První dny zárodečného vývoje představují kritickou fázi, která je zásadní pro úspěšný vývoj nového jedince. Toto období přitom stále zůstává „černou skříňkou“ vývojové biologie. Jedním z hlavních důvodů přitom je, že vědci nemají k dispozici dostatečně malé či ohebné senzory, které by jim umožnily ranou fázi vývoje detailně sledovat, aniž by přitom došlo k poškození buněk zárodku. V tomto směru teď učinil velký pokrok výzkumný tým institutu Harvard John A. Paulson School of Engineering and Applied Sciences (SEAS) na americké Harvard University. Podařilo se jim vypěstovat organoidy, tedy jednoduché umělé orgány z kmenových buněk, do nichž jsou přímo zabudované senzory. V technickém smyslu tedy jde o organoidy kyborgy (cyborg organoids), které teď nabízejí možnost detailního monitorování a výzkumu raných fází vývoje jednotlivých orgánů. Vedoucí výzkumu Jia Liu a jeho spolupracovníci se podle vlastních slov inspirovali zážitky ze střední školy, kde se poprvé setkali s podivuhodným procesem vývoje trojrozměrných orgánů z několika buněk. Napadlo je, že když vyvinou nanoelektroniku, která bude dostatečně ohebná a roztažitelná, tak bude moci „růst“ zároveň se vznikajícími tkáněmi orgánů. Senzory zabudované v takové nanoelektronice pak mohou posloužit ke sledování průběhu celého procesu. Tento nový postup nabízí možnost nepřetržitého sledování vývojových procesů a pochopení celé přeměny jednotlivých buněk na funkční orgány. Badatelé jsou přesvědčeni, že bude možné vytvořit organoidy kyborgy z prakticky všech organoidů, jejichž výrobu již zvládáme, včetně organoidů mozku a slinivky. Pak je také bude možné použít k testování léků a léčebných postupů.
