Stále stoupající cena a složitost systémů si vyžaduje perfektní výcvik jejich obsluhy. Probíhá-li na vhodném simulátoru, je rychlejší, dovoluje rozbor chyb, jichž se obsluha dopustila, umožňuje nácvik řešení riskantních operací a eliminuje možnost drahé havárie reálného zařízení. Nácvik řešení taktických situací, s nimiž se profesionálové musí umět vyrovnat a které v reálu cvičit nelze – například střet se skupinou teroristů v městské zástavbě – je předpokladem jejich úspěšného nasazení, pokud k takovéto situaci dojde. Tím vším je dán požadavek na vývoj a dodávky řady specializovaných simulátorů. Nadnárodní společnost SAAB si řada z nás spojuje především s automobily, stíhacími letouny a zbraňovými systémy. Již méně je známo, že nabízí a dodává i vysoce sofistikované simulátory a tréninkové pomůcky a že řada z nich byla vyvinuta a vyrobena společností SAAB CZ se sídlem ve Slavkově nedaleko od Brna a která spadá do skupiny Saab AB, Training and Simulation. Aktivity společnosti SAAB CZ zahrnují vývoj a dodávky simulátorů, resp. pro ně potřebných subdodávek včetně tréninkových systémů pro pozemní, námořní a vzdušné určení i pro zajištění civilní bezpečnosti (např. řízení letového provozu). Vývoj a dodávky zahrnují potřebný hardware, elektroniku, software, 3D modelování a vývoj virtuálního okolního prostředí. Zcela specifickou záležitostí jsou dodávky naprosto přesných replik v měřítku až 1 : 1 pro výstavní účely. Letové simul átory Soubor letových simulátorů zahrnuje dodávky a subdodávky pro simulátory letounů L-39 Albatros, L-159 Alka, anglický Hawk 102 nebo švédský JAS Gripen. Simulační model představuje fyzikálně-matematický model, který zahrnuje charakteristiky skutečného letadla a obsahuje sekvence, popisující jeho chování. Vysoce kvalitní a realistická replika kokpitu letounu (obr. 1) obsahuje všechny řídicí prvky, nutné pro efektivní interakci pilota se simulačním systémem. Letové simulátory využívají počítačovou simulaci a vizualizaci realistických scénářů a dovolují nácvik řízení letounu, využívání zbraňových systémů a řešení taktických situací (obr. 2). Slouží k vytváření potřebných schopností a návyků v prostředí velmi blízkém reálu, aniž by osádky a letouny byly vystaveny jinak nevyhnutelnému nebezpečí. Tuto oblast doplňují simulátory řízení letového provozu či pro nácvik řešení mimořádných situací na letišti, jako například požáru letadla. Střelecké simul átory Představují komplexní systémy, zahrnující počítačově podporovanou výuku teorie střelby a taktiky, trénink ovládání zbraně a taktický trénink střeleckého týmu, k nimž lze zvolit zbraň dle požadavku uživatele. Výcvikové zbraně jsou vysoce přesné repliky, odpovídající originálu z hlediska váhy, umístění těžiště, odporu spouště, velikosti zpětného rázu a způsobu ovládání. Aby mohly být začleněny do systému, obsahují desítky senzorů, jejichž údaje jsou využívány pro zobrazení výsledků palby, vývoje taktické situace (např. eliminace jednoho či více protivníků) i vyhodnocení chyb, jichž se střelec dopustil. Systém dále zahrnuje volitelné virtuální prostředí, promítané na velkoplošné plátno, kde lze zobrazit měnící se podmínky nacvičované akce – vývoj taktické situace, vliv větru na přesnost střelby, světelné podmínky apod. Virtuální prostředí, v němž výcvik probíhá, lze měnit a volit prostředí charakteristické pro městskou zástavbu, poušť, džungli