Opustíli tě rozum, zahyneš

Když na počátku roku 2006 oznámil LG Philips nutnost uzavřít státem těžce protěžovanou a oslavovanou továrnu v Hranicích na Moravě, přiskočil ihned ministr průmyslu a obchodu vlády ČR Milan Urban s prohlášením o finanční pomoci. Když byl reportéry dotázán, jak bude reagovat na podobné potíže provozu TCT Rožnov pod Radhoštěm patřící české společnosti Ecimex Group prohlásil, že mu o nějakých potížích tohoto výrobce není nic známo. Řekl to přesto, že vláda dvakrát projednávala materiál o žádosti této společnosti na poskytnutí provozní pomoci, a to v říjnu a opakovaně v prosinci roku 2005. Rozum zůstává stát. HRA, O NÍŽ JSME JEN ČÍTÁVALI Samozřejmě uznávaní ekonomové a politici věděli velmi dobře, že v Evropě se výrobcům barevných vakuových TV trubic (BTO) v posledních letech nedaří. Ceny obrazovek závratně klesaly, ale jejich spotřeba ne. Výrobu v Evropě nahradily dovozy. Cenová válka prakticky vyvrcholila v létě roku 2005, kdy bylo v Evropě postupně zavřeno asi 7 podniků, neboť nedokázaly čelit výkupním cenám obrazovek, které šly v některých případech až pod výrobní náklady. Přitom spotřeba vakuových TV trubic, tedy barevných obrazovek v Evropě stále neklesala. Evropský trh BTO vzrostl z 32 mil. ks v roce 1998 na 42 mil. ks v roce 2004. Takže naopak. A to navzdory masivním kampaním obchodních organizací se spotřebním zbožím, které podporovaly prodej nových "slim" obrazovek. Bylo jasné, že někdo rozehrál velkou globální hru, aby vyšachoval Evropu z výroby spotřebního zboží, zvláště, když 50 % TV přístrojů prodávaných v Evropě je vyrobeno v Turecku. V zemi s levnou pracovní silou, podobně jako v ČR. Jak šly měsíce bylo jasné, že velcí výrobci chtějí Evropu opustit a hledají záminku. Bylo třeba vytvořit představu, že vakuové obrazovky pro barevné televizory jsou pasé, což s úžasným apetytem opakovali analytici trhů. Vznikla představa, že vakuová TV obrazovka končí. Hra o evropský trh vrcholila. Situace si byla vědoma i EU, proto přijala pro tento případ Směrnici 244/2005, která umožňovala vládám zemí, jež byly tímto obchodním atakem dotčeny, pomoci výrobcům vakuových obrazovek na jejich území. Komisariát EU přesvědčila čísla, která si můžete prohlédnout i vy. Spotřeba vakuových obrazovek v Evropě neklesala, spíše rostla - ale rostl především dovoz těchto obrazovek z podniků, které jsou investicemi velkovýrobců v superlevných zemích. Mezi nimi i LG Philips v Brazílii a Číně. Ano, téhož LG Philips, který je v Evropě v konkurzu. Podobný trik uplatnili i další supervýrobci. PŘÍBĚH ROVNÝCH PODMÍNEK ČR je na druhém místě z 62 hodnocených ekonomik co do výhodnosti podmínek pro zahraniční investory. Jsme opravdu dobří. Na některé nové pracovní místo přispívá vláda až 1 mil. korun, podpora investice LG Philips v Hranicích na Moravě přišla oficiálně na 1,6 mld. korun. Přitom je zajímavé, že iniciátorem této investice byl právě Ecimex Group, který hledal partnera do svého "brownfield" provozu v Rožnově. Naivně přivedl LG Philips až k jednacímu stolu v CzechInvestu. Tam však řekli zástupcům LG Philips, že bude lepší, když pošlou Ecimex k šípku, neboť vláda má raději investici na zelené louce a že to bude i pro investora levnější. Dostane větší podporu. Ecimex ostrouhal kolečka a zainventoval sám do inovace linky na výrobu obrazovek vysoké kvality 800 mil. korun. Žádal také o podporu podnikání, ale nedostal nic. O 40 km na západ od Rožnova však vláda podpořila oněmi 1,6 miliardami korun konkurenta, o