 lety. Dnes se roboty mění v autonomně pracující zařízení, která jsou schopná on-line komunikovat se svým digitálním okolím a měnit svoje parametry – splňují tedy jedny ze základních atributů Průmyslu 4.0. PRŮMYSL 4.0 A TRH PRÁCE Díky 4. průmyslové revoluci do roku 2020 ubude v 15 technologicky nejvyspělejších zemích světa až 7,1 mil. pracovních míst, ale přibude kolem 2 mil. nových (podle WEF Davos 2015). Odhady na úbytek pracovních míst v ČR se různí. Podle studie zpracované Úřadem vlády ČR bude v roce 2029 v ekonomice existovat 3,9 mil. pracovních míst. Podle odhadů tak ubude 700 tisíc pracovních míst. V důsledku modernizace ale vznikne 300 tisíc nových pozic (studie Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU, Úřad vlády ČR, 2015). Pozitivní roli sehraje demografický vývoj. Podle predikce ČSÚ se v roce 2029 bude o práci ucházet přibližně o 400 tisíc lidí ve věku 20–64 let méně než v roce 2015. Dynamický rozvoj průmyslové automatizace v jednotlivých odvětvích zaznamenáváme již posledních 30 let a dosavadní vývoj ukazuje, že se zatím žádné katastrofické scénáře nenaplňují. Nové technologie v Česku nejvíce ohrožují dělnické profese ve zpracovatelském průmyslu, zaměstnance v logistice (sklady a doprava), lidi v administrativě. Jsou ohrožena mimo jiné i pracovní místa, o která není zájem ze strany zaměstnanců. Přibližně 30 % zaměstnanců se přesune ze sekundární do terciární sféry spojené s produkty. PŘÍPRAVA NA PRŮMYSL 4.0 Negativní dopad nových technologií se neprojeví u dobře připravené mladé generace. Rychlost technologického rozvoje a inovací přinese také větší potřebu celoživotního vzdělávání. Spousta dnešních dětí bude vykonávat povolání, které si dnes ani neumíme představit. K naplnění prvků Průmyslu 4.0 je potřeba mezigenerační komunikace – zkušení technologové a technici musí soustavně předávat znalosti a zkušenosti mladé generaci absolventů. Naopak starší kolegové by měli přejímat dovednosti mladé generace. Klíčovým prvkem k přechodu k digitalizovanému a automatizovanému podnikání je transformace na tzv. chytré továrny. /ac/