či zimní krajinu. Z pohledu střelce lze zobrazit základní akce, jako je chůze, běh, plížení nebo střelba na definovaný cíl. Do této skupiny patří i simulátory konkrétních protitankových zbraní nebo simulátory použití minometu a účinku střepin jeho střely. Systémy pro výcvik pos ádek obrn ěných vozidel Také výcvik posádek obrněných vozidel je v reálu drahý a zdlouhavý. I zde začíná počítačově podporovanou výukou teorie, pokračuje výcvikem řidiče a střelce a jeho vrcholem je taktický výcvik celé posádky. Tyto simulátory lze dodat pro tanky, T 55, T 72 (obr. 3), Leopard, M 48, obrněné transportéry Pandur, M 113 a další. Simul átory pro výcvik řidič ů nákladních aut a auto bus ů Řidičský simulátor představuje kabina konkrétního vozidla se všemi ovladači, jejichž poloha či aktivace je pomocí desítek až stovek senzorů přenášena do řídicího systému simulátoru. Jakýkoliv pohyb volantu nebo velikost sešlápnutí plynového pedálu či brzdy jsou spojeny s nutnou ovládací silou. Promítají se do dynamického posuvu obrazu na velkoplošných LED obrazovkách, jimiž jsou nahrazena okna kabiny a zpětná zrcátka a které řidiči zprostředkovávají dokonalý vjem z „projížděné“ krajiny, terénu či městské zástavby (obr. 4). Aby byl vyvolán pocit „skutečné“ jízdy, je kabina umístěna na teleskopických vzpěrách, které dle situace ve virtuálním okolí (charakter „projížděného“ terénu) mění její příčný a podélný sklon a skutečnou výšku. Pokud řidič tedy v simulátoru projede příliš rychle muldou v terénu, náraz výrazně pocítí; pokud se při simulovaném přejezdu mostku řidič netrefí a vozidlo z něho sjede, je i tato situace velmi realisticky znázorněna včetně dramatického skutečného náklonu kabiny. Rovněž zvuk, který řidič v jeho kabině slyší, odpovídá charakteru jízdy a otáčkám motoru. Chování řidiče, způsob a výsledky jeho jízdy – lze zadat úlohu projet definovanou trať v minimálním čase – sleduje instruktor na externí obrazovce a může je vyhodnotit. Je tak možné posoudit změnu chování a výkonnosti řidiče vlivem alkoholu, drog či postupující únavy. Virtuální prostředí, v němž simulovaná jízda probíhá, dovoluje volit prostředí (město, terén), simulovat rizikové situace a vyhodnocovat jejich řešení. Díky modulární stavbě systému se lze rozhodnout pro kabinu/typ vozu konkrétního vozidla (zatím Tatra, Volvo, Leyland Ashok, UAZ). Vzhledem k ceně nejsou dosud simulátory pro výcvik řidičů v civilním sektoru příliš rozšířeny. I cena autobusů a nákladních vozidel stoupá, dopady skutečných chyb řidiče v reálu se zvyšují a díky trvalému snižování cen elektronických komponent a očekávanému relativnímu snižování cen řidičských simulátorů se i zde zvýhodňují náklady simulátoru vůči výcviku a získávání řidičské praxe na silnici. Vždyť výcvik profesionálního řidiče autobusu, nutný k tomu, aby mohl vyjet s cestujícími do současného hektického městského provozu za jakýchkoliv povětrnostních podmínek (sucho, sníh, námraza), není levný a jeho provádění ve skutečném vozidle je stále nákladnější. Závěr Exotické simulátory pro obsluhu vrtných plošin či řízení lodní střelby jen charakterizují schopnosti a flexibilitu pracovníků firmy SAAB CZ. Laik může jen tušit, jaké znalosti a jaký objem prací si vyžádaly výše uvedené simulátory. Soudě dle schopností nabízených simulátorů, těmito schopnostmi společnost SAAB CZ disponuje v dostatečné míře. Ing. Petr Borovan