jehož úmyslech už mohla vědět své. Ale kdo by si odepřel tu slávu? Vraťme se však do roku 2005. Ecimex podává vládě žádost o pomoc, neboť cenovou válku nemůže ustát a opírá se o Směrnici EU č. 244, která to dovoluje! Vláda to nejdříve slíbí, ale pak jedná v říjnu a nemůže se dohodnout. Polovina ministrů nemá potřebné informace. Jedná podruhé 21. prosince 2005 a žádost silou jediného hlasu proti zamítá. A protože není povinna odmítnutí zdůvodňovat, nikdo se nedozví, co rozhodlo v neprospěch Rožnova. I když by to bylo velmi zajímavé pro daňové poplatníky, neboť krátce na to je již zmíněný ministr ochoten zaskočit s penězi do LG Philips, ale nic neví o případu Ecimex TCT Rožnov pod Radhoštěm. Pak se jednání o pomoci Rožnovu obnoví, ministerstvo financí navrhuje řešit vše přes společnost Osinek. Vše je dohodnuto, jde o 800 mil. korun, ale pak najednou vše padá pod stůl. Máte potíže, říkají Ecimexu. Vláda totiž nestihla projednat Směrnici EU č. 244/2005, která by jí umožnila klidně do podpory vstoupit, aniž by narušila podmínky otevřeného trhu a zapracovat ji do právního řádu. A pak, že jsme si rovni v podmínkách k podnikání. Pravděpodobně jen před Bohem, v ekonomice rozhodně ne. TAKŽE KONKURZ Nyní to už bude jednoduché. Na TCT Rožnov je vyhlášen konkurz, jedná se alespoň o udržení výroby. Ecimex má totiž dostatek objednávek, jejichž kopie dokonce poskytl vládě. Pokud se nezdaří udržení výroby, neboť co bude potom dělat vláda i s LG Philips, přijde o práci 1200 lidí v rožnovském regionu přímo z továrny TCT a dalších 1000 z návazné činnosti. Nezaměstnanost tak v dalším regionu vzroste až na nějakých 13 %. Když v únoru 2006 vyzvali Václava Havla aby promluvil k mladým ekonomům a on jim řekl, že nesnáší počtáře, ekonomická obec se mu zdvořile vysmála. Analytici trhů neustále opakují, že investovat do vakuových TV barevných obrazovek je hloupost, budoucnost mají jen obrazovky ploché. Možná, Japonci usilovně hledají jiné systémy plochých obrazovek než jsou LCD a plazma. Vědí, že ty současné jsou strašně drahé. A pak jsou tady takové třešničky na dortu, jak jsme je zvyklí nazývat, ty zcela nepodstatné věci. Analytici trhů hovořící o konci vakuových obrazovek asi také vůbec nevědí o tom, že spotřeba elektrického proudu u plochých obrazovek je až dvakrát vyšší než u trubicových - a to nemluvíme o kvalitě obrazu, jež je nesrovnatelná. Kdyby si například polovina spotřebitelů, kteří si koupili nový TV přístroj v roce 2005, koupila plochou obrazovku, vzrostla by spotřeba elektřiny v Evropě řádově o výkon 22 000 MW. Nikdo zatím neví jak recyklovat ploché obrazovky jiným způsobem, než je vyvážet na skládky, a tím zaručit vyluhování těžkých kovů do prostředí. Jak recyklovat LCD a plazmové obrazovky neví ani EU. Všechny dohody o recyklaci elektrotechnického zboží tedy můžeme hodit za hlavu? Jaká je tedy skutečnost? Kdo tu rozehrál podivnou hru, jejíž oběťmi jsou konkurenti obrovských korporací? Jaká je budoucnost trubicových vakuových TV obrazovek? A jakou úlohu v případu vlastně sehrála vláda, když podpora ze strany EU byla de facto povolena. Není to další zbytečná oběť českého kapitalismu? Ani analýzy trhů, které si provádějí největší výrobci skla pro všechny druhy obrazovek, jakými jsou například Asahi Glass nebo Nippon Electric Glass, nepředpokládají z těchto a dalších důvodů, v nichž nejdůležitější je poměr cena/výkon, že by výroba trubicových vakuových obrazovek zásadně poklesla. Inu, opustí-li nás rozum, není pomoci. JAN BALTUS